19 C 241/2023-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 13. 7. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 913,18 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovanému poskytnut společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 13. 9. 2021 (dále jen„ smlouva“). Součástí úvěrové smlouvy byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Úvěrová smlouva byla uzavřena elektronicky na základě žádosti žalovaného podané prostřednictvím webových stránek [webová adresa], na kterých se žalovaný nejprve registroval zadáním osobních a dalších údajů, po jejichž vyplnění mu byl zřízen uživatelský účet a po zaslání verifikační platby následně žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně prostřednictvím elektronického formuláře požádal o poskytnutí konkrétního úvěru. Na základě úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč, a to na účet žalovaného, ze kterého žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně dříve tzv. verifikační platbu v rozmezí 0,01 – 1 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky měly být splaceny spolu s úrokem ve výši 47 351,79 Kč formou 31 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 979,09 Kč. Dne 13. 10. 2022 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně dodatek k uvedené úvěrové smlouvě, kterým účastníci změnili podmínky smlouvy tak, že jistina úvěru nově činila částku 35 209,89 Kč a měla být žalovaným splacena spolu s úrokem ve výši 21 392,82 Kč dne 13. 5. 2024 formou 19 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 979,09 Kč. Žalovaný však nedodržel sjednaný rozpis měsíčních splátek, když splátky nehradil řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 13. 2. 2023 zesplatnila. V důsledku prodlení vznikla žalovanému povinnost hradit smluvní pokutu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka 43 397 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 35 209 Kč, nesplaceného úroku ve výši 7 061 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 977 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů za upomínání ve výši 150 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně. Žalobkyně se proto žalobou domáhá po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 35 209 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 211 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč, dále žalobkyně požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 704,18 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 289,39 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 35 209 Kč od 9. 3. 2023 do zaplacení. 2. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně nahlížením do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní a Nebankovní registr klientských informací). 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 13. 9. 2021 se žalovaným prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 45 000 Kč a žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 63,30 % splatit 31 měsíčními splátkami po 2 979,09 Kč do 31 měsíců ode dne poskytnutí finančních prostředku. Součástí splátek byla i úhrada úroku kapitalizovaného za dobu trvání smlouvy částkou 47 351,79 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách. (prokázáno smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 13. 9. 2021 a obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách). Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 45 000 Kč poskytla dne 13. 9. 2021, a to převodem na účet č. [bankovní účet], který žalovaný uvedl ve smlouvě a ze kterého jí žalovaný dne 11. 9. 2021 uhradil verifikační platbu ve výši 0,01 Kč (prokázáno výpisy z účtů právní předchůdkyně žalobkyně č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet]). Dne 13. 10. 2022 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně dodatek k uvedené úvěrové smlouvě, kterým účastníci změnili podmínky smlouvy tak, že jistina úvěru nově činila částku 35 209,89 Kč a měla být žalovaným splacena spolu s úrokem ve výši 21 392,82 Kč dne 13. 5. 2024 formou 19 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 979,09 Kč (prokázáno citovanou smlouvou o úvěru [číslo] ve znění změny ze dne 13. 10. 2022). Žalovaný však nedodržel sjednaný rozpis měsíčních splátek, když splátky nehradil řádně a včas, ocitl se v prodlení s vrácením úvěru, pročež jej právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně vyzývala upomínkami ze dne 14. 12. 2022 a ze dne 13. 1. 2023 (prokázáno upomínkou ze dne 14. 12. 2022, opakovanou výzvou k úhradě ze dne 13. 1. 2023). Žalovaný uhradil na svůj dluh pouze částečně, když do okamžiku postoupení pohledávky uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 35 750,08 Kč a po okamžiku postoupení pohledávky žalovaný žalobkyni neuhradil již ničeho. Celkem tedy žalovaný uhradil 35 750,08 Kč (prokázáno tvrzením žalobkyně, které žalovaný nerozporoval, a platební historií právní předchůdkyně žalobkyně). Výzvou ze dne 13. 2. 2023 byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení celkové částky 42 659,23 Kč, která se sestávala z dlužné jistiny 35 209,89 Kč, úroku ve výši 7 061,59 Kč, smluvní pokuty ve výši 237,75 Kč a poplatků za upomínku ve výši 150 Kč (prokázáno předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne 13. 2. 2023 a podacím archem ze stejného dne). 6. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 11. 2022 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 15. 3. 2023 a dopisem žalobkyně z téhož dne (prokázáno rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 11. 2022 včetně společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2023, oznámeními o postoupení pohledávky ze dne 15. 3. 2023 a podacím archem ze dne 16. 3. 2023, potvrzením o provedení transakce ze dne 8. 3. 2023). Žalobkyně žalovaného rovněž vyzývala k zaplacení žalované částky. Za účelem mimosoudního vymožení dluhu žalobkyně žalovaného i dne 24. 4. 2023 a dne 11. 5. 2023 kontaktovala. Žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni vzniklé náklady za zaslání dopisu ve výši 48 Kč a osobní návštěvu 217 Kč (prokázáno upomínkou ze dne 19. 4. 2023 a výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 11. 7. 2023). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 26. 6. 2023 podanou k poštovní přepravě dne 28. 6. 2023 (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne 26. 6. 2023 a podacím archem ze dne 28. 6. 2023). 7. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu (výpis z obchodního rejstříku). 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy zkoumána schopnost žalovaného sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen„ z. s. ú.“, neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu z. s. ú., kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel. 10. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uvedla pouze skutečnost, že provedla lustraci v insolvenčním rejstříku, Bankovním registru klientských informací a Nebankovním registru klientských informací, neoznačila však žádné důkazní prostředky, ani netvrdila ničeho dalšího. Povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru je porovnání a analyzování příjmové a výdajové stránky žalovaného, resp. posouzení, zda majetková situace žalovaného je dostatečná k poskytnutí úvěru v dané výši. Právní předchůdkyně žalobkyně však žádným způsobem nezjišťovala příjmy ani výdaje žalovaného, natož aby je porovnávala. Soud musí konstatovat, že pokud údaje o majetkové situaci žalovaného nebyly řádně zjištěny, ani ověřeny, nemohly být právní předchůdkyní žalobkyně, event. jejím informačním systémem