19 C 240/2021-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 26. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 000 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené půjčky, která byla žalovanému poskytnuta společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), na základě smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 24. 9. 2009 (dále jen„ smlouva“). Ve smlouvě se žalovaný zavázal uhradit celkovou částku ve výši 25 704 Kč, která představuje částku jistiny ve výši 14 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 11 704 Kč. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 14 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Tyto peněžní prostředky měly být splaceny hotovostně v 60 pravidelných splátkách po 434 Kč. Žalovaný však své závazky nehradil řádné a včas. Celkově uhradil žalovaný pouze částku 3 540 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na [právnická osoba] S.á.r.l. (dále jen„ přechodný věřitel“), a to s účinností ke dni 1. 7. 2015. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2015 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena přechodným věřitelem na žalobkyni, a to s účinností ke dni 24. 8. 2018. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 11. 9. 2018. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně ze dne 10. 5. 2021. Žalobkyně byla následně soudem upozorněna na nedostatečně prokázané zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a byla tázána, zda na podané žalobě trvá. Dne 17. 8. 2021 vzala žalobkyně částečně žalobu zpět, a to co do částky 8 164 Kč, která představuje kapitalizovaný úrok, a co do zákonného úroku z prodlení z jistiny 14 000 Kč v sazbě 7,75% ročně od 2. 7. 2015 do 25. 5. 2021. Dále tedy žalobkyně požaduje pouze nesplacenou jistinu ve výši 14 000 Kč a zákonný úrok z prodlení z této částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k tomuto procesnímu postupu nevyjádřil, ačkoli mu výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 24. 9. 2009 se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout půjčku ve výši 14 000 Kč a žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 704 Kč, tj. celkem částku 25 704 Kč, splatit v 60 týdenních splátkách v hotovosti, přičemž 59 splátek mělo být ve výši 434 Kč a poslední splátku ve výši 98 Kč (prokázáno citovanou smlouvou o půjčce ze dne 24. 9. 2009). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a přechodným věřitelem byla pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy postoupena na přechodného věřitele, a to s účinností ke dni 1. 7. 2015. Na žalobkyni byla následně pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24. 8. 2018 uzavřené mezi přechodným věřitelem a žalobkyní, a to s účinností ke dni uzavření této smlouvy. Ke dni postoupení pohledávky na žalobkyni výše pohledávky činila 22 164 Kč (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, přílohou k této smlouvě a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 11. 9. 2018). Žalovaný byl o postoupení pohledávky na žalobkyni řádně vyrozuměn a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 11. 9. 2018 a podacím archem). Předžalobní výzvou k plnění ze dne 10. 5. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 22 164 Kč, a to nejpozději do 19. 5. 2021. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, neučinil tak ani na základě předžalobní výzvy k plnění (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne 10. 5. 2021 za podacím archem). 4. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy zkoumána schopnost žalovaného sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 z. s. ú., neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu z. s. ú., kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného netvrdila v žalobě ničeho, nepředložila žádný důkaz. Proto byla žalobkyně soudem upozorněna na nedostatečně prokázanou úvěruschopnost žalovaného. Dne 17. 8. 2021 proto došlo ze strany žalobkyně k částečnému zpětvzetí žaloby, a to co do částky 8 164 Kč představující kapitalizovaný úrok, a co do zákonného úroku z prodlení z jistiny 14 000 Kč v sazbě 7,75% ročně od 2. 7. 2015 do 25. 5. 2021 (prokázáno částečným zpětvzetím žaloby ze dne 17. 8. 2021). Soud proto v souladu s § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, a to výrokem I. Dále se soud zabýval žalobou pouze v rozsahu po částečném zpětvzetí, tedy nesplacenou jistinou ve výši 14 000 Kč a zákonným úrokem z prodlení z této částky. 5. Ve věci bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 14 000 Kč, kterou jí žalovaný v plném rozsahu nevrátil, proto soud dospěl k závěru, že se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 o. z. bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tedy částky, která nebyla právní předchůdkyni žalobkyně, potažmo žalobkyni na jistině splacena, tj. částky 14 000 Kč, žalobkyni vrátit. Ohledně této částky v souladu s § 1968 a § 1970 o. z. soud žalobě vyhověl. Ve zbývajícím rozsahu, který se týkal zákonného úroku z prodlení z částky 14 000 Kč ve výši 7,75% ročně od 26. 5. 2021 do zaplacení soud žalobu zamítl, a to s odkazem na judikaturu soudů týkající se úroků z prodlení ve vztahu k bezdůvodnému obohacení (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2723/2020). Dle závěrů judikatury prodlení nastává až na základě doručení žaloby žalovanému (dne 29. 8. 2021), a ode dne následujícího lze přiznat úroky z prodlení. Žalobu lze totiž považovat za řádnou hmotněprávní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení až v okamžiku jejího doručení žalovanému, na rozdíl od žalobcem zaslané procesní předžalobní výzvy k plnění. Soud proto přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z této částky dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. jdoucím ode dne následujícího po doručení žaloby, tj. od 30. 8. 2021, do zaplacení. 6. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. O náhr