7 C 318/2021-27 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne 30. 7. 2021 a doplněnou podáním ze dne 15. 11. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 16 547 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené zápůjčky, kterou poskytla žalovanému společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] dne 28. 1. 2018. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčku 10 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou částku ve výši 8 917 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 789 Kč, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 920 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 4 208 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 24. 3. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 8. 4. 2019 Celkem žalovaný uhradil částku ve výši 2 370 Kč. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaná částka ve výši 16 547 Kč se skládá z dlužné jistiny 8 992,16 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 7 554,84 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku v kapitalizované výši 4 601,51 Kč, zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 1 492,89 Kč, úroku z úvěru ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 8 992,16 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny 8 992,16 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se dostavil žalovaný osobně. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 28. 1. 2018 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému téhož dne zápůjčku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal k zápůjčce uhradit i poplatek ve výši 8 917 Kč, který byl vypočten jako součet úroků ve výši 1 789 Kč, odměny za doručení, zpracování a flexibilní splácení ve výši 2 920 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 208 Kč, a to v 59 týdenních splátkách po 316 Kč a poslední splátce ve výši 273 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Výše smluvního úroku byla sjednána jako fixní ve výši 29 % za celou dobu trvání smlouvy. 5. Ze smluvních podmínek, které nejsou účastníky podepsány, soud naznal bližší úpravu práv a povinností mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. V článku 10 smluvních podmínek vyplývá, že se strany rovněž dohodly, že v případě kdy žalovaný včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. 6. Zákaznická karta žalovaného ze dne 28. 1. 2018 dokládá, že žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, je nezaměstnaný, bydlí v nájmu a je přihlášen na Úřadu práce v [obec]. Co se týče majetkové stránky, uvedl, že má jeden příjem, jeho příjmy činí celkem částku 8 500 Kč (čistý příjem ve výši 7 000 Kč a ostatní příjmy ve výši 1 500 Kč), a jeho odhadované výdaje částku 5 000 Kč, přičemž nesplácí žádné jiné půjčky. Příjem měl být ověřován výměry důchodu, podpory nebo rozhodnutím o přiznání dávky ([číslo] – [číslo]). 7. Přehled plateb žalovaného dokládá, že žalovaný na závazek ze smlouvy o zápůjčce uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši 2 370 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a její přílohy [číslo] soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 a podacího lístku se podává, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 10. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne 28. 6. 2021. 11. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 12. Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 28. 1. 2018, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně. Žalovaný si při uzavření smlouvy převzal v hotovosti částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 18 917 Kč, tvořenou jistinou 10 000 Kč a souhrnným poplatkem 8 917 Kč v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, resp. 273 Kč v případě poslední splátky. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla před poskytnutí zápůjčky kontrolu úvěruschopnosti žalovaného tak, že u žalovaného nijak neověřila jeho další příjmy (sám žalovaný uvedl, že má pouze jeden příjem), a výdaje žalovaného byly pouze odhadnuty v nepřiměřeně nízké výši (při započtení životního minima jednotlivce a nákladech na bydlení v nájmu by výdaje žalovaného nemohly dosahovat pouze částky ve výši 5 000 Kč), nikoli ověřovány. 13. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon. 14. Dle ust. § 2390 o. z, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 15. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. 17. Dle ust. § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. 18. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 19. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 20. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 21. Dle ust. § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 22. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 23. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 24. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 25. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 26.