7 C 319/2021-40 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne [datum] a doplněnou podáním ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 38 134,53 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalovanému společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 133 199 Kč, a to převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyni v souvislosti s poskytnutým úvěrem i úrok ve výši 16,90 % ročně a další poplatky stanovené ve smlouvě a v Sazebníku. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas, proto právní předchůdkyně dluh ke dni [datum] zesplatnila. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaná částka ve výši 38 134,53 Kč se skládá z dlužné jistiny ve výši 36 097,93 Kč, úroků z úvěru ve výši 1 025,60 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 1 011 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z úvěru ve výši 16,9 % ročně z částky 36 097,93 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z úvěru ve výši 16,9 % ročně z částky 1 025,6 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 38 134,53 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním příslušníkem Mongolska. Soud proto nejprve zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Na vztahy s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, dále jen„ ZMS“, kterého se použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 ZMS). Česká republika je členem Evropské unie, Mongolsko nikoliv. Ve vztahu k Mongolsku je závazná Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech sjednaná dne [datum] v Ulánbátaru a uveřejněná pod [číslo] Sb. Podle čl. 37 odst. 1 pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. Vzhledem k tomu, že žalovaný bydlí na území České republiky a jeho bydliště se nachází v okrese [obec], je k řízení dána pravomoc soudů České republiky a Okresní soud v Mladé Boleslavi je tak mezinárodně příslušný k projednání věci. 4. Jelikož se žalovaný, ač řádně obeslán, k jednání nedostavil, neomluvil se a nepožádal ani z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 5. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti: 6. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr k úvěrovému účtu č. [bankovní účet] ve výši 133 199 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně s úrokem ve výši 16,90 % ročně v 84 měsíčních splátkách po 2 724 Kč, resp. v případě poslední splátky po 2 656 Kč, a to nejpozději do [datum]. Ve smlouvě byla sjednána možnost okamžitého zesplatnění dluhu v případě prodlení se splácením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo prodlení se splácením více než 2 splátek (čl. 8 a 8.2 smlouvy). 7. Z podání žalobkyně ze dne [datum] se podává, že žalovaný uvedl, že je ženatý a má pracovní poměr na dobu neurčitou. Právní předchůdkyně žalobkyně měla výši příjmů ověřovat z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance ze dne [datum], ze kterého se podává, že žalovaný byl od [datum] zaměstnán u [právnická osoba] s.r.o. jako dělník v bižuterní výrobě na dobu neurčitou. Výše jeho měsíčního příjmu činila 8 099 Kč. Platební morálku a výši příjmů a výdajů žalovaného měla právní předchůdkyně ověřit z údajů o běžném účtu žalovaného. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum] se dále podává, že žalovaný je ženatý, má 1 vyživovací povinnost, bydlí na ubytovně/koleji. O výši výdajů uvedl, že jsou nulové, proto právní předchůdkyně stanovila výši výdajů částkou 5 369 Kč, a to na základě interního ekonomického modelu po zvážení statistických dat, výše životních nákladů a výše normativních nákladů na bydlení. Po odečtení výdajů od příjmů zůstala žalovanému k dispozici částka ve výši 2 700 Kč, přičemž splátka úvěru byla právní předchůdkyní žalobkyně stanovena právě na 2 700 Kč. 8. Rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum] žalobkyně doložila, že z důvodu prodlení žalovaného s úhradou jeho splatných závazků právní předchůdkyně žalobkyně závazek žalovaného ze smlouvy o úvěru zesplatnila a žalovaného vyzvala k okamžitému zaplacení celkové dlužné částky 37 109 Kč. 9. Smlouvou o postupování pohledávek ze dne [datum] a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího archu žalobkyně doložila, že její právní předchůdkyně na ní postoupila svou pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru. 10. Předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne žalobkyně prokazuje, že právní zástupkyně žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky. 11. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav: 12. Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum], uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně. Žalovanému byl poskytnut úvěr 133 199 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžité prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 84 měsíčních splátkách po 2 724 Kč, resp. po 2 656 Kč v případě poslední splátky. Žalovaný celkem na svůj dluh zaplatil 211 524 (tvrzení žalobkyně). Právní předchůdkyně žalobkyně provedla před poskytnutím úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalovaného tak, že u žalovaného nijak neověřila ani nezjišťovala další výdaje – výživné na 1 osobu, nezohlednila skutečnost, že žalovaný je ženatý, ani nezjišťovala, zda spolu manželé bydlí či mají společné příjmy a výdaje. Pokud tak právní předchůdkyně žalobkyně nezjišťovala skutečnou výši výdajů a nezohlednila další možné příjmy ze strany manželky, nemohla získat skutečnou představu o majetkové situaci žalovaného. Navíc právní předchůdkyně žalobkyně výdaje pouze odhadla na základě statistických údajů, přičemž tyto výdaje jsou při jedné vyživované osobě nepřiměřeně nízké neodpovídající ani životnímu minimu, a následně určila výši splátky ve stejné výši jako je zůstatková hodnota po odečtení výdajů od příjmů žalovaného. Soud nemohl vycházet ani z výpisu účtu žalovaného, neboť tento nebyl (i přes výzvu soudu) ze strany právní předchůdkyně soudu předložen. <i>13. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> 14. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 15. V § 2 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru jsou vyjmenovány výjimky, na které se daný zákon nevztahuje. Předmětná smlouva je však smlouvou o úvěru, na kterou se žádná z těchto výjimek nevztahuje, proto je zákon o spotřebitelském úvěru aplikovatelný i v tomto případě. <i>16. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>17. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se z