11 C 159/2021-29 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 21. 4. 2021 včetně jeho doplnění ze dne 30. 8. 2021 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 8 686,44 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], dne 8. 10. 2019 smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr ve výši 4 200 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce vrátit a zaplatit jí poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 486,44 Kč ve lhůtě 6. 11. 2019 Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na nichž se žalovaný zaregistroval a byl mu vytvořen uživatelský účet. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřila výpočtem mezi jeho příjmy a výdaji a lustrací žalovaného ve veřejně dostupných databázích ISIR, [příjmení], CRKI a EUCB. Původní věřitelka převedla dne 8. 10. 2019 na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] částku 4 200 Kč. Žalovaný ani přes upomínky neuhradil původní věřitelce ničeho. Žalobkyně nabyla vlastnické právo k žalované pohledávce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván i upomínkou právního zástupce žalobkyně odeslanou dne 2. 2. 2021. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil k jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Po provedeném dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav: 5. Ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno], formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a potvrzení o platbě vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 8. 10. 2019 za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému téhož částku ve výši 4 200 Kč, a to na účet č. [bankovní účet] s [variabilní symbol]. Žalovaný se zavázal částku ve výši 8 686,44 Kč, představující úvěr (4 200 Kč), poplatek za poskytnutí úvěru (4 486,44 Kč) a úrok, vrátit do 6. 11. 2019. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 40 %. Pohledávka původní věřitelky za žalovaným ze smlouvy o úvěru č. B0002960330100494 byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a žalovaný byl zároveň vyzván k zaplacení dlužné částky (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021 včetně její přílohy, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021, výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 2. 2. 2021 a poštovním podacím lístkem z 2. 2. 2021). Žalobkyně žádným důkazem neprokazovala, že její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného porovnáním jeho příjmů a výdajů a lustrací v dostupných databázích. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>7. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>9. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>10. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>11. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>12. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>13. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>14. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>15. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 16. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 17. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu, neboť porušením povinností dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. původní věřitelka narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky). 18. Jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného původní věřitelkou před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Soud proto v souladu s § 588 o. z. shledal smlouvu o úvěru uzavřenou původní věřitelkou a žalovaným, na jejímž základě byla žalovanému původní věřitelkou poskytnuta částka 4 200 Kč, jako neplatnou. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje jistina úvěru ve výši 4 200 Kč, na níž žalovaný neuhradil ničeho, a o tuto částku se žalovaný tedy obohatil na úkor původní věřitelky. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci této byla dostatečně prokázána. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky jistiny i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. z nesplacené jistiny ve výši 4 200 Kč od 6. 2. 2021 do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Jelikož žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky společně s předžalobní výzvou ze dne 2. 2. 2021, které mu bylo právní předchůdkyní žalobkyně odesláno téhož dne, ocitl se žalovaný v prodlení s úhradou částky 4 200 Kč třetí pracovní den po jeho odeslání právní předchůdkyní žalobkyně, tj. 6. 2. 2021. 19. Co do žalované částky 4 486,44 Kč, představující poplatek za sjednání úvěru, včetně žalovaného zákonného úroku z prodlení z této částky, pak byla žaloba pro neplatnost smlouvy o úvěru zamítnuta, neboť neplatné ujednání nemohlo žalovaného zavázat. Pokud se žalovaný nemohl ocitnout v prodlení s úhradou částky 4 200 Kč dne 7. 11. 2019, byl zákonný úrok z prodlení z této částky od 7. 11. 2019 do 5. 2. 2021 rovněž zamítnut. 20. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Procesně úspěšnějšímu žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 21. Třídenní lhůta k uhrazení přisouzené částky včetně příslušenství byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.