Žalobkyně se svou žalobou na žalované domáhala zaplacení částky 15 610,04 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č.458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů a je tedy držitelem licence na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona. Pracovníky společnosti , právnická osoba, ., zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů (krádeže elektřiny) elektrické energie (D1) a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne 5.6.2025 kontrolou č. , hodnota, zjištěno, že žalovaná provádí na adrese , adresa, neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Následkem výše uvedeného jednání žalované vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody. Dne 19. 3. 2025 byla ze strany obchodníka v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru č. , hodnota, , který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na distribuci elektřiny byla administrativně ukončena stanovenímnáhradních hodnot k 19. 3. 2025 VT 14 720 kWh. Dne 5. 6. 2025 byl, při kontrole odběrného místa techniky společnosti , právnická osoba, , zjištěn odběr elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny. Stav elektroměru při demontáži byl VT 14 954 kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 78 dní. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je pak rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru. Žalovaná užívá odběrné místo a má uzavřenou smlouvu o připojení odběrného místa. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s ustanovení § 51 energetického zákona, a z ustanovení § 16 odst. 1, vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, v platném znění (dále jen“ vyhláška 359/2020 Sb.,“), tedy množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny je určeno na základě zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Neoprávněně odebraná elektřina byla měřena, bez platné Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, resp. Smlouvy o distribuci elektřiny, osazeným elektroměrem. Při fakturaci je fakturovaná spotřeba pomocí koeficientů TDD přepočtena na roční hodnotu v daném tarifu, která je následněpoužívaná pro odhady spotřeb opět přepočtením pomocí koeficientů TDD. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr v období od 19.3.2025 (ukončení smlouvy) do 5.6.2025 (ukončení nájmu) se skládá z rozdílu počátečního stavu na měřidle a konečného stavu, a to rozdílu vysokého tarifu (VT) a nízkého tarifu (NT) vynásobený cenou stanovenou cenovým rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, ke které je připočítáno DPH (D6). K poskytování vybraných služeb v oblasti měření elektrické energie pro distributora elektřiny, společnost , Jméno žalobkyně, . jako žalobkyni, a to zejména služeb souvisejících s odhalováním a řešením neoprávněných odběrů elektřiny, je od 1. 6. 2014 zmocněna společnost , právnická osoba, ., která se stala ve sdružení se spol. , právnická osoba, Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 13 048,64 Kč představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností. Mezi služby externí společnosti spadá zejména práce 2 techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, příprava podkladů a materiálů k samotné práci techniků, částka je dále navýšena o daň z přidané hodnoty. Neoprávněným odběrem elektřiny žalovanou byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 15 610,04 Kč. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 2 561,4 včetně DPH vypočítané dle vyhlášky a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 13 048,64 Kč včetně DPH. Žalobkyní byla vystavena dne 23.7.2025 faktura č. , hodnota, , splatná dne 13.8.2025 na částku ve výši 15 610,04 Kč, žalovaná však ani přes předžalobní výzvu neuhradila žalobkyni ničeho.2. Žalovaná se k jednání soudu nařízenému na 31.7.2026 nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána, neomluvila se a nepožádala o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřila.3. Žalobkyně se k jednání rovněž nedostavila, když požádala dne 15.6.2026 o odročení jednání z důvodu kolize. Svou žádost však nijak nedoložila. Nad výše uvedené má soud za to, že žalobkyně disponuje dostatečným množstvím zaměstnanců a neshledává důvod proto, aby pokud je pověřen účastní při jednání soudu jeden zaměstnanec, se jednalo o dostatečný důvod pro odročení jednání nařízené k jinému soudu. Navíc jak soud uvedl výše, žalobkyně svou žádost nijak nedoložila.4. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.5. Z listiny nazvané oznámení o neoprávněném odběru elektřiny na odběrném místě , adresa, , soud naznal, že kontrolou odběrného místa dne 5.6.2025 č. , hodnota, byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Dne 19. 3, 2026 byla ze strany obchodníka v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru v.č. , hodnota, , který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na distribuci elektřiny byla administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot k 19.3.2025 VT14 720 kWh, Dne 5.6.2026 byl, při kontrole odběrného místa techniky; společnosti , právnická osoba, , zjištěn odběr elektřiny bez řádně uzavřeně smlouvy na dodávku elektřiny. Stav elektroměru při demontáži byl VT 14 964 kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 78 dní. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je pak rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru. Dále je v listině podrobně popsán postup při výpočtu náhrady škody dle § 17 odst, 3-5 vyhlášky č, 359/2020 Sb.,6. Výzvou k narovnání bezesmluvního vztahu ze dne 20.3.2025 vyzvala žalobkyně žalovanou k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo , adresa, .7. Výzvou k narovnání bezesmluvního vztahu ze dne 4.4.2025 vyzvala žalobkyně žalovanou k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo , adresa, .8. Výzvou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovanou ke zpřístupnění odběrného místa , adresa, , když uvedeného dne nebylo odběrné místo přístupné.9. Ze smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí soud naznal, že dne 6.2.2020 ji za žalovanou s žalobkyní uzavřela společnost , právnická osoba, . a předmětem smlouvy bylo umožnění žalované (za podmínek ve smlouvě obsažených) připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého provozované žalobkyní.10. Z faktury-daňového dokladu číslo , hodnota, vydané žalobkyní vůči žalované na částku 15 610,04 Kč bylo zjištěno, že se jedná o fakturaci „náhrady škody za dobu trvání neoprávněného odběru v odběrném místě , adresa, , se splatností 13.8.2025. V detailním přehledu fakturovaných údajů bylo zjištěno, že předmětem fakturace je jednak náhrada škody za neoprávněný odběr ve výši 1 835,60 Kč, náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši 10 784 Kč, celkem částka ve výši 15 610,04 Kč.11. Z upomínky za platby za neoprávněný odběr bylo zjištěno, že dne 26.8.2025 vystavila žalobkyně žalované upomínku, z níž žádala o úhradu částky 15 610,04 Kč.12. Z protokolu o kontrole odběrného místa bylo zjištěno, že dne 5.6.2025 nebylo odběrné místo , adresa, přístupné.13. Z listiny nazvané výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny jako interní doklad žalobkyně a z čestného prohlášení ze dne 11.9.2025 soud naznal, že došlo k výpočtu stanovené spotřeby za dobu trvání neoprávněného odběru a potvrzení výše částky nezbytně nutné zjištění neoprávněného odběru.14. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzývala dopisem ze dne 11.9.2025 k úhradě částky 15 610,04 Kč, dle faktury s VS , var. symbol, se splatností dne 13.8.2025. Dále měl soud k dispozici doklady o odeslání této výzvy.15. Na základě výše uvedených listin soud uzavřel svá skutková zjištění, že žalobkyně se v projednávané věci domáhá po žalované zaplacení částky 15 610,04 Kč s příslušenstvím z důvodu neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy na , adresa, . Jedná se o pohledávku na náhradu škody dle § 51 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), dle kterých neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, odběr bez měřícího zařízení, pokud odběr bez měřícího zařízení nebyl smluvně sjednán, jakož i dle § 51 odst. 3 věty první a třetí téhož zákona, podle něhož při neoprávněným odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit penězi vzniklou škodu. Škodou jsou i prokazatelně nezbytné nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Tato právní úprava zakládá dodavateli elektřiny nárok na náhradu škody za neoprávněně odebranou energii vůči tomu, kdo ji v rozporu se smluvními podmínkami či zákonem na úkor dodavatele odebral (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2017 sp. zn. , spisová značka, ).16. Dle § 2900 občanského zákoníku vyžadují-li to okolnosti, případy nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného.17. Dle čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod je stanoveno, že vlastnictví zavazuje a nesmí být zneužito na újmu práv druhých nebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Vlastnictví tedy zakládá povinnost vlastníka, aby dbal na práva jiných osob, aby vyloučil možné negativní dopady, k nimž by mohlo dojít k uplatňování vlastnického práva.18. Dle § 28 odst. 2 energetického zákona, je to žalovaný jako odběratel elektřiny, kdo je povinen udržovat své odběrné elektrické zařízení ve stavu odpovídající právním předpisům a technickým normám.19. Dle § 28 odst. 3 energetického zákona nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy. Subjektem odpovědným za zjištěný neoprávněný odběr, tedy i za škodu jím způsobenou, je zákazník, tedy osoba mající na dané odběrné místo uzavřenu platnou smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny nebo osoba, která elektřinu spotřebovávala.20. V řízení bylo prokázáno, že uživatelem odběrného místa , adresa, je žalovaná. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1803/2017 právní úprava zakládá dodavateli elektřiny nárok na náhradu škody za neoprávněně odebranou energii vůči tomu, kdo ji v rozporu se smluvními podmínkami či zákonem na úkor dodavatele odebral. Nemusí být jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích. Za povinnou je považována osoba, která s odběrným místem je propojena relevantním vztahem.21. Samotné stanovení objektivní odpovědnosti odběratele je legislativní konstrukcí, zvýhodňuje provozovatele distribuční soustavy, avšak Ústavní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. US 202/06 toto zvýhodnění opakovaně shledal ústavně přípustným, neboť řádná evidence spotřeby elektrické energie a ochrana proti neoprávněným odběrům zabezpečují zájem na stabilitě rozvodné soustavy. Přípustnost přitom Ústavní soud hodnotil na základě testu proporcionality (legitimující schopnost zvoleného prostředku, cíle dosáhnout, nezbytnost prostředků a přiměřenost újmy způsobené základním právu ve vztahu k zamýšlenému cíli), toto odpovídá i účelu náhrady škody za neoprávněný odběr, kterým je v prvé řadě poskytnutí náhrady za elektřinu odebranou neoprávněně právě odběratelem, tedy i kdyby bylo prokázáno, že se neoprávněného zásahu nedopustil žalovaný, ale třetí osoba, nemělo by to na jeho povinnost k náhradě škody za neoprávněný odběr vliv.22. Při určení samotné výše náhrady škody žalobkyně postupovala v souladu s § 51 odst. 3 energetického zákona a dle § 16 a následující vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, v daném případě za období od 5.2.2024, kdy došlo k odpojení elektřiny na žádost obchodníka a distributora elektrické energie z důvodu neplacení za dodávku elektřiny v předchozích obdobích, do 24. 4. 2024, kdy došlo k odhalení neoprávněného odběru, k tomuto datu odběrné místo bylo nepřístupné, nejsou známy hodnoty z elektroměrů, spotřeba byla vypočtena z průměrné měřené spotřeby v minulém období a vynásobena cenou stanovenou cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu učiněného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny.23. Výpočet náhrady škody z průměrné spotřeby odběrného místa je zcela v souladu s judikaturou stanovenou Ústavním soudem, např. pod sp. zn. ÚS 668/15. Výši náhrady za neoprávněný odběr elektřiny se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu platného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny. Cena za jednotku, tedy kilowatthodiny, je dle § 17 odst. 3 vyhlášky č. 359/2020 Sb. tvořena cenou za silovou elektřinu, cenou za službu distribuční soustavy a regulovanými cenami a daněmi.24. V daném případě soud odkazuje také na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem pod č. j. 11 Co 249/2018-91, kde je uvedeno, že požadovaná částka odpovídá smluvně sjednané paušální částky a je v souladu s ceníkem služeb platným v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny. Jedná se o částku přiměřenou, odpovídající vynaložené činnosti dodavatelské společnosti a je plně v souladu s § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb., kde jsou tedy zahrnuty i mzdové náklady a další cestovné pro pracovníky externí společnosti a další náklady jako energie, voda, teplo, výstroj a další technické vybavení. Ústavní soud v nálezu vedeném pod sp. zn. III. US 1476/16 uvádí mimo jiné, že náklady dle příslušného právního předpisu se považují za součást náhrady škody, nejde však o náklady v pravém slova smyslu, jedná se o náklady v souvislosti se zjištěním neoprávněného zásahu, což v daném případě představuje náklady ve výši 13 048,64 Kč, i když náklady za skutečně odebranou elektřinu žalovanou představují částku 1 835 Kč + 21%DPH, měsíční platbu 246,96 Kč + 21%DPH, daně z elektřiny 6,62 Kč + 21%DPH a poplatek za silovou infrastrukturu 27,68 Kč + 21%DPH, tedy celkem 2 116,26 Kč + 21% DPH .25. Dále také Krajský soud v Ústí nad Labem v rozsudku pod č. j. 8 Co 219/2019–102, uvedl, že soud se ztotožňuje s výší účelně požadovaných nákladů na zjištění neoprávněného odběru elektřiny s tím, že se jeví jako spravedlivé, aby náklady vznikající v souvislosti s neoprávněným odběrem nesla jen ta osoba, kterou stíhá povinnost k náhradě škody, než aby byli zatěžováni i klienti žalobkyně, kteří své povinnosti neporušují, a to formou zvýšených požadavků na počet zaměstnanců žalobkyně a s tím spojené mzdové náklady. Principiálně je tedy přípustné, aby si žalobkyně na tyto činnosti sjednala třetí osobu bez ohledu na to, zda její vlastní technici jsou či nejsou schopni tyto činnosti v některých jednodušších případech vykonávat sami.26. Celková výše náhrady za neoprávněný odběr je dána součtem výše náhrad za neoprávněný odběr elektřiny, respektive ceny za příkon a příslušných nákladů externí společnosti, tedy částku , částka, . Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl.27. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení částky za neoprávněným odběr elektřiny i právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po splatnosti faktury č. , hodnota, , tj. od 14.8.2025.28. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V posuzovaném případě měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud určil, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 400 Kč. Náklady představují soudní poplatek ve výši 800 Kč a 2 x paušální náhradu á 300 Kč dle § 1 a 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.29. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.