7 C 462/2022-34 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne [datum] a doplněnou podáním ze dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 50 101,49 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 116,01 Kč, úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 47 975,49 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 144,13 Kč za období od [datum] do [datum] se zákonným úrokem z prodlení z částky 50 101,49 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na základě které poskytla žalobkyně žalovanému prostřednictvím kreditní karty úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky splatných každého 20. dne v měsíci. Žalovaný celkem načerpal částku 60 822,49 Kč a uhradil celkem částku 30 790 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas a žalobkyně jej zesplatnila ke dni [datum]. Dlužná jistina ve výši 50 101,49 Kč sestává z částky dlužné jistiny ve výši 47 975,49 Kč, poplatků ve výši 196 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 430 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Žalovaný žalobkyni svůj dluh neuhradil, přestože byl k zaplacení před podáním žaloby vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně. 2. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala žalobkyně nahlédnutím do registru [příjmení], NRKI, centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku. Následně úvěr žalovanému poskytla po provedeném scoringu využívajícím statistický model, v rámci kterého byla posouzena příjmová a výdajová stránka a údaje poskytnuté žalovaným. 3. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 4. Žalovaný ponechal rozhodnutí na úvaze soudu s tím, že s ohledem na svoji aktuální finanční situaci (dlouhodobě nemocné malé dítě) požádal o možnost úhrady dluhu ve splátkách ve výši maximálně 3 000 Kč, shledá-li soud žalobkyní uplatněný nárok důvodným. 5. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti: 6. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí je i sazebník poplatků a odměn bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěrového rámce do výše 50 000 Kč žalovanému s roční úrokovou sazbou ve výši 26,28 % a měsíční úrokovou sazbou 2,19 % a žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 4 % z dlužné částky. Ve smlouvě byly sjednány i důsledky nesplácení úvěru žalovaným, kdy je žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému náklady spojené s upomínáním, smluvní pokutu ve výši 500 Kč, jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky a úrok z prodlení v zákonné výši. 7. Z úvěrových podmínek žalobkyně platných ke dni [datum] naznal soud bližší úpravu práv a povinností žalobkyně a žalovaného. 8. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta bylo zjištěno, že žalovaný je ženatý, bydlí v podnájmu, má 1 dítě, jeho příjem činí 35 000 Kč, příjem partnera 19 000 Kč a jiné splátky činí částku 10 000 Kč. 9. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaného soud zjistil, že žalovanému byla žalobkyní poskytnuta částka 60 822,49 Kč a žalovaný uhradil 30 790 Kč. 10. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 55 528,16 Kč do 14 dní. 11. Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě jeho dluhu ve výši 56 758,20 Kč. 12. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 822,49 Kč, aniž by řádně prověřila jeho úvěruschopnost. Na čerpané peněžní prostředky žalovaný uhradil 30 790 Kč. 13. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně: <i>14. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>15. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>16. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>17. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.</i> <i>18. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>19. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>20. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>21. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>22. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>23. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>24. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>25. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 26. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností. 27. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpově