11 C 163/2022-42 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne 21. 2. 2022 domáhala na žalované zaplacení částky 126 530 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela s žalovanou dne 26. 8. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Před uzavřením smlouvy původní věřitelka prověřila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě poté uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované bezhotovostním převodem na její bankovní účet peněžní prostředky ve výši 71 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku jistiny 71 000 Kč spolu s úrokem ve výši 78 040 Kč a odměnou za administrativní činnost ve výši 18 000 Kč v 36 měsíčních splátkách po 4 640 Kč, přičemž první splátka byla splatná 19. 10. 2019 a poslední splátka byla stanovena na 19. 9. 2022. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, pročež právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 22. 4. 2021 dluh žalované zesplatnila a vyzvala ji k okamžité úhradě. Po zesplatnění dluhu byla jistina dále úročena sjednaným úrokem 18,87 % ročně. Žalovaná uhradila na svůj dluh právní předchůdkyni žalobkyně toliko částku 9 280 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně započetla na jistinu ve výši 1 609 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 671 Kč a na poplatek za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč. Naposledy žalovaná hradila svůj dluh dne 19. 5. 2019. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2021 svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni postoupení činil dluh žalované na jistině 69 391 Kč, na úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy splatného ke dni zesplatnění jistiny 48 639 Kč a na poplatku za administrativní činnost splatného ke dni zesplatnění dluhu 8 500 Kč. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně marně žalovanou k zaplacení žalované částky předžalobní výzvou. 2. Žalovaná nesouhlasila s výší žalovaných úroků a dalších nákladů. Zároveň požádala o umožnění úhrady jejího dluhu ve splátkách po 50 EUR. 3. Žalobkyně doplnila, že úrok ve výši 78 040 Kč představoval cenu za finanční kapitál poskytnutý žalované na sjednanou dobu a jeho sazba činila 18,87 % ročně. Poplatek za administrativní činnost zahrnoval zejména založení a vedení zákazníka v interním systému, založení klientského účtu na webovém portálu, náklady na provedení uvítacího telefonátu ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, náklady na odeslání uvítacího dopisu společně s evidencí splátek apod. K řádnému prověření úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně před uzavřením smlouvy žalobkyně uvedla, že žalovaná v kartě zákazníka uvedla, že pracuje na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou s příjmem 32 000 Kč měsíčně, žije v nájmu a nemá žádnou vyživovací povinnost. 4. S navrhovaným splátkovým kalendářem žalobkyně z důvodu neúčasti žalované při jednání nesouhlasila. 5. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občanem Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle č.l. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaná může být žalována u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovanou o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci. 6. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované, která k jednání po omluvě nedostavila a zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 7. Po provedeném dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav: 8. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], a žalovaná podepsaly dne 26. 8. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezhotovostně na její účet uvedený ve smlouvě finanční prostředky ve výši 71 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 78 040 Kč a administrativním poplatkem ve výši 18 000 Kč, a to v 36 měsíčních splátkách po 4 640 Kč splatných každého 19. dne v měsíci počínaje dne 19. 10. 2019 a konče dne 19. 9. 2022 (smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 26. 8. 2019 a splátkový kalendář ke smlouvě včetně sdělení přístupových údajů). Žalovaná nerozporoval tvrzení žalobkyně, že její právní předchůdkyni uhradila do 5. 12. 2019, kdy proběhla poslední platba, pouze částku 9 280 Kč. 9. Při prověřování úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná žije v nájmu v městském/státním bytě, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnána na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou od 1. 10. 2016 s pravidelným měsíčním příjmem 32 000 Kč. Měsíční výdaje žalované představovala částka 3 410 Kč na osobní výdaje, částka 2 000 Kč na spoření nebo pojištění, částka 10 000 Kč na splátky dosavadních závazků žalované, částka 4 000 Kč na výdaje na bydlení a částka 3 250 Kč jako výdaje na bydlení. Disponibilní částka po odečtení výdajů od příjmů činila 9 340 Kč (zákaznická karta). 10. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou vyzývala dne 10 3. 2021 k úhradě dlužných splátek, účelně vynaložených nákladů a smluvních pokut v celkové výši 69 900 Kč a upozornila ji na zesplatnění úvěru. Dne 22. 4. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovanou vyzvala k zaplacení celkové částky 131 855,98 Kč (výzva k úhradě spotřebitelského úvěru ze dne 10. 3. 2021 a oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 22. 4. 2021). 11. Původní věřitelka postoupila smlouvou ze dne 8. 9. 2021 svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2021 včetně seznamu postupovaných pohledávek), a žalované tuto skutečnost žalobkyně písemně oznámila dopisem ze dne 5. 10. 2021 odeslaným téhož dne (oznámení ze dne 5. 10. 2021 včetně podacího lístku ze dne 5. 10. 2021). 12. K zaplacení dlužných částek vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanou dopisem ze dne 13. 1. 2022 odeslaným následujícího dne (předžalobní upomínka ze dne 13. 1. 2022 včetně podacího lístku ze dne 14. 1. 2022). 13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 14. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), které se použije pro smlouvy uzavřené po 17. 12. 2009. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně jako poskytovatel úvěru sídlo na území České republiky. 15. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 18. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obo