7 C 1/2021-26 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne 1. 11. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 34 483 Kč, sestávající se ze zesplatněné jistiny ve výši 28 401 Kč, dlužných splátek ve výši 3 150 Kč, účelně vynaložených nákladů za odeslané upomínky ve výši 300 Kč, smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek ve výši 1 497 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za období od 26. 9. 2020 do 31. 10. 2020 ve výši 1 135 Kč, a dále příslušenství v podobě úroku z úvěru ve výši 21 % ročně a zákonného úroku z prodlení ze zesplatněné jistiny od 26. 8. 2020 do zaplacení a přiznání náhrady nákladů řízení. 2. Uvedla, že na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 17. 6. 2020 poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal předmětný úvěr uhradit v 40 měsíčních splátkách ve výši 1 050 Kč splatných každého 20. dne v měsíci počínaje dnem 20. 7. 2020. Úroky byly sjednány ve výši 21,05 % ročně. Žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného. Peněžní prostředky ve výši 27 500 Kč převedla žalobkyně na účet žalovaného, částku 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele jako provizi. Jelikož žalovaný neuhradil ani přes upomínky žalobkyně žádnou splátku, žalobkyně zesplatnila úvěr předčasně dle smluvních ujednání účastníků ke dni 25. 9. 2020. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: 5. Výpisem z obchodního rejstříku dokládala žalobkyně svou právní subjektivitu. Výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru žalobkyně dokládala, že žalobkyně je registrována Českou národní bankou jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru s povolením od 18. 5. 2018 do 31. 12. 2023. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 17. 6. 2020 [číslo] ve spojení s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, splátkovým kalendářem a úvěrovými podmínkami vyplývá, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 17. 6. 2020 smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit v 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč splatných každého 20. dne v měsíci počínaje dnem 20. 7. 2020. Součástí každé splátky byl úrok ve výši 21,5 % ročně, celková částka splatná žalovaným tak měla činit 42 000 Kč. Práva a povinnosti účastníků byly dále upraveny úvěrovými podmínkami, které byly nedílnou součástí smlouvy. 7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 17. 6. 2020 [číslo] ve spojení s formulářem o posouzení úvěruschopnosti zákazníka včetně výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíc květen 2020 a duben 2020, výplatní pásky za měsíc květen 2020, výpisu z centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku vyplývá, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z žalovaným uvedených údajů, které byly doloženy výpisy (nekompletními) z jeho účtu za měsíce duben a květen 2020 a výplatní páskou za měsíc květen 2020. Měsíční příjem žalovaného činil 23 000 Kč, měsíční příjem domácnosti žalovaného činil 37 000 Kč. Svůj měsíční příjem žalovaný doložil výplatní páskou, z níž dále vyplynulo, že uplatňuje daňovou slevu na dvě děti. Měsíční výdaje žalovaného činily 7 000 Kč, přičemž žalovaný uvedl, že nikoho nevyživuje. Z výpisu účtu za měsíc květen 2020 vyplývalo, že debetní a kreditní obrat na účtu žalovaného, kam mu byla zasílána mzda, byl téměř totožný. Proti žalovanému nebyla v okamžiku posuzování úvěruschopnosti vedena žádná exekuce a žalovaný nebyl v insolvenci. Žalovaný podepsal prohlášení, že nemá žádné jiné úvěrové závazky. 8. Z potvrzení o provedených transakcích vyplývá, že žalobkyně převedla dne 18. 6. 2020 na účet žalovaného částku 27 500 Kč a zbylou částku 2 500 Kč převedla na účet [jméno] [příjmení] jako provizi za sjednání úvěrové smlouvy. 9. Z bonity smlouvy vyplývá, že žalovaný na sjednané splátky a celkově na svůj dluh neuhradil ničeho. 10. Upomínkou pro smlouvu [číslo] ze dne 21. 7. 2020 včetně čestného prohlášení [jméno] [jméno], seznamu odeslaných upomínek za dne 21. 7. 2020 a přehledu odeslaných dávek bylo doloženo, že žalovaný byl upomínkou odeslanou mu dne 21. 7. 2020 upomenut k zaplacení první splátky ve výši 1 050 Kč ve lhůtě 30 dnů od odeslání upomínky. 11. Upomínkou pro smlouvu [číslo] ze dne 25. 8. 2020 včetně čestného prohlášení [jméno] [jméno], seznamu odeslaných upomínek ze dne 25. 8. 2020 a přehledu odeslaných dávek bylo doloženo, že žalovaný byl upomínkou odeslanou mu dne 25. 8. 2020 upomenut k zaplacení druhé splátky ve výši 1 050 Kč ve lhůtě 30 dnů od odeslání upomínky. 12. Zesplatněním pro smlouvu [číslo] výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 25. 9. 2020, která byla zároveň předžalobní upomínkou, a podacím lístkem ze dne 25. 9. 2020 žalobkyně doložila, že právní zástupce žalobkyně pro prodlení žalovaného s úhradou splátek dopisem ze dne 25. 9. 2020 zesplatnil úvěr ze smlouvy [číslo] žalovaného vyzval k zaplacení celkové dlužné částky 31 551 Kč včetně smluvní pokut a upomínacích nákladů, a to do 10 dnů od odeslání předžalobní výzvy. 13. Důkaz statistikou rodinných účtů, výší normativních nákladů na bydlení 2020 a výdaji na konečnou spotřebu domácnosti podle účelu – národní pojetí (běžné ceny) soud nehodnotil, neboť se jedná o statistiky a pro posouzení finanční situace v daném případě (viz níže) nemají vypovídající hodnotu. 14. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav: 15. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému převodem na účet částku 27 500 Kč, přičemž se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit částku v celkové výši 42 000 Kč v 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč. Žalovaný žalobkyni však nevrátil ničeho. 16. Žalobkyně sice provedla před poskytnutím úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalovaného, ale nikoli řádně. Z údajů ve smlouvě, které vyplňoval zprostředkovatel úvěru, sice vyplývá, že žalovaný by dle uvedených měsíčních příjmů a výdajů na splácení úvěru měl, ale údaje v této kartě, které se týkají výdajů žalovaného, nejsou buď nikterak doloženy, nebo v případě jejich doložení, nejsou údaje uvedené žalovaným s doloženými doklady konfrontovány. Uvedená výše příjmu žalovaného odpovídá vyplacené mzdě za měsíc květen 2020. Ze samotné výplatní pásky však dále vyplývá, že žalovaný musel mít vyživovací povinnost ke dvěma dětem, neboť uplatňoval daňovou slevu na děti ve výši 2 884 Kč, což je v rozporu s vyplněným prohlášením zprostředkovatele úvěru. Další příjmy domácnosti nebyly doloženy vůbec. Rovněž měsíční výdaje žalovaného nebyly více prověřovány, žalobkyně se spokojila pouze s tvrzením, že měsíční výdaje činí 7 000 Kč – na bydlení, přičemž ale z výpisu účtu za měsíc květen 2020 vyplývá, že měsíční příjem žalovaného kryl měsíční výdaje žalovaného a na úhradu splátky měsíční 1 050 Kč již žalovanému finanční prostředky nedostačovaly. 17. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon. <i>18. Dle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>19. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>20. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>21. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům,