20 C 420/2022-37 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 9 894,57 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], dne 14. 8. 2020 smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr ve výši 4 900 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce vrátit a zaplatit jí poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 994,57 Kč ve lhůtě 11. 9. 2020 Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na nichž se žalovaný zaregistroval a byl mu vytvořen uživatelský účet. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z jeho příjmu a lustrací žalovaného ve veřejně dostupných databázích ISIR, [příjmení], CRKI a EUCB. Původní věřitelka převedla dne 14. 8. 2020 na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] částku 4 900 Kč. Žalovaný ani přes upomínky neuhradil původní věřitelce ničeho. Žalobkyně nabyla vlastnické právo k žalované pohledávce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván i upomínkou právního zástupce žalobkyně odeslanou dne 20. 1. 2022. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil k jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno], formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a potvrzení o platbě vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 14. 8. 2020 za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému téhož částku ve výši 4 900 Kč, a to na účet č. [bankovní účet] s [variabilní symbol]. Žalovaný se zavázal částku ve výši 10 044,93 Kč, představující úvěr (4 900 Kč), poplatek za poskytnutí úvěru (4 994,57 Kč) a úrok, vrátit do 11. 9. 2020. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % Smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek a podacím lístkem žalobkyně doložila, že pohledávka původní věřitelky za žalovaným ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a žalovaný byl zároveň vyzván k zaplacení dlužné částky. Žalobkyně žádným důkazem neprokazovala, že její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného porovnáním jeho příjmů a výdajů a lustrací v dostupných databázích. <i>5. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>7. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>8. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>9. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>10. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>11. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>12. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>13. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 14. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 15. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu, neboť porušením povinností dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. původní věřitelka narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky). 16. Jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného původní věřitelkou před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Soud proto v souladu s § 588 o. z. shledal smlouvu o úvěru uzavřenou původní věřitelkou a žalovaným, na jejímž základě byla žalovanému původní věřitelkou poskytnuta částka 4 900 Kč, jako neplatnou. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje jistina úvěru ve výši 4 900 Kč, na níž žalovaný neuhradil ničeho, a o tuto částku se žalovaný tedy obohatil na úkor původní věřitelky. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci této byla dostatečně prokázána. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky jistiny i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. z nesplacené jistiny ve výši 4 900 Kč od 12. 9. 2020 do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 17. Co do žalované částky 4 994,57 Kč, představující poplatek za sjednání úvěru, včetně žalovaného zákonného úroku z prodlení z této částky, pak byla žaloba pro neplatnost smlouvy o úvěru zamítnuta, neboť neplatné ujednání nemohlo žalovaného zavázat. 18. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Procesně úspěšnějšímu žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 19. Třídenní lhůta k uhrazení přisouzené částky včetně příslušenství byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.