21 C 42/2022-52 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] ve spojení s upřesněním žaloby ze dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem bytu [číslo] o velikosti 1+kk v budově [adresa], která stojí na pozemku parcelní číslo st. [číslo] v [obec] v ulici [ulice], v části obce Mladá Boleslav II, zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Mladá Boleslav. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva o nájmu bytu [číslo], na jejímž základě byl žalovanému pronajat výše uvedený byt [číslo] to na dobu určitou do [datum]. Žalovaný však k tomuto dni byt nevyklidil a nadále jej užívá. Za užívání bytu měl žalovaný platit žalobci na nájemném, na zálohách na služby spojené s užíváním bytu a za zařízení bytu částku ve výši 2 835 Kč měsíčně, zvýšenou od [datum] na částku 3 766 Kč měsíčně. Za období od [datum] do [datum] pak žalobci dluží na nájemném, zálohách na služby spojené s užíváním bytu a zařízení bytu částku ve výši 27 186 Kč, která je tvořena částečně dlužným nájemným a zálohou za plnění spojená s užíváním bytu za měsíc říjen 2021 ve výši 824 Kč a dlužným nájemným a zálohou za plnění spojená s užíváním bytu vždy ve výši 3 766 Kč za měsíce listopad 2021, prosinec 2021, leden 2022, únor 2022, březen 2022, duben 2022 a květen 2022 (tj. 824 Kč a 7x 3 766 Kč). Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby prostřednictvím právní zástupkyně dopisem ze dne [datum] k úhradě dlužné částky, žalovaný však na tuto výzvu nereagoval a ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí„ Informace o jednotce“ soud zjistil, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v k. ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav. 6. Z nájemní smlouvy [číslo jednací] ze dne 27. 8. 2013 soud zjistil, že žalobce jakožto vlastník obytného domu [adresa] v části obce Mladá Boleslav II, v ulici [ulice], postaveného na pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec], který je domem s nájemními byty, přenechal žalovanému za úplatu byt [číslo] o velikosti 1+kk s příslušenstvím za účelem bydlení a žalovaný byt převzal a zavázal se ho užívat za výše uvedeným účelem, přičemž se zavázal platit měsíční nájemné v částce 1 535 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu (vodné, stočné, plyn, teplo, elektřina, úklid společných prostor, užívání výtahu) v částce 1 300 Kč měsíčně. Výši záloh byl žalobce oprávněn změnit v důsledku změny cen příslušných služeb. Nájemné a zálohy na služby byly splatné vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Nájem byl ujednán na dobu určitou od [datum] do [datum]. 7. Z výpočtového listu platného od [datum] soud zjistil, že výše nájemného činila 1 608 Kč měsíčně a výše záloh na služby spojené s užíváním bytu činila 2 158 Kč měsíčně. 8. Z výzvy na zaplacení dluhu ze dne [datum] spolu s podací stvrzenkou z téhož dne soud zjistil, že zástupkyně žalobce vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky vzniklé na nájemném a zálohách na služby spojené s nájmem ve výši 19 654 Kč do [datum]. 9. Na základě shora provedených důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] nájemní smlouvu, podle níž byl žalovanému přenechán k užívání byt [číslo] v domě [adresa] na pozemku st. [parcelní číslo] zapsaném na [list vlastnictví] v k. ú. a obci [obec], a to i s příslušenstvím. Žalovaný pak byl povinen platit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, jejichž výši byl žalobce při změně cen služeb spojených s užíváním bytu oprávněn změnit. Nájem byl mezi stranami ujednán na dobu určitou od [datum] do [datum], nicméně žalovaný byt užíval i dále po skončení ujednané doby. Žalovaný žalobci nezaplatil nájemné a zálohy na služby za období od [datum] do [datum] v částce 27 186 Kč, a to ani po předžalobní výzvě zástupkyně žalobce. 10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 11. Podle § 685 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ obč. zák.“) nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. 12. Podle § 3074 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 13. Podle § 2251 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § [číslo] obdobně. 14. Podle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. 15. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva podle § 685 a násl. obč. zák., která měla skončit uplynutím sjednané roční doby nájmu, žalovaný však byt nadále využíval, čímž došlo dle § 2285 o. z. k prodlužování nájmu bytu vždy o jeden rok. Na základě nájemní smlouvy žalobce přenechal žalovanému do užívání bytovou jednotku a žalovaný se mu za to zavázal platit nájemné a úhrady za plnění spojená s jejím užíváním. Žalovaný však svůj závazek porušil, jelikož nehradil předepsané platby řádně a včas. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě jeho dluhu, ale žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Výše žalované částky nebyla v řízení žalovaným nijak rozporována. Žalobce prokázal tvrzení obsažená v žalobě, a soud proto jeho návrhu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Příslušenství v podobě úroku z prodlení bylo přiznáno v souladu s § 1970 o. z. vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých úhrad, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 18. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšný žalobce právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce v celkové výši 2 086 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 1 360 Kč a v odměně za dvě paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (úkony: výzva k zaplacení, písemné podání ve věci samé) a 21% DPH z náhrad ve výši 126 Kč Náklady za zastoupení advokátem soud ve shodě s nálezy Ústavního soudu neuznal za výdaje účelně vynaložené a přiznal žalobci pouze náklady řízení, jaké by dostal advokátem nezastoupený účastník, neboť u statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, bez toho aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Předmět řízení vyplývá z běžné agendy žalobce a ve věci nemusely být řešeny žádné speciální právně náročné otázky, jejichž vyjasnění by vyžadovalo vyšší odbornou kvalifikaci personálu žalobce, než kterou lze u vyřizování běžné bytové agendy žalobce předpokládat (srov. nálezy Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2984/09 z [datum] a sp. zn. I. ÚS 2310/13 ze dne [datum]). 19. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).