15 C 411/2022-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 17. 8. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 800 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené půjčky ve výši 10 000 Kč, kterou dne 17. 3. 2011 poskytla žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] s. r. o., [IČO], na základě smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 17. 3. 2011. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit jistinu zápůjčky ve výši 10 000 Kč a úrok ve výši 6 793 Kč v 12 měsíčních splátkách po 1 400 Kč počínaje dnem 15. 4. 2011. Žalovaný uhradil na svůj dluh částku 4 200 Kč. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 5 800 Kč, která představuje nesplacenou jistinu, a zákonný úrok z prodlení z této částky od 27. 7. 2022 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 9. 2011 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne 13. 7. 2022. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Žalovaný se poté, co byl soudem vyzván ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k výzvě soudu nevyjádřil, a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Z tohoto důvodu postupoval soud ve shodě s ust. § 115a o. s. ř., a rozhodl bez nařízení jednání. 5. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti: 6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] z výdajového pokladního dokladu právní předchůdkyně žalobkyně č. HV1103000152 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 17. 3. 2011 smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému téhož dne v hotovosti půjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku spolu s poplatkem ve výši 6 793 Kč splácet 12 měsíčními splátkami po 1 400 Kč, počínaje dnem 15. 4. 2011. Žalovaný celkem uhradil částku 4 200 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 15. 9. 2011 má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni. 8. Předžalobní upomínka ze dne 13. 7. 2022 dokládá, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný již ničeho neuhradil. 9. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný svým smluvním povinnostem včas a řádně nedostál, když uhradil pouze 4 200 Kč, a zbylou dlužnou jistinu úvěru ve výši 5 800 Kč žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, nevrátil. 10. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně: 11. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků při aplikaci ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, tak, že uzavřeli smlouvu o půjčce v souladu s ustanovením § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ obč. zák“. 12. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 13. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 14. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 15. Žalobkyně předloženými důkazy prokázala svá žalobní tvrzení. Právní vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byl založen smlouvou o půjčce uzavřenou dle § 657 a násl. obč. zák. Právní předchůdkyně žalobkyně svým smluvním povinnostem dostála, žalovaný nikoliv, když zůstal právní předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni dlužen na jistině částku 5 800 Kč. Pohledávka za žalovaným platně přešla na žalobkyni. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do zákonného úroku z prodlení z žalované částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 800 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.