19 C 92/2021-24 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem podaným u zdejšího soudu dne 10. 1. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 34 189 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela dne 19. 7. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, a to tak, že částka ve výši 27 500 Kč byla převedena na účet určený žalovanou a částka ve výši 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele žalované a představovala provizi. Žalovaná se v této smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky, tedy celkem částku 37 500 Kč, uhradit žalobkyni prostřednictvím 25 měsíčních splátek po 1 500 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci s tím, že první splátka byla splatná dne 20. 8. 2020. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, čímž došlo k zesplatnění úvěru, a to ke dni 26. 11. 2020. Žalobkyně žalované odeslala 3 upomínky, přičemž za každou odeslanou upomínky žalobkyně požadovala uhradit 100 Kč jako náhradu účelně vynaložených nákladů. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. Dlužná částka ve výši 34 189 Kč sestává z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 26 049 Kč, z neuhrazených dlužných splátek ve výši 4 500 Kč, z náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč, ze smluvní pokuty za prodlení s úhradou 4 měsíčních splátek ve výši 1 996 Kč (4x 499 Kč) a ze smluvní pokuty z neuhrazených splátek úvěru ve výši 0,1 % denně z částky 30 549 Kč od 27. 11. 2020 do 9. 1. 2021 v kapitalizované výši 1 344 Kč. Příslušenství dlužné jistiny úvěru představuje úrok ve výši 21,55 % ročně ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, tj. od 27. 11. 2020, do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % za téže období. 2. Před uzavřením shora uvedené smlouvy o úvěru, žalovaná žalobkyni prokázala, že její příjmy jsou dostačující a že je úvěr schopna řádně splácet. Údaje uvedené žalovanou žalobkyně zkoumala a telefonicky ověřovala (vyžádala si výplatní pásky za měsíce 04/ 2020 a 05/ 2020 a telefonicky ověřila výši příjmu u zaměstnavatele žalované), zároveň žalovanou prověřila v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Při posouzení úvěruschopnosti dále vycházela z čestného prohlášení žalované ohledně jejích závazků a ohledně jejích výdajů a příjmů. Pokud jde o náklady na bydlení žalované, žalobkyně vycházela i z normativních nákladů na bydlení pro nájemní bydlení, dále přihlédla i k výši životního a existenčního minima a k průměrným výdajům obyvatelstva. Na základě vyhodnocení všech získaných informací pak žalobkyně uzavřela, že žalovaná je schopna žádaný úvěr splácet. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k tomuto procesnímu postupu nevyjádřila, ačkoli jí výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání. 5. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 19. 7. 2020 uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se tuto částku zavázala splatit spolu s úrokem ve výši 21,55 % ročně, tj. celkem částku 37 500 Kč, prostřednictvím 25 měsíčních plátek po 1 500 Kč s tím, že první splátka byla splatná dne 20. 8. 2020. Provize zprostředkovateli úvěru činila 2 500 Kč. Žalovaná se dále na základě této smlouvy zavázala pro každý případ prodlení se zaplacením sjednané splátky uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč a dále smluvní pokutu po zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % z neuhrazeného zůstatku úvěru z dlužné splátky, a to za každý den prodlení. Rovněž se zavázala k náhradě účelně vynaložených nákladů, a to ve výši 100 Kč za každou písemně odeslanou upomínku. Pro případ porušení povinnosti žalované spočívající v prodlení s úhradou jedné splátky či její části, a to po dobu delší než dva měsíce, bylo mezi stranami ujednáno, že se úvěr stane splatným, a to dnem, kdy žalobkyně odešle žalované oznámení o zesplatnění úvěru (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 19. 7. 2020 a rozpisem splátek). Žalobkyně poskytla dne 20. 7. 2020 žalované peněžní prostředky ve výši 27 500 Kč, a to převodem na účet, který žalovaná uvedla ve shora uvedené smlouvě. Téhož dne byla odeslána i částka ve výši 2 500 Kč na účet zprostředkovatele úvěru (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 19. 7. 2020 a potvrzeními o provedení transakce ze dne 20. 7. 2020). Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, dostala se do prodlení s úhradou již první splátky, tuto uhradila až dne 29. 8. 2020, následně se dostala do prodlení i s úhradou následujících splátek. Tyto však již neuhradila, a to ani na základě upomínek žalobkyně ze dne 25. 9. 2020 a ze dne 26. 10. 2020 (prokázáno bonitou smlouvy, upomínkami ze dne 25. 9. 2020 a 26. 10. 2020 a seznamem odeslaných upomínek). Žalobkyně proto v souladu se smluvními ujednáními (v důsledku prodlení žalované s úhradou jedné splátky po dobu delší než dva měsíce) žalované dopisem ze dne 26. 11. 2020 oznámila zesplatnění celého úvěru a zároveň žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky, která činila 30 549 Kč, a dále k úhradě smluvní pokuty ve výši 1 996 Kč a upomínacích nákladů ve výši 300 Kč. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 19. 7. 2020, dopisem ze dne 26. 11. 2020 a podacím lístkem s datem podání dne 26. 11. 2020). 6. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalované, soud zjistil, že ve shora uvedené smlouvě žalovaná uvedla, že je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí u rodičů a je zaměstnána u společnosti [právnická osoba], [IČO], její čistý měsíční příjem činí 17 500 Kč, její výdaje na bydlení představují částku 3 000 Kč a splátky dalších úvěrů činí 2 800 Kč. Z čestného prohlášení žalované ze dne 19. 7. 2020 ohledně výdajů soud zjistil, že vedle již výše uvedených výdajů další běžné pravidelné měsíční výdaje žalované dle jejího prohlášení činí 3 000 Kč. Z čestného prohlášení žalované ze dne 19. 7. 2020 ohledně závazků, soud zjistil, že žalovaná má závazek u České spořitelny ve výši 150 000 Kč, kdy zbývající částka k doplacení činí 140 000 Kč a měsíční splátka 2 800 Kč. Příjmy žalované žalobkyně ověřila na základě výplatní pásky za měsíc duben 2020, dle které čistá mzda za měsíc duben 2020 činila 10 938 Kč, a výplatní pásky za měsíc květen 2020, dle které čistá mzda za měsíc květen 2020 činila 15 861 Kč. Z printscreenu výpisu účtu žalované, vedené u České spořitelny, soud nezjistil ničeho, neboť tento výpis nebyl úplný. Z printscreenu z mobilního el. bankovnictví soud rovněž nezjistil ničeho, neboť tento printscreen byl nahrán v nečitelné podobě. Z dokumentu nazvaného výše normativních nákladů na bydlení 2020 soud zjistil, že výše normativních nákladů na bydlení v bytě užívaném na základě nájemní smlouvy pro jednu osobu v domácnosti v obci do 9 999 obyvatel činí 5 374 Kč. Ze statistiky rodinných účtů soud zjistil, že čisté peněžní příjmy domácnosti s jedním pracujícím členem domácnosti a bez dětí činí 245 252 Kč ročně a spotřební vydání 194 111 Kč ročně. Soud dále z výpisu z CEE a ISIR zjistil, že žalobkyně žalovanou lustrovala v centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku, v obou případech s negativním výsledkem. 7. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Podle