11 C 109/2023-21 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne [datum] ve znění jeho doplnění domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru, kterou uzavřela s žalovanou dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] pomocí webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná zaregistrovala a zřídila si uživatelský účet. Žalovaná na svém uživatelském účtu odsouhlasila znění úvěrové smlouvy a poskytla právní předchůdkyni žalobkyně své osobní údaje. Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně ověřila lustrací žalované ve veřejně dostupných databázích. Na základě smlouvy o úvěru čerpala žalovaná prostřednictvím bankovních převodů na svůj účet č. [bankovní účet] úvěr v celkové výši 8 000 Kč, který posléze navýšila na 20 000 Kč, který měl být splacen spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 368 Kč nejpozději dne [datum]. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Celkový dluh za žalovanou sestává z nesplacené jistiny 20 000 Kč a poplatku ve výši 4 368 Kč. Žalobkyně požadovala přiznat rovněž příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po splatnosti úvěru do zaplacení. Žalovaná nereagovala na žádnou z upomínek právní předchůdkyně žalobkyně ani zástupce žalobkyně. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění a z nich učinil tento závěr o skutkovém stavu: 4. Dle listiny označené jako smlouva o úvěru měla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] žalované označené jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, e-mailem a telefonním číslem poskytnout úvěr až do výše 20 000 Kč a žalovaná se měla zavázat poskytnutý úvěr splatit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 368 Kč nejpozději dne [datum]. Roční procentní sazba nákladů činila 268,15%. Žalovaná měla být oprávněna peníze z úvěru čerpat formou bezhotovostního převodu na bankovní účet, a to bez zbytečného odkladu po uzavření této smlouvy. Předložená smlouva není žalovanou nijak potvrzena (smlouva o spotřebitelském úvěru úvěru). 5. Žalobkyně soudu předložila doklady o tom, že na účet žalované č. [bankovní účet] byla provedena dne [datum] platba ve výši 8 000 Kč a dne [datum] platba ve výši 12 000 Kč pod [variabilní symbol] a [číslo] (potvrzení o provedené platbě). 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji tvrzenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávky), což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] (oznámení o postoupení). K zaplacení dluhu byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne [datum] (výzva) zaslanou žalované téhož dne (podací lístek). 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání (§ 153a odst. 1 o. s. ř). Pokud jde o odůvodnění takového rozsudku, uvede soud pouze předmět řízení a důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání (§ 157 odst. 3 o. s. ř.). 8. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 18. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu, neboť porušením povinností dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. původní věřitelka narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky). Jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované původní věřitelkou před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když soudu nepředložila žádné důkazy týkající se posouzení úvěruschopnosti žalované. Soud proto v souladu s § 588 o. z., shledal smlouvu o úvěru uzavřenou původní věřitelkou a žalovanou, na jejímž základě byla žalované původní věřitelkou poskytnuta částka 18 000 Kč, jako neplatnou. 19. Převzal-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje jistina úvěru ve výši 20 000 Kč, na níž žalovaná neuhradila ničeho, a o tuto částku se žalovaná tedy obohatila na úkor původní věřitelky. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci této byla dostatečně prokázána. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky jistiny i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. z nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení byla přiznána v žalobkyní požadované, která nepřekračuje sazbu stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 20. Co do žalované částky 4 368 Kč pak byla žaloba pro neplatnost smlouvy o úvěru zamítnuta, neboť neplatné ujednání nemohlo žalovanou zavázat. Pokud se žalovaná nemohla ocitnout v prodlení s úhradou částky 4 368 Kč dne 13. 2. 202, byl zákonný úrok z prodlení i z této částky rovněž zamítnut. 21. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnější byla v tomto řízení žalobkyně o 64 % (po odečtení jejího úspěchu 82 % od úspěchu žalované 18 %). Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 553,30 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 975 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) odměnou za 3 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jako„ AT“ /) za úkony právní služby: převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby) činí z tarifní hodnoty 24 368 Kč sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby 300 Kč, -) odměnou za 3 paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 2 AT, -) to vše vyjma soudního poplatku zvýšeno o náhradu za 21 % DPH ve výši 252 Kč. Poměrná část nákladů ve výši 11 % činí po zaokrouhlení částku 1 553,30 Kč. 22. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto