11 C 484/2022-27 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 13 804 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] kterou se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 10 800 Kč s možností postupného čerpání, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni společně s příslušenstvím ve sjednané lhůtě splatnosti. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím [webová adresa]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků žalobkyně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného z výše jeho čistého měsíčního příjmu a výdajů, zjištěním počtu členů jeho domácnosti a lustrací v bankovních a nebankovních registrech klientských informací, centrální evidenci exekucí, ISIR a neplatných dokladů MV ČR. Dne [datum] převedla žalobkyně na účet žalovaného č. [bankovní účet], ze kterého jí žalovaný uhradil ověřovací poplatek 1 Kč, částku 10 800 Kč. Splatnost úvěru nastala dne [datum]. Žalovaný doposud žalobkyni neuhradil jistinu 10 800 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 2 700 Kč a poplatky za volitelné služby – poplatek za službu„ Klidné spaní“ 110 Kč, poplatek za službu„ Presto“ 165 Kč, poplatek za službu„ Informační SMS servis“ 29 Kč. Dále je žalovaný v důsledku jeho prodlení s vrácením úvěru povinen zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady ve výši 770 Kč za upomínání k zaplacení od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný částkou 967,56 Kč Vedle zákonného úroku z prodlení požaduje žalobkyně po žalovaném též zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně od [datum] do [datum], kterou v petitu označuje jako smluvní úrok z prodlení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil k jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Po provedeném dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav: 5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s limitem 10 800 Kč, který byl žalovaný oprávněn po dobu trvání smlouvy opakovaně čerpat. Žalovaný se smlouvou zavázal čerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 700 Kč a poplatky za sjednané služby„ Klidné spaní“ ve výši 110 Kč,„ [anonymizováno]“ ve výši 165 Kč a„ Informační servis“ ve výši 29 Kč, a to do [datum] (smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne [datum]). Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník poplatků byly nedílnou součástí smlouvy a upravovaly práva a povinnosti účastníků úvěrového vztahu smlouvou neupravené a výši poplatků za úkony spojené s úvěrem (všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků). Před uzavřením smlouvy byl žalovaný žalobkyní seznámen s jeho právy a povinnostmi z uzavírané úvěrové smlouvy (informace o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně dle svých pravidel prověřování úvěruschopnosti klientů zjistila čistý měsíční příjem žalovaného 31 000 Kč a dále, že žalovaný žije v 3členné domácnosti, přičemž dva členové domácnosti měli příjem. Žalovaný uvedl výši měsíčních výdajů na zápůjčky 8 500 Kč, na bydlení 2 000 Kč, výši dalších nezbytných výdajů 1 500 Kč a výši zbytných výdajů 2 500 Kč. Z uvedeného došla žalobkyně k disponibilnímu příjmu 19 400 Kč (principy posuzování úvěruschopnosti žalobkyně, identifikované příjmy, výpis o posouzení úvěruschopnosti). Žalobkyně dne [datum] převedla na účet žalovaného č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] částku 10 800 Kč. Žalovaný téhož dne před vyplacením úvěru provedl z uvedeného účtu autorizační platbu (přehled bankovních transakcí, autorizace ověření totožnosti). Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení jeho dluhu vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] podanou k poštovní přepravě téhož dne (výzva k úhradě před podáním žaloby včetně podacího lístku). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>7. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>9. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>10. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>11. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>12. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>13. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>14. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>15. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 16. Mezi žalobkyní a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvních ujednání žalovanému částku 10 800 Kč skutečně poskytla, avšak žalovaný ji žalobkyni nevrátil a zůstal jí celou částku dlužen. Předloženými důkazy však žalobkyně neprokázala, že by řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládalo v době uzavření smlouvy o úvěru platné a účinné ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne [datum] ve věci C [číslo]: [právnická osoba] s.r.o. proti GK. Soud z žalobkyní předložených důkazů nemá za prokázané, že by žalobkyně řádně zjistila výši příjmu a výdajů žalovaného, například z výplatních pásek žalovaného nebo z výpisů jeho účtu. Výše výdajů žalovaného, zejména na bydlení se zdá značně podhodnocená s ohledem na ceny energií, popřípadě nájemného. Žalobkyně rovněž nepředložila jediný důkaz, kterým by prokazovala, že žalovaného lustrovala v bankovních a nebankovních registrech klientských informací, v insolvenčním rejstříku či v Centrální evidenci exekucí. 17. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu, neboť porušením povinností dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky). 18. Jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Soud proto v souladu s § 588 o. z. shledal smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 10 800 Kč, jako neplatnou. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezd