7 C 7/2023-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 95 063,17 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným prostřednictvím komunikace na dálku zadáním unikátního SMS kódu nahrazujícího vlastnoruční podpis. Žalobkyně dne [datum] vyplatila zápůjčku ve výši 59 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit celkem 163 737 Kč včetně nákladů zápůjčky spočívajících v obchodním úroku ve výši 66 937 Kč a administrativního poplatku ve výši 37 800 Kč, a to v 53 splátkách ve výši 3 033 Kč a 54. splátce ve výši 2 988 Kč. Splatnost první splátky byla sjednána na [datum]. Jelikož žalovaný hradil předmětné platby pouze částečně, žalobkyně část neuhrazené jistiny zesplatnila ke dni [datum]. Žalobkyně za žalovaným eviduje pohledávku ve výši 95 063,17 Kč skládající se z jistiny ve výši 57 715 Kč, obchodních úroků ve výši 14 567 Kč, administrativních poplatků ve výši 5 600 Kč, úroku z prodlení ve výši 2 624,5 Kč, smluvních pokut do zesplatnění v částce 4 120 Kč, smluvní pokuty od zesplatnění v částce 8 536,67 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 900 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní marně písemně vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. 2. Jelikož se žalovaný, ač řádně obeslán, k jednání nedostavil, neomluvil se a nepožádal ani z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti: 4. Ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] včetně elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv on-line a obchodních podmínek pro užívání klientského centra a poskytování spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 59 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal jí uhradit celkový dluh ve výši 163 737 Kč, kdy úrok ve výši 39 % a administrativní poplatek činily 104 737 Kč, a to v 53 splátkách ve výši 3 033 Kč a 54. splátce ve výši 2 988 Kč. 5. Ze splátkového kalendáře Smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, jaká část splátky se započítává na jistinu, na úroky a na administrativní poplatek. 6. Dle Dokladu o vyplacení zápůjčky byla dne [datum] na účet č. [bankovní účet] vyplacena částka 59 000 Kč. 7. Z výpisů z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že celkové příjmy žalovaného v tomto období činily celkem 151 161,98 Kč a výdaje 154 807 Kč. Dále bylo zjištěno, že kromě příjmů od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] byly na účet žalovaného připisovány i příjmy z půjček, např. ve výši 12 000 Kč od [právnická osoba] [anonymizováno] S.r, ve výši 15 200 Kč a doplatku ve výši 10 703 Kč od [anonymizována dvě slova] a ve výši 8 000 Kč od společnosti [právnická osoba] 8. Ve formuláři příjmů a výdajů žalovaný uvedl měsíční příjem 32 000 Kč s tím, že je v zaměstnání od ledna 2019, splácí půjčky ve výši 5 000 Kč měsíčně, má měsíční výdaje 5 000 Kč, bydlí u rodičů a je svobodný a bez závazků. 9. Z dohody o změně pracovní smlouvy vyplývá, že žalovaný byl u zaměstnavatele [právnická osoba] od [datum] zaměstnán na dobu neurčitou. 10. Dle výplatní pásky žalovaného byl žalovanému v měsíci květnu 2021 vyplacen příjem 34 104 Kč, přičemž měsíční záloha na daň činila u žalovaného 6 540 Kč. 11. Dle Sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut činila výše administrativního poplatku částku 700 Kč měsíčně, výše úroku 39 % ročně a výše smluvních pokut byla stanovena 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky v případě prodlení se splacením splátky nebo její části a ve výši 0,1 % denně z výše celkové částky, ohledně níž je klient v prodlení po zesplatnění dluhu. 12. Dle výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] a informací o zesplatnění dosud neuhrazené jistiny byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky splátek ve výši 11 665 Kč, poplatků ve výši 3 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 317 Kč do [datum], jinak mělo dojít ke zneplatnění celé nesplacené zápůjčky. 13. Dle oznámení o zesplatnění zápůjčky ze dne [datum] byla zápůjčka žalovaného zesplatněna a žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 83 530,49 Kč do [datum]. 14. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] právní zástupce žalobkyně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 86 690,66 Kč do [datum]. 15. Z tvrzení žalobkyně, která žalovaný nerozporoval a vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy [číslo] ke dni [datum] bylo zjištěno, že žalovaný na jistinu uhradil 1 285 Kč, na obchodní úroky 5 714 Kč a na poplatky 2 100 Kč, tj. celkem 9 099 Kč. 16. Z výpisu splátkového kalendáře, přehledu úhrady splátek, vyčíslení smluvních pokut a zákonného úroku za dobu do zesplatnění a po zesplatnění činí suma sankcionovaných částí 79 782 Kč. 17. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně: 18. Dle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. <i>19. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>20. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>21. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.</i> <i>22. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>23. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>24. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>25. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>26. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>27. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>28. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>29. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 30. Žalobkyně v rámci podané žaloby k posuzování úvěruschopnosti netvrdila ničeho, z přiložených důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu za období od 1. 5 2021 do [datum], kdy měl žalovaný záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji, přičemž v témže období měl žalo