7 C 107/2023-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 12 075,41 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a přiznání náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně ([právnická osoba]) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně po posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalovanému finanční prostředky v celkové výši 12 075,41 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr uhradit nejpozději do [datum]. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný byl opakovaně vyzván k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní upomínkou, která byla odeslána dne [datum]. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], standardní informace o spotřebitelském úvěru a obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně vyplývá, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr hradit v měsíčních splátkách ve výši 13 % z nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za výběr nebo ve výši 1 000 Kč, podle toho, která z těchto částek je vyšší. Z informací o půjčce a sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila dne [datum] žalovanému částku ve výši 10 000 Kč. Z platební informace vyplývá, že žalovaný žalobkyni na předmětný úvěr uhradil částku v celkové výši 4 160,53 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky (viz výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum]). 6. Dle názoru soudu, žalobkyně, resp. v daném případě její právní předchůdkyně, nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb.), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr vůbec nezkoumala, resp. neprokázala, že by tuto schopnost žalovaného skutečně řádně zkoumala. 7. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz výše). 8. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr ve sjednané lhůtě, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou 5 839,47 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému skutečně poskytla (10 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (4 160,53 Kč). 9. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], která mu byla odeslána dne [datum], uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (5 839,47 Kč) od [datum], tj. ode dne následujícího po uplynutí třídenní lhůty k plnění stanovené ve výzvě k úhradě před podáním žaloby, když tato mu byla v souladu § 573 OZ doručena třetí pracovní den po jejím odeslání právním zástupcem žalobkyně ([datum]). 10. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o úvěru včetně sjednaní v žalobě uplatněných úroků z čerpání, soudu nezbylo než žalobu co do částky 6 235,94 Kč (náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč, úroky ve výši 5 485,94 Kč Kč), zákonného úroku z prodlení z částky 12 075,41 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 6 235,94 Kč od [datum] do zaplacení částečně zamítnout. 11. Pro úplnost soud uvádí, že se žalobkyně svojí neúčastí na jednání dne [datum] sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. § 118b o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, následně být řádně poučena dle ust. § 118a o. s. ř. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy. 12. Závěrem soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz [příjmení], L., [příjmení], J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 831, 832). 13. Dle poměru úspěchu ve věci by tak měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, kterému však v tomto řízení - podle obsahu spisu - žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 14. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.