13 C 40/2022-21 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 34 892 Kč jako nesplacené jistiny úvěru, částky 100 Kč jako úroku, částky 3 138,85 Kč jako zákonného úroku z prodlení, dále zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 34 892 Kč od 11. 12. 2021 do zaplacení a částky 13 887,02 Kč jako smluvní pokuty (ve výši 0,1 % denně z jistiny 34 892 Kč za dobu od 6. 10. 2020 do 8. 11. 2021). 2. Žalobkyně uvedla následující: [právnická osoba] dne 29. 8. 2019 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo]. Žalovaná o půjčku zažádala online na internetových stránkách [webová adresa]. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedla žalovaná tzv. verifikační platbu, tedy odeslala částku 0,10 Kč ze svého bankovního účtu. [právnická osoba] uzavřela dne 29. 10. 2019 se žalovanou smlouvu o úvěru téhož čísla, která je však technicky dodatkem předchozí smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy poskytla společnost [právnická osoba] žalované převodem na účet úvěr ve výši 51 147,18 Kč, žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit jistinu spolu se smluvním kapitalizovaným úrokem ve výši 54 114,30 Kč do 29. 10. 2022, a to v měsíčních splátkách ve výši 2 923,93 Kč Smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaná projevila svoji vůli smlouvu uzavřít tzv. verifikační platbou ve výši 1 Kč s textem„ podepisuji.“. Žalovaná částku neuhradila řádně a včas, vznikla jí proto povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze splatné částky. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni 10. 12. 2021 převedena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 16. 12. 2021. K prověřování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena. 4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalovaného soud předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Podáním ze dne 18. 8. 2022 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky 13 987,02 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč a smluvní pokutu ve výši 13 887,02 Kč, neboť nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr. Soud postupoval podle § 96 odst. 1, 2 zákona o. s. ř. a řízení výrokem I. částečně zastavil. V souladu s § 96 odst. 4 o. s. ř. soud souhlas žalované s částečným zpětvzetím žaloby nevyžadoval. 6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění, z nichž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná jakožto úvěrovaná uzavřela dne 29. 8. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] když v rámci dokončení žádosti o úvěr provedla žalovaná tzv. verifikační platbu, tedy odeslala částku 0,10 Kč ze svého bankovního účtu (prokázáno smlouvou o úvěru splatném ve splátkách [číslo] výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně). Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná měla podle textu smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem 13 097,94 Kč v pravidelných 6 měsíčních splátkách ve výši 2 182,99 Kč (tj. jistinu 10 000 Kč a úrok 3 097,94 Kč). Žalovaná jakožto úvěrovaná uzavřela dne 29. 10. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] která je dodatkem shora uvedené smlouvy o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované nově jistinu celkem ve výši 51 147,18 Kč a žalovaná měla podle textu smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem 105 261,48 Kč v pravidelných 36 měsíčních splátkách ve výši 2 923,93 Kč (tj. jistinu 51 147,18 Kč a úrok 54 114,30 Kč). Součástí smlouvy o úvěru byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně (prokázáno smlouvou o úvěru splatném ve splátkách ze dne 29. 8. 2019, [číslo] smlouvou o úvěru splatném ve splátkách ze dne 29. 10. 2019 [číslo] obchodními podmínkami [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách). Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 29. 8. 2019 na bankovní účet uvedený žalovanou ve smlouvě [číslo] částku 10 000 Kč a dne 22. 10. 2019 částku 42 500 Kč (prokázáno výpisem z účtu za období 29. 8. 2019 do 29. 8. 2019 a za období 22. 10. 2019 do 22. 10. 2019). Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila v termínu podle smlouvy. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána upomínkami ze dne 30. 12. 2019, 5. 9. 2020 a 5. 10. 2020 (prokázáno upomínkou ze dne 30. 12. 2019, opakovanou výzvou k úhradě dluhu ze dne 5. 9. 2020 a předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne 5. 10. 2020). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 s účinností ke dni 10. 12. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované tuto skutečnost písemně oznámila dopisem ze dne 16. 12. 2021 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2021, podacím archem ze dne 17. 12. 2021). K zaplacení dluhu byla žalovaná naposledy vyzvána zástupcem žalobkyně ve výzvě před podáním žaloby ze dne 7. 4. 2022 (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne 7. 4. 2022 a podacím archem ze dne 11. 4. 2022). Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a ani ničeho nezaplatila (žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by dluh uhradila). 7. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení: 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 11. Po právní stránce soud posoudil vztah mezi žalovanou a společností [právnická osoba], jako závazek ze smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků (§ 561 odst. 1 o. z., § 7 zákona č. 297/2016 Sb. a § 562 odst. 1 o. z.). 12. Původní věřitelka poskytla žalované podle smlouvy celkem částku ve výši 52 500 Kč, žalovaná však tuto částku v rozporu se smlouvou právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni neuhradila ve sjednaném datu splatnosti. 13. Žalované bylo původní věřitelkou řádně oznámeno postoupení pohledávky (§ [číslo] odst. 1 a § 1879 o. z.), žalovaná je tedy povinna plnit svůj dluh žalobkyni. 14. Jelikož je žalovaná v prodlení se zaplacením dlužné částky, náleží žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši požadované v žalobě. 15. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě (v rozsahu, ve kterém nebyla vzata zpět) vyhověl. 16. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. 17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 34 892 Kč, tedy ze 71,50 %. Žalobkyně však zavinila (ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř.) částečné zastavení řízení, neboť podala žalobu, kterou se domáhala zaplacení i částky, ohledně které posléze brala žalobu zpět, neboť nedisponovala doklady k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy (tj. ke zpětvzetí došlo z důvodů na straně žalobkyně). Žalovaná byla úspěšná co do částky 13 887,02 Kč, tedy z 28,50 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 43 % (71, [číslo]) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 952 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka) náleží odměna ve výši 500 Kč a náhrada hotových výdajů v celkové výši 300 Kč; a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %. Žalobkyně má