7 C 321/2022-70 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne 10. 8. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 90 574 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který poskytla žalobkyně žalovanému na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 4. 10. 2021. Žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutým úvěrem i částku ve výši 129 Kč měsíčně, jež představuje pojištění schopnosti žalovaného splácet, a úrok ve výši 59,77 % ročně. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a úhrad za pojištění se žalovaný zavázal uhradit v 48 měsíčních splátkách po 3 990 Kč, počínaje měsícem listopad 2021. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Celkem na svůj dluh uhradil částku 7 990 Kč. V důsledku prodlení žalovaného došlo dne 21. 2. 2022 k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná částka ve výši 90 574 Kč se skládá z dlužné jistiny 69 625,51 Kč, dlužného úroku 10 343,86 Kč, dlužných částek smluvních pokut ve výši 12 820,93 Kč a 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v důsledku prodlení 400 Kč, úhrady za pojištění 258 Kč a dlužných úroků za poskytnutí úvěru. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení a přiznání náhrady nákladů řízení. 2. Co se týče posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně uvedla, že byla zkoumána na základě dokladů a informací od něj získaných, dále z databází (SOLUS, NRKI, neplatné doklady), insolvenčního rejstříku i jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného). 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Jelikož se žalovaný, ač řádně obeslán, k jednání nedostavil a nepožádal ani z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 5. Soud účastníky přípisem ze dne 25. 8. 2022 informoval o tom, že nemá za řádně prokázané zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) ze strany žalobkyně. V uvedeném přípisu byla žalobkyně současně soudem upozorněna, že výše požadovaného úroku 59,77 % ročně, je v rozporu s dobrými mravy jakožto nepřiměřené vysoký úrok. Žalobkyně následně vzala částečně žalobu zpět, co do částky 4 287 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 287 Kč od 23. 2. 2022 do zaplacení a úroku z úvěru ve výši 24,77 % ročně z částky 69 625,51 Kč od 23. 2. 2022 do 18. 3. 2022, a požádala o částečné zastavení řízení v tomto rozsahu. 6. Dle ust. § 96 odst. 1 občanského soudního řádu může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud nezjišťoval stanovisko žalovaného ke zpětvzetí návrhu, když byla žaloba vzata zpět ještě před zahájením jednání ve věci samé a nesouhlas žalovaného by nebyl důvodem neúčinnosti zpětvzetí žaloby (§ 96 odst. 4 o. s. ř.). 7. Z tohoto důvodu soud v předmětné věci řízení částečně zastavil s ohledem na shora uvedené zákonné ustanovení v souladu s dispozitivním projevem žalobkyně (výrok II.). 8. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav a má za prokázané následující: 9. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 4. 10. 2021, z dodatku [číslo] ke smlouvě o úvěru, z prohlášení klienta, z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru ze dne 5. 10. 2021, z předsmluvního formuláře, z dokladu o vyplacení úvěru, ze splátkového kalendáře, z přílohy [číslo] ke smlouvě o úvěru, z informačního dokumentu o pojistném produktu, z informace o pojištění a přihlášky do pojištění má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 59,77 % ročně a poplatky za pojištění ve výši 129 Kč měsíčně. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne 4. 8. 2021. Celkovou částku ve výši 185 328 Kč navýšenou o sjednané pojistné se žalovaný zavázal žalobkyni splácet v 48 měsíčních splátkách po 3 990 Kč. 10. Z karty klienta se podává, že žalovaný uhradil celkem částku 7 990 Kč. 11. Z dokumentu Hodnocení klienta, z výpisů účtu žalovaného a z výplatního dokladu důchodu se podává, že o majetkové situaci žalovaného žalobkyně zjistila, že jeho čistý měsíční příjem činí 21 000 Kč, přičemž se jedná o příjem ze zaměstnání, a dále pobírá invalidní důchod ve výši 4 300 Kč. Ve výdajové stránce byly zaneseny částky životního minima ve výši 3 860 Kč, náklady na bydlení ve výši 3 000 Kč, ostatní výdaje 100 Kč, tj. částka ve výši 6 960 Kč a rezerva ve výši 17 340 Kč. Z výpisu z registru [příjmení] a ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu se podává, že žalovaný není evidován jako dlužník. 12. Výzvy k zaplacení ze dne 18. 1. 2022 a 18. 2. 2022 dokládají, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě dlužné částky. 13. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 21. 2. 2022 včetně dodejky žalobkyně doložila, že z důvodu prodlení žalovaného s úhradou jeho splatných závazků žalobkyně závazek žalovaného ze smlouvy o úvěru zesplatnila a žalovaného vyzvala k okamžitému zaplacení celkové dlužné částky 81 754 Kč. 14. Předžalobní výzvou ze dne 20. 7. 2022 ve spojení s poštovním podacím archem z 20. 7. 2022 žalobkyně prokazuje, že žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky. 15. Z úřední činnosti je soudu známo, že na žalovaného byly v roce 2018 nařízeny tři exekuce. 16. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav: 17. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru a pojistné smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku ve výši 70 000 Kč, přičemž žalovaný žalobkyni vrátil částku ve výši 7 990 Kč. Žalobkyně neprověřila řádně možnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když neověřila žalovaným uvedené výdaje (zejména částka 3 000 Kč za bydlení a částka 100 Kč za ostatní výdaje), přičemž tyto částky soud považuje za nepřiměřeně nízké. Skutečnost, zda žalovaný nemá exekuce, nebyla ze strany žalobkyně zkoumána vůbec. Rovněž má soud za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně. 18. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně: <i>19. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>20. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>21. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>22. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>23. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>24. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>25. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>26. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 27. V rozs