19 C 302/2023-17 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne 28. 8. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 44 161,97 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 488,19 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 617,12 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 44 161,97 Kč od 29. 8. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky 43 361,97 Kč od 29. 8. 2023 do zaplacení. V tomto návrhu uvedla, že žalobkyně uzavřela dne 20. 9. 2022 s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč, který byla oprávněna čerpat prostřednictvím kreditní karty. Celkem žalovaná čerpala částku ve výši 49 333 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala úvěr žalobkyni splácet v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž výše splátky byla stanovena jako 3,18 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Splatnost splátek byla stanovena vždy na 20. den v kalendářním měsíci. Celkem žalovaná uhradila částku 10 746 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, žalobkyně proto celý dluh ke dni 24. 5. 2023 zesplatnila a současně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu. Po zesplatnění žalovaná uhradila žalobkyni pouze částku 4 700 Kč a zůstala žalobkyni dlužna celkovou částku ve výši 44 161,97 Kč sestávající se z dlužné jistiny 43 361,97 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši 500 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované též zaplacení sjednaného úroku 25,90 % ročně kapitalizovaného za období od 25. 5. 2023 do 28. 8. 2023 částkou 43 361,97 Kč a dále od 29. 8. 2023 z dlužné jistiny do zaplacení a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za období od 8. 6. 2023 do 28. 8. 2023 částkou 1 488,19 Kč a dále od 29. 8. 2023 do zaplacení z dlužné jistiny, případných poplatků a smluvních pokut. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní vyzvána k zaplacení dlužné částky. 2. Úvěruschopnost žalované zkoumala žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy na základě posouzení její příjmové a výdajové stránky, na základě posouzení klientských informací o proměnných jako je např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí a způsob bydlení, a prostřednictvím nahlížení do externích úvěrových registrů. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, přestože jí byla žaloba řádně doručena dne 26. 10. 2023 vhozením do domovní schránky na adrese trvalého pobytu žalované. 4. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k tomuto procesnímu postupu nevyjádřila, ačkoli jí výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání. 5. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 20. 9. 2022 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které žalované poskytla bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč, který byla žalovaná oprávněna opakovaně čerpat. Žalovaná se smlouvou zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 3,182 % z výše sjednaného úvěrového rámce, tj. 1 386 Kč se splatností každého 20. dne v měsíci. Součástí splátek byla úhrada úroku ve výši 25,90 % ročně. Žalovaná se dále zavázala k úhradě pojištění ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. Žalovaná při uzavírání smlouvy žalobkyni uvedla, že je svobodná, žije u rodičů, má učňovské vzdělání. Žalovaná byla zaměstnána u [právnická osoba], s čistým měsíčním příjmem ve výši 32 000 Kč a s čistým vedlejším měsíčním příjmem ve výši 15 000 Kč. Příjem ostatních členů domácnosti činil 10 000 Kč. Žalovaná neměla žádnou vyživovací povinnost. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky, které upravovaly práva a povinnosti účastníků smluvního vztahu neupravené smlouvou (prokázáno smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] úvěrovými podmínkami žalobkyně platnými od 2. 5. 2022). Žalobkyně při ověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy vycházela z údajů uvedených žalovanou ve smlouvě a z žalovanou uvedené výše výdajů domácnosti 11 000 Kč (prokázáno potvrzením o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik ze dne 28. 8. 2023). Žalovaná čerpala částku 49 333 Kč, celková částka k uhrazení včetně pojištění, úroků a smluvních pokut činila 60 013,28 Kč. Žalovaná na tuto částku uhradila částku v celkové výši 10 746 Kč, přičemž na jistinu byla započtena částka 5 971,03 Kč. Žalovaná své závazky neplnila řádně a včas, proto žalobkyně dluh ve výši 49 603,08 Kč ke dni 24. 5. 2023 zesplatnila a žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky do 14 dnů od sepsání výzvy. Po zesplatnění uhradila žalovaná ještě částku 4 700 Kč (prokázáno výpisem čerpání, splátek a úhrad, výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 24. 5. 2023 a podacím archem ze dne 25. 5. 2023). Právní zástupce žalobkyně proto žalované zaslal předžalobní upomínku a vyzval ji k úhradě dlužné částky nejpozději do sedmi dnů od doručení výzvy (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne 13. 7. 2023 a podacím lístkem ze dne 14. 7. 2023). Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě této výzvy. 6. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, jaké má žalobkyně nastavené postupy k posouzení úvěruschopnosti jejích klientů (prokázáno posouzením úvěruschopnosti klienta). 7. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku). 8. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy zkoumána schopnost žalované sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen„ z. s. ú.“, neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu z. s. ú., kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby věřitel a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel. 9. V posuzované věci bylo pouze prokázáno, že žalovaná při uzavírání předmětné smlouvy uvedla informace o své příjmové stránce, výdajích domácnosti a bydlení. K tomu je třeba uvést, že pouhé doplnění čísel do formuláře (smlouvy, potvrzení o ověření bonity klienta) bez náležitého ověřování příjmové a výdajové stránky rozpočtu spotřebitele k náležitému posouzení jeho úvěruschopnosti nepostačuje (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č. j. 22 Co 23/2021-149). Poskytovatel úvěru nedostojí povinnosti stanovené mu v § 86 odst. 1 z. s. ú., tudíž nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle uvedeného ustanovení je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Pouhé prohlášení žalované o tom, že je schopna předmětný úvěr splatit, je proto pro řádné zjištění a posouzení jejích majetkových poměrů zcela nedostačující. Navíc žalobkyně zkoumala pouze příjmovou stránku žalované a výdaje domácnosti, výdaje žalované nikterak nezkoumala ani nezjišťovala. Pokud žalobkyně zkoumala jen příjmovou stránku a výdaje domácnosti, které ale neověřovala oproti žádným dokumentům, a nezabývala se výdajovou stránkou žalované, nemohla získat správnou představu o tom, zda žalovaná bude schopna úvěr splácet, jak vyžaduje § 86 odst. 1 z. s. ú. Je logické, že u žalované mohla nastat situace, kdy sice příjmová stránka odpovídala údajům uvedeným ve smlouvě, ale její výdaje byly vyšší než uvedené příjmy. V takovémto případě by jistě žalobkyně úvěr neposkytla. Pokud žalobkyně výdaje žalované nezkoumala, nemohla zjistit, zda vůbec bude úvěr moci poskytnout. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění