9 C 42/2022-25 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 12. 11. 2021 na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky z titulu části B) návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru uzavřené mezi žalobkyní, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], odštěpného závodu, [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaným ze dne 25. 5. 2020. Žalobkyně poskytla na základě smlouvy žalovanému revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce evidovaný na podúčtu [číslo] formou tzv. Komfort čerpání a úvěrový rámec evidovaný na podúčtu [číslo] formou tzv. Extra čerpání. Úvěr čerpaný formou tzv. Komfort čerpání se žalovaný zavázal splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč, s roční úrokovou sazbou 22,68 %, s tím, že se žalovaný zavázal hradit v rámci pravidelných splátek rovněž pojištění ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru. Úvěr čerpaný formou tzv. Extra čerpání se žalovaný zavázal splatit 24 splátkami ve výši 525 Kč s roční úrokovou sazbou 26,79 %. Žalovaný takto čerpal peněžní prostředky, které ke dni 29. 6. 2020 činily celkem 20 884,10 Kč. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, když se dostal do prodlení se splácením, žalobkyně v souvislosti s prodlením žalovaného současně vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze splátky v prodlení, s jejímž splacením se žalovaný dostal do prodlení více než 30 dnů. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení splátky v prodlení, ten však na výzvu nereagoval, a proto žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila dopisem ze dne 27. 9. 2021. Odstoupení od smlouvy nabylo účinnosti dne 31. 10. 2021 a celý dluh žalovaného v celkové výši 11 668,53 Kč sestávající z jistiny ve výši 11 362,77 Kč, úroků ve výši 241,81 Kč pojistného ve výši 63,95 Kč, se stal splatným v celém rozsahu. Žalovaný po zesplatnění uhradil částku 550 Kč, která byla započtena na jistinu úvěru. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení částky 11 118,53 Kč. Žalobkyně dále požadovala úroky z prodlení ve výši podle ustanovení občanského zákoníku a příslušného nařízení vlády z částky 10 876,72 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní marně písemně vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, odeslanou dne 2. 8. 2021. 2. Následně vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 1 650 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 1 650 Kč od 1. 11. 2021. S ohledem na § 96 odst. 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud v tomto rozsahu řízení zastavil bez souhlasu žalované, tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: 5. Žalobkyně uzavřela s žalovaným na základě jeho žádosti dne 25. 5. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Nedílnou součástí návrhu a smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky pro poskytování bankovních produktů a služeb, produktové podmínky pro revolvingové úvěry a sazebník pro úvěry platný od 11. 3. 2020. Žalovanému byl poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč, a to včetně úroků ve výši 22,68 % ročně a pojištěním ve výši 5,99 % ze splátky úvěru do 17. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány. Pro případ, že nebude poskytnutý úvěr splácen řádně a včas, byla žalobkyně oprávněna požadovat po klientovi zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze splátky, s jejíž i částečnou úhradou se dostal do prodlení více než 30 dnů, dále náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného dluhu ve výši 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky k úhradě splatné splátky v měsíci následujícím po měsíci prodlení ve výši 100 Kč. Část úvěru byla převedena na bankovní účet zprostředkovatele úvěru za účelem úhrady prodejní ceny zboží – výpočetní technika s prodejní cenou 9 231 Kč. Podle úvěrových podmínek byla žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit v případě podstatného porušení povinností žalovaného. Za období od 8. 6. 2020 do 16. 9. 2021 čerpal žalovaný dle výpisu z úvěrového účtu finanční prostředky v celkové výši 20 884,10 Kč, přičemž splátkami uhradil 19 346 Kč. Dle výpisu z úvěrového účtu žalovaný na úvěr nesplácel řádně a včas a opakovaně se dostával do prodlení s úhradou splátek, ke dni 20. 9. 2021 činil jeho dluh částku 11 668,53 Kč, která zahrnovala též úroky z úvěru ve výši 241,81 Kč a pojistné ve výši 63,95 Kč, žalovaný naposledy hradil splátku dne 16. 9. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr čerpaný prostřednictvím úvěrového rámce řádně nehradil, odstoupila žalobkyně dopisem ze dne 27. 9. 2021 od úvěrové smlouvy a ke dni 31. 10. 2021 úvěr zesplatnila a zároveň vyzvala žalovaného k úhrad zesplatněné částky v celkové výši 11 669 Kč. Žalovaný po zesplatnění úvěru uhradil částku 550 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění dne 1. 11. 2021, žalovaný na ni nijak nereagoval, ani ničeho nezaplatil. 6. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Zjišťování a dostatečné posuzování nebylo prokázáno z listinných důkazů předložených žalobkyní, přičemž žalobkyně sice poukázala na kroky činěné před poskytnutím úvěru, ovšem k uvedenému nepředložila takové důkazy, které by osvědčily její zákonnou povinnost dostatečně posuzovat úvěruschopnost žalovaného – tj. posuzovat, že je skutečně v možnostech žalovaného pohledávku splácet. Žalobkyně doložila na výzvu soudu výpis z běžného účtu žalovaného za období před poskytnutím úvěru, ze kterého měla ověřovat příjmy a výdaje žalovaného, z tohoto výpisu je však zřejmé, že žalovaný již v té době splácel několik půjček a úvěrů (žalovaný měl na účtu trvalý příkaz nazvaný půjčka [anonymizována dvě slova] airbank, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], Hypotéka 1, Hypotéka 2, atd.) a ke konci měsíci byl jeho zůstatek na účtu v záporu. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 8. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“), přičemž podle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí úvěru došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s § 3028 o. z., na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. <i>10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>11. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním be