13 C 34/2022-25 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 000 Kč jako nesplacené jistiny úvěru, částky 4 358 Kč jako úroku, částky 217 Kč jako neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání, částky 1 759,85 Kč jako zákonného úroku z prodlení, dále zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 000 Kč od 11. 12. 2021 do zaplacení a částky 7 786 Kč jako smluvní pokuty (ve výši 0,1 % denně z jistiny 17 000 Kč za dobu od 7. 8. 2020 do 8. 11. 2021). 2. Žalobkyně uvedla následující: [právnická osoba] dne 7. 7. 2020 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 14. 7. 2020. Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách [webová adresa]. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, tedy odeslal částku 1 Kč ze svého bankovního účtu. Na základě smlouvy poskytla společnost [právnická osoba] žalovanému převodem na účet úvěr ve výši 20 000 Kč, žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit částku 24 208 Kč s příslušenstvím do 6. 8. 2020 Smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaný projevil svoji vůli smlouvu uzavřít tzv. verifikační platbou ve výši 1 Kč s textem„ podepisuji.“. Žalovaný částku neuhradil řádně a včas, vznikla mu proto povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze splatné částky. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni 10. 12. 2021 převedena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 16. 12. 2021. K prověřování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena. 4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalovaného soud předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Podáním ze dne 4. 8. 2022 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky 12 144 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 4 358 Kč a smluvní pokutu ve výši 7 786 Kč, neboť nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Soud postupoval podle § 96 odst. 1, 2 zákona o. s. ř. a řízení výrokem I. částečně zastavil. V souladu s § 96 odst. 4 o. s. ř. soud souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby nevyžadoval. 6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění, z nichž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný jakožto úvěrovaný uzavřel dne 7. 7. 2020 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] když v rámci dokončení žádosti o úvěr provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, tedy odeslal částku 1 Kč ze svého bankovního účtu (prokázáno smlouvou o úvěru a výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně). Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský neúčelový jednorázově splatný úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný měl podle textu smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně vrátit do 6. 8. 2020 celkem 24 208 Kč (tj. jistinu 20 000 Kč a úrok 4 208 Kč). Součástí smlouvy o úvěru byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 7. 7. 2020 [číslo] smlouvou o úvěru ze dne 14. 7. 2020 [číslo] obchodními podmínkami [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově). Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 7. 7. 2020 na bankovní účet uvedený žalovaným ve smlouvě č. [bankovní účet] částku 6 000 Kč a dne 14. 7. 2020 částku 14 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu za období 1. 7. 2020 do 31. 7. 2020). Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil v termínu podle smlouvy. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván upomínkami ze dne 20. 8. 2020, 6. 9. 2020 a 17. 9. 2020 (prokázáno upomínkou ze dne 20. 8. 2020, opakovanou výzvou k úhradě dluhu ze dne 6. 9. 2020 a předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne 17. 9. 2020). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 s účinností ke dni 10. 12. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila dopisem ze dne 16. 12. 2021 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2021). K zaplacení dluhu byl žalovaný naposledy vyzván zástupcem žalobkyně ve výzvě před podáním žaloby ze dne 7. 4. 2022 (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne 7. 4. 2022 a podacím archem ze dne 11. 4. 2022). Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a ani ničeho nezaplatil (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by dluh uhradil). 7. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení: 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 11. Po právní stránce soud posoudil vztah mezi žalovaným a společností [právnická osoba], jako závazek ze smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků (§ 561 odst. 1 o. z., § 7 zákona č. 297/2016 Sb. a § 562 odst. 1 o. z.). 12. Původní věřitelka poskytla žalovanému podle smlouvy celkem částku ve výši 20 000 Kč, žalovaný však tuto částku v rozporu se smlouvou žalované neuhradil ve sjednaném datu splatnosti. 13. Žalovanému bylo původní věřitelkou řádně oznámeno postoupení pohledávky (§ [číslo] odst. 1 a § 1879 o. z.), žalovaný je tedy povinen plnit svůj dluh žalobkyni. 14. Jelikož je žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky, náleží žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši požadované v žalobě. 15. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě (v rozsahu, ve kterém nebyla vzata zpět) vyhověl. 16. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. 17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 17 000 Kč, tedy z 68,60 %. Žalobkyně však zavinila (ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř.) částečné zastavení řízení, neboť podala žalobu, kterou se domáhala zaplacení i částky, ohledně které posléze brala žalobu zpět, neboť nedisponovala doklady k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy (tj. ke zpětvzetí došlo z důvodů na straně žalobkyně). Žalovaný byl úspěšný co do částky 7 786 Kč, tedy z 31,40 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 37,20 % (68, [číslo]) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 992 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka) náleží odměna ve výši 300 Kč a náhrada hotových výdajů v celkové výši 300 Kč; a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 37,20 % z částky 2 444 Kč, tj. po zaokrouhlení na částku 909 Kč.