7 C 21/2023-31 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne [datum] a doplněnou podáním ze dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 71 201,52 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na základě které poskytla žalobkyně žalovanému prostřednictvím kreditní karty úvěrový rámec ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,76 % z výše sjednaného úvěrového rámce, splatných každého 20. dne v měsíci. Žalovaný celkem načerpal částku 70 000 Kč a uhradil celkem částku 6 500 Kč. Jelikož žalovaný poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, žalobkyně jej zesplatnila ke dni [datum]. Dlužná částka ve výši 71 201,52 Kč sestává z částky dlužné jistiny ve výši 68 929,75 Kč, poplatků ve výši 171,77 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Žalovaný žalobkyni svůj dluh neuhradil, přestože byl k zaplacení před podáním žaloby vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně. 2. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala žalobkyně nahlédnutím do registru [příjmení], NRKI, centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku. Následně úvěr žalovanému poskytla po provedeném scoringu využívajícím statistický model, v rámci kterého byla posouzena příjmová a výdajová stránka a údaje poskytnuté žalovaným, které byly ověřeny, na základě předložené výplatní pásky a výpisu z účtu. 3. Žalovaný uvedl, že se dostal do problémů a požádal o umožnění úhrady příp. dluhu ve splátkách v maximální výši 3 000 Kč. 4. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 5. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti: 6. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí je i sazebník poplatků a odměn, bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěrového rámce do výše 70 000 Kč žalovanému s roční úrokovou sazbou ve výši 23,88 % a žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 2,76 % z úvěrového rámce. Ve smlouvě byly sjednány i důsledky nesplácení úvěru žalovaným, kdy je žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému náklady spojené s upomínáním, smluvní pokutu ve výši 500 Kč, jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky a úrok z prodlení v zákonné výši. 7. Z úvěrových podmínek žalobkyně platných ke dni [datum] naznal soud bližší úpravu práv a povinností žalobkyně a žalovaného. 8. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta a karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný je ženatý, bydlí v domě, má dvě děti, jeho příjem činí 18 900 Kč, příjem partnera činí 18 900 Kč, výdaje žalovaného činí 7 900 Kč a výdaje domácnosti činí 20 687 Kč. Po odečtení výdajů činil měsíční zůstatek žalovaného 11 000 Kč a měsíční zůstatek domácnosti 17 113 Kč. 9. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaného soud zjistil, že žalovanému byla žalobkyní poskytnuta částka 70 000 Kč a žalovaný uhradil 6 500 Kč. 10. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 77 397,67 Kč do 14 dní. 11. Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě jeho dluhu ve výši 78 623,89 Kč. 12. Z výplatního lístku a výpisu z účtu bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného činil v listopadu a v prosinci 2021 částku 16 593 Kč. Hospodaření žalovaného skončilo v měsíci prosinci 2021 v mínusu 729 Kč. 13. Z metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta ani ze zvukového záznamu telefonního hovoru (je slyšet pouze jedna strana – zaměstnankyně žalobkyně) nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti. 14. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč, aniž by řádně prověřila jeho úvěruschopnost. Na čerpané peněžní prostředky žalovaný uhradil 6 500 Kč. 15. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně: <i>16. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>17. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>18. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>19. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.</i> <i>20. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>21. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>22. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>23. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>24. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>25. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>26. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>27. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 28. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností. 29. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že