15 C 91/2026-39 – Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou , datum, domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že dne , datum, byla mezi žalobkyní jako věřitelkou a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo , hodnota, , dle které byl poskytnut úvěr žalovanému ve výši , částka, , smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Žalovaný zaslal tzv. verifikační platbu, připojil se ke smluvní dokumentaci a k předsmluvním informacím, úroky úvěru a jistina měly být hrazeny v měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář, dostal se do prodlení se splátkou, která byla splatná , datum, , tím porušil smluvní povinnosti, byla mu zaslána první upomínka ze dne , datum, . Byl vyzván k úhradě dluhu, přesto své splatné závazky neuhradil. Následně byla zaslána druhá upomínka dne , datum, , kde opětovně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky i při zaslání těchto několika písemných upomínek nebyly ze strany žalovaného řádně hrazeny pravidelné měsíční splátky, na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením. Žalobkyně tedy přistoupila podle článku V. odstavce 5.5. smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě zbývající jistiny úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku vypočteného ode dne prodlení s danou splátkou dodnes zesplatnění, dále požadovala náklady na upomínkování a náhradu nákladů řízení, tedy žalobkyně požaduje částku , částka, představující tzv. zesplatněnou jistinu úvěru poskytnutého úvěru, dále kapitalizovaných smluvních úroků ve výši , částka, vypočtených jako 57,99 %, tedy sjednaného smluvního úroku ve smlouvě z úvěru o úvěru z částky , částka, , zbývající výše jistiny ke dni zesplatnění od , datum, , tedy ode dne následujícího po dni splatnosti neuhrazené splátky do , datum, , tedy dne odeslání zesplatnění a výzvy k úhradě dále náklad na upomínkování a výši , částka, za dvě upomínku, dále je požadován zákonný úrok z prodlení v odpovídající výši a náhrada nákladu řízení. Žalobce v souladu s čl. 5.8. smlouvy o úvěru požaduje také uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši , částka, . Dne , datum, žalobkyně odeslala žalované předžalobní výzvu prostřednictvím právního zástupce, přesto dluh nebyl uhrazen.2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz č. j. EPR , č. účtu, -5 ze dne , datum, , který však usnesením ze dne , datum, byl zrušen, neboť žalovaný si nevyzvedl zásilku soudu a zůstal tedy nedoručitelný.3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, k tomuto jednání se zástupce žalobce omluvil. Žalovaný se nedostavil, ač byl řádně předvolán v souladu s o. s. ř. Žalovaný se neomluvil, k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil.4. Soud tedy dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu provedených důkazů.5. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo , hodnota, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi účastníky dne , datum, a její součástí jsou obchodní podmínky. Dále bylo zjištěno, že částkou ve výši , částka, měl být žalovaný takzvaně úvěrován.6. Z dokladů o vyplacení částek však soud zjistil, že mu byly vyplaceny v jedné platbě částka , částka, a v druhé platbě částka , částka, , tedy celkem , částka, .7. Dle článku IV. smlouvy je uvedeno, že částka , částka, je dislokována ve prospěch žalobkyně na náklady žalobkyně v souvislosti s uzavřením smlouvy o úvěru. Smlouva byla sjednána ohledně úvěru na dobu určitou v délce 72 měsíců s tím, že celková částka spotřebitelského úvěru je splatná ke dni , datum, . Byla sjednána úroková sazba roční ve výši 57,99 % ročně. Dále byly sjednány i účelně vynaložené náklady a další ujednání o zajištění závazku doplňkových službách, ukončení smlouvy i způsobu uzavření smlouvy.8. Z listiny označené jako příloha obsahující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele bylo zjištěno, že žalovaný uvedl své osobní údaje, dále byl prověřen v přístupných databázích Solux a další insolvenční rejstřík, z interní databáze poskytovatele.9. Z předžalobní upomínky datované dne , datum, soud zjistil, že byla dle doloženého podacího lístku žalovaného zaslána výzva, aby uhradil dluh nejpozději do , datum, včetně dalších specifikovaných nákladů.10. Dle § 2395 obč. zák. smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Dle § 1 odst. 2 o. z. jsou zakázaná ujednání porušující dobré mravy. Podle § 6 odst. 1 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 o. z. i bez návrhu soud přihlédne k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.14. Podle § 1812 odst. 2 o. z. se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona k ochraně spotřebitele nepřihlíží.15. Podle § 1813 o. z. se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, což neplatí pro ujednání o předmětu plnění a o ceně, jsou-li spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží.16. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Žalobkyně coby poskytovatel úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatelů o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o tzv. bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.18. Ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, jemuž zákon ukládá v odst. 3 cit. ustanovení povinnost poskytnout věřiteli „na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“. Tato povinnost však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.19. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (nyní § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení