15 C 195/2023-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] uzavřené prostřednictvím webového portálu žalobkyně, na kterém si žalovaná nastavila splatnost a výši zápůjčky, vyplnila žádost o poskytnutí zápůjčky a následně [příjmení] kódem zaslaným na její telefonní číslo potvrdila elektronicky smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč převodem na její účet č. [bankovní účet] v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem ve výši 4 200 Kč ve třech měsíčních splátkách s datem poslední splátky dne [datum], avšak tuto svoji povinnost řádně a včas nesplnila. V důsledku prodlení vznikla žalované dále povinnost zaplatit úrok z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 3 190 Kč a náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením v celkové výši 2 500 Kč za 5 písemných výzev zaslaných žalované. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky. 2. Přípisem zdejšího soudu ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, nedoplnila a uvedla, že žádná skutková tvrzení doplňovat nebude. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalované soud předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z žalobkyní předložených listin, a to smlouvy o zápůjčce, soud zjistil, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou jako Klientem uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na její účet č. [bankovní účet] částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni spolu s poplatkem ve výši 4 200 Kč ve třech pravidelných měsíčních splátkách s datem poslední splátky dne [datum]. Výše zápůjční úrokové sazby činila 0 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Pro případ prodlení s plněním svých závazků dle smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, dále zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady žalobkyně ve výši 500 Kč za písemnou upomínku. 1. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že žalovaná ze svého bankovního účtu č. [bankovní účet] zaslala ve prospěch účtu žalobkyně verifikační platbu ve výši 1 Kč. 2. Z výpisu z běžného účtu ze dne [datum] ve spojení s potvrzením o provedení transakce soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně zaslala žalované na její účet č. [bankovní účet] částku 10 000 Kč. 3. Z upomínek ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky. 4. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla řádně vyzvána k úhradě jejího dluhu před podáním žaloby. 5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná označená jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, telefonním číslem a e-mailovou adresou uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum] s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout téhož dne na její bankovní účet zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se ji zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 200 Kč ve třech pravidelných měsíčních splátkách s datem poslední splátky dne [datum]. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná si svůj závazek řádně a včas neplnila, jelikož na úhradu svého dluhu nezaplatila ničeho. Pro případ prodlení s plněním svých závazků dle smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, dále zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady žalobkyně ve výši 500 Kč za písemnou upomínku. Žalovaná na úhradu svého dluhu nezaplatil ničeho ani poté, co k tomu byla právní zástupkyní žalobkyně ve výzvě k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] vyzvána. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí úvěru došlo po [datum], je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. 8. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 10. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 11. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 13. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o zápůjčce, resp. spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované řádně nedoložila. Žalované jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány její příjmy a výdaje. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně. 18. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalovanou a