15 C 388/2022-22 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 1. 7. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 13. 1. 2021 uzavřené prostřednictvím webového portálu žalobkyně, na kterém si žalovaný nastavil splatnost a výši zápůjčky, vyplnila žádost o poskytnutí zápůjčky a následně [příjmení] kódem zaslaným na její telefonní číslo potvrdila elektronicky smlouvu o zápůjčce. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 15 400 Kč převodem na jeho účet č. [bankovní účet] v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 005 Kč do 12. 2. 2021, avšak tuto svoji povinnost řádně a včas nesplnil. Žalobkyně proto požadovala po žalovaném krom nesplacené jistiny a poplatku i zaplacení sjednaných sankcí, a to úroku z prodlení v zákonné výši 8,25 % z dlužné částky od 13. 2. 2021 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 7 546 Kč a náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením v celkové výši 2 500 Kč za 5 písemných výzev zaslaných prostřednictvím pošty. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že byla uzavřena dne 13. 1. 2021 mezi žalobkyní a žalovaným jako Klientem. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky smlouvy a sazebník žalobkyně. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout Klientovi bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] ve výši 15 400 Kč a Klient se zavázal vrátit věřiteli tuto zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 5 005 Kč do 12. 2. 2021. Výše výpůjční úrokové sazby činila 0 % p. a. Pro případ prodlení s plněním svých závazků dle smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, dále zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady žalobkyně ve výši 500 Kč za písemnou upomínku, přičemž maximální počet upomínek je 5. 4. Z výpisu z účtu ze dne 16. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaný ze svého bankovního účtu č. [bankovní účet] zaslal ve prospěch účtu žalobkyně verifikační platbu ve výši 1 Kč. 5. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28. 2. 2022 a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k úhradě jeho dluhu před podáním žaloby s tím, že na svůj dluh neuhradil ničeho. 6. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že prověřila příjmy žalovaného, který uvedl, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] za pozici instruktora výroby a pobírá čistou měsíční mzdu ve výši 35 359 Kč. Tuto skutečnost si žalobkyně ověřila z výplatních pásek za měsíc říjen 2020, kdy čistý příjem žalovaného činil 28 786 Kč a za měsíc listopad 2020, kdy čistý příjem žalovaného činil 41 932 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, a že bydlí v podnájmu. Žalovaný nebyl ke dni podání žádosti o zápůjčku veden v centrální evidenci exekucí (prokázáno výplatní páskou za měsíc říjen 2020 a listopad 2020, výpisem z centrální evidence exekucí). V rámci vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného následně žalobkyně odečetla od příjmů žalovaného ve výši 35 359 Kč výdaje žalovaného ve výši 15 000 Kč s výsledkem 20 359 Kč. Na základě výše uvedeného byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 15 400 Kč. 7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný označený jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, telefonním číslem a e-mailovou adresou uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 13. 1. 2021 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout téhož dne na jeho bankovní účet zápůjčku ve výši 15 400 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 005 Kč do 12. 2. 2021. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný si svůj závazek řádně a včas neplnil, jelikož na úhradu svého dluhu nezaplatil ničeho. Pro případ prodlení s plněním svých závazků dle smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, dále zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady žalobkyně ve výši 500 Kč za písemnou upomínku. Žalovaný na úhradu svého dluhu nezaplatil ničeho ani poté, co k tomu byl právním zástupcem žalobkyně ve výzvě k plnění ze dne 28. 2. 2022 vyzván. 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí úvěru došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. 10. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 12. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 13. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 15. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ o. z.“, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 19. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o zápůjčce, resp. spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného řádně nedoložila. S žalobkyní lze souhlasit pouze v tvrzeních, že řádně ověřila příjmy žalovaného, z předložených důkazů však nelze dojít k závěru, že žalobkyně ověřovala výdaje žalovaného, a že žalovaný byl schopen svůj dluh splácet. Žalovanému jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány jeho výdaje. Žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalovaného, zda je schopen spotřebitelský úvěr splácet. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru