19 C 236/2023-42 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala rozhodnutí, jímž by soud žalovaného zavázal k úhradě v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím. K odůvodnění nároku uvedla. Dne 12. 7. 2021 uzavřela žalobkyně se žalovaným Smlouvu o úvěru reg. [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se v části„ Splácení úvěru“ ve spojení s částí„ Parametry úvěru“ Smlouvy zavázal vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky ve výši 7,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný byl oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve Smlouvě. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky (dále jen "VOP"), Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele (dále jen "Podmínky") a Sazebník poplatků. Smlouva byla uzavřena elektronicky a je podepsána stranami ověřeným elektronickým podpisem. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splatných splátek, když tyto nebyly z jeho strany hrazeny řádně a včas, žalobce v souladu s čl. 8 bodu 8.1 písm. a) Podmínek ve spojení s čl. 9 bod 9.1 písm. f) Podmínek, žalobkyně úvěr ke dni 1. 2. 2023 zesplatnila. O zesplatnění úvěru byl žalovaný informován výzvou k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky. 2. Po podání žaloby žalovaný na pohledávku částečně hradil, a to platbou ze dne 13. 6. 2023 ve výši 2 500 Kč (započtena ve výši 2 192,56 Kč na jistinu, ve výši 307,44 Kč na smluvní úrok), platbou ze dne 11. 7. 2023 ve výši 2 500 Kč (započtena ve výši 2 192,57 Kč na jistinu, ve výši 307,43 Kč na smluvní úrok a platbou ze dne 11. 8. 2023 ve výši 2 500 Kč (započtena ve výši2. 318,25 Kč na jistinu, ve výši 181,75 Kč na smluvní úrok). Celkově tedy žalovaný po podání žaloby uhradil částku 7 500,00 Kč (6 703,38 Kč započteno na částečnou úhradu jistiny, 796,62 Kč započteno na částečnou úhradu kapitalizovaného úroku). Žalobkyně z uvedeného důvodu vzala žalobu částečně zpět co do částky 6 703,38 Kč jistiny, poměrné části příslušenství z této částky (úrok a zákonný úrok z prodlení) a co do částky 796,62 Kč kapitalizovaného úroku. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, proti žalobě proto ničeho nenamítal. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o úvěru registrační [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena dne 12. 7. 2021 mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], tedy žalobkyní, a fyzickou osobou žalovaným. Na jejím základě žalobkyně žalovanému za níže uvedených podmínek poskytla bez účelový spotřebitelský osobní úvěr ve výši 70 000 Kč s dobou trvání 24 měsíců, přičemž zápůjční úroková sazba činí 7,90 % p. a., výše anuitní splátky je 3 290 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci, že způsob čerpání úvěru byl jednorázový, a to 12. 7. 2007 (to vyplývá z historického výpisu úvěru), Žalovaný ve smlouvě o úvěru uvedl, že jeho příjmy ze závislé činnosti činí 45 000 Kč měsíčně, že nemá žádnou vyživovací povinnost, žádné dluhy a jeho výdaje spojené s bydlením činí 6 000 Kč měsíčně, náklady domácnosti celkem 6 400 Kč. 5. Z historického výpisu úvěru soud zjistil, že žalovaný dne 12. 7. 2021 vyčerpal částku úvěru ve výši 70 000 Kč. 6. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že podle článku 10. odst. [číslo] jednak banka je oprávněna od smlouvy, případně od její samostatně oddělitelné části, odstoupit v případě, kdy klient závažným způsobem poruší své smluvní povinnosti či své zákonné povinnosti související s bankovními službami nebo pokud banka zjistí jiné skutečnosti, v důsledku kterých je vážně ohrožena schopnost klienta řádně dostát svým závazkům, jednak banka je rovněž oprávněna od smlouvy odstoupit v důsledku jednání klienta, kterým byla narušena vzájemná důvěra mezi klientem a bankou, jednak smlouva zaniká dnem doručení oznámení o odstoupení klientovi nebo v jiné lhůtě stanovené bankou a jednak nesplacené dluhy klienta se stávají splatnými první obchodní den následující po zániku smlouvy, neuvede-li banka v oznámení o odstoupení pozdější termín. 7. Z úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele účinných od 1. 11. 2020 soud zjistil, že podle článku 9. odst. 9.1 písm. a) v případě porušení nebo jiné závažné skutečnosti je banka oprávněna s přihlédnutím k jejich závažnosti odstoupit od smlouvy, podle písmene f) je oprávněna zesplatnit úvěr, přičemž za případ porušení se podle článku 8. odst. 8.1 písm. a) považuje případ, jestliže se klient dostane do prodlení s úhradou jakéhokoli peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy. 8. Z výzvy k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky adresované žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě soud zjistil, že v jejím obsahu byl žalovaný informován o tom, že vzhledem k tomu, že se dostal do prodlení s úhradou jeho splatných závazků vůči žalobkyni, je žalobkyně oprávněna požadovat po něm v souladu s ustanoveními obecných podmínek žalobkyně pro úvěry občanům okamžité splacení všech svých úvěrových pohledávek, a že žalobkyně současně vyzvala žalovaného k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi ní a ním dne 12. 7. 2021 s termínem plnění do 24 měsíců od čerpání úvěru. 9. Z historického výpisu soud zjistil, že ke dni 6. 9. 2023 činil zůstatek úvěru částku 30 239,97 Kč a úrok po splatnosti byl ve výši 1 308,12 Kč. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 22. 2. 2023 a z potvrzení o podání soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k úhradě svého dluhu před podáním žaloby, přičemž k jejímu odeslání na adresu uvedenou ve smlouvě došlo téhož dne. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen„ o z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 13. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. 14. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena dne 12. 7. 2021 podle § 2395 o. z. smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat. Za poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 7,9 % p. a. Žalovaný byl povinen hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných splátek ve výši 3 290 Kč měsíčně vždy k 25. dni kalendářního měsíce. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se do prodlení. Žalobkyně po marné výzvě k zaplacení dlužných splátek úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celého jeho dluhu. Žalovaný však žalobkyni dlužnou částku neuhradil, a to ani poté, co jej k tomu žalobkyně v předžalobní upomínce vyzvala. Jistina byla i nadále úročena úrokem z úvěru ve výši 7,9 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výš