9 C 192/2023-31 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 19 430 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela prostřednictvím webové stránky [webová adresa] dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla téhož dne žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit poplatek ve výši 6 000 Kč ve třech měsíčních splátkách, přičemž splatnost poslední splátky měla nastat dne [datum]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného posouzením jeho rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrů a nahlédnutím do relevantních databází. Žalovaný své smluvní závazky včas a řádně nesplnil, když žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje zaplacení smluvní pokuty, která za období od [datum] do [datum] činila 3 430 Kč Náklady spojené s uplatněním pohledávky činily 2 500 Kč za písemné výzvy odeslané ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení žalované částky vyzván upomínkou odeslanou dne [datum]. 2. V řízení je mezinárodní prvek, neboť žalovaný je státním občanem [země]. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný, který je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: 5. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne [datum] za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit jí poplatek ve výši 6 000 Kč splátkou ve výši 5 333 Kč se splatností třicátý první den po poskytnutí peněžních prostředků, splátkou ve výši 5 333 Kč se splatností šedesátý druhý den po poskytnutí peněžních prostředků a splátkou ve výši 5 334 Kč se splatností devadesátý třetí den po poskytnutí peněžních prostředků. 6. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně bylo zjištěno, že tyto byly nedílnou součástí smlouvy a upravovaly práva a povinnosti účastníků smluvního vztahu smlouvou neupravené. 7. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný zaslal z účtu č. [bankovní účet] na účet žalobkyně dne [datum] částku 1 Kč a žalobkyně téhož dne převedla na tentýž účet žalovaného částku 10 000 Kč. 8. Z upomínek ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzývala opakovaně k zaplacení, ovšem bezvýsledně, žalovaný ve lhůtě splatnosti neuhradil žalobkyni dlužnou částku ani její část. 9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně podacího archu bylo zjištěné, že právní zástupkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky též předžalobní upomínkou podanou k poštovní přepravně dne [datum]. 10. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené úvěrové smlouvy peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, na vrácení dlužné částky účelně vynaložila částku 1500 Kč za tři upomínky (vyjma předžalobní upomínky). Žalovaný ze soudem přiznané částky neuhradil žalobkyni ničeho. 11. K prokázaní řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně další skutečnosti netvrdila a nepředložila jediný důkaz, ač byla soudem usnesením ze dne 24. 7. 2023 č.j. 9 C 192/2023-11 vyzvána. 12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 13. Dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) se použije pro smlouvy uzavřené po [datum]. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, která žalovanému úvěr poskytla, sídlo na území České republiky. <i>14. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>15. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>16. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>17. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>18. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>19. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>20. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>21. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>22. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 23. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností. 24. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužn