19 C 249/2021-22 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 26. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 897,87 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 998,81 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 899,21 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 685,44 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 20 685,44 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. V této žalobě uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 6. 4. 2018 s žalovaným smlouvu o zápůjčce č. 541660411, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření této smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně vedle této částky i částku ve výši 19 017 Kč (dále jen„ poplatek“), jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 935 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 8 596 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 684 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na 31. 5. 2019. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušnou splátku uhradil dne 9. 5. 2018 Celkem uhradil pouze částku ve výši 2 800 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 20 685,44 Kč a na dlužném poplatku částku 15 212,43 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně měla současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a dále právo na úhradu úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně na dlužnou částku s příslušenstvím ničeho neuhradil. 2. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy na základě informací získaných od žalovaného, kdy takto získané informace právní předchůdkyně žalobkyně ověřila oproti dokladům, které jí poskytl žalovaný. Následně získané a ověřené informace zanesla do tzv. zákaznické karty. Žalovaný úplnost a pravdivost poskytnutých informací stvrdil svým podpisem. Teprve po vyhodnocení těchto informací právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela předmětnou smlouvu. Skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací od něj získaných, rovněž žalovaný stvrdil svým podpisem. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Ve věci bylo nařízeno první ústní jednání na den 10. 11. 2021, účastníci byli k tomu jednání řádně a včas obesláni a zároveň poučeni o následcích nedostavení se k jednání, přesto se však žalovaný bez omluvy k jednání nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila s tím, že souhlasí s jednáním a rozhodnutím ve své nepřítomnosti, zároveň však uvedla, že pokud soud na jednání shledá, že nemůže žalobě v plném rozsahu vyhovět, žádá žalobkyně o to, aby byla vyzvána k doplnění žalobních tvrzení a důkazních návrhů. Vzhledem k tomu, že toto podání žalobkyně bylo podmíněné, soud k němu ve smyslu § 41a odst. 2 o. s. ř. nepřihlížel a věc projednal a následně rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených listinných důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 5. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 6. 4. 2018 smlouvu o zápůjčce č. 541660411, jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce a na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku spolu s poplatkem (zahrnujícím kapitalizovaný úrok, částku za zpracování a doručení a částku za komfortní a flexibilní splácení) ve výši 19 017 Kč, celkem tedy částku 41 017 Kč, v 60 měsíčních splátkách – 59 splátek po 684 Kč, poslední ve výši 661 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Výpůjční úroková sazba byla ujednána ve výši 29 % ročně (prokázáno citovanou smlouvou o zápůjčce a citovanými smluvními podmínkami). Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil do sjednaného dne splatnosti pouze částku v celkové výši 2 800 Kč (prokázáno tabulkou umoření ze dne 27. 1. 2020). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 došlo k postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným ze shora uvedené smlouvy na žalobkyni (prokázáno citovanou smlouvou o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020, v němž byl zároveň žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, která k datu postoupení činila 49 397,87 Kč bez příslušenství (prokázáno citovaným dopisem nazvaným oznámení o postoupení pohledávky a podacím lístkem). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě této výzvy. Právní zástupce žalobkyně proto žalovanému zaslal předžalobní upomínku a vyzval jej k úhradě dlužné částky nejpozději do 12. 2. 2021 (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28. 1. 2021 a podacím lístkem). 6. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, soud ze smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí shora uvedené smlouvy o zápůjčce, soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že právní předchůdkyni žalobkyně poskytl úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku, zároveň žalovaný prohlásil, že je schopen splatit celkovou dlužnou částku podle předmětné smlouvy. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 12. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. 14. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených info