9 C 250/2023-28 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 155 558,84 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaný byl na základě smlouvy oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr do výše úvěrového rámce 160 000 Kč, a to opakovaně při splnění smluvních podmínek. Čerpané peněžní prostředky byl žalovaný povinen žalobkyni vrátit a zaplatit úroky a poplatky, případně smluvní sankce, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,68 % z výše sjednaného úvěrového rámce se splatností každého 20. dne v měsíci. Žalovaný načerpal celkovou částku 160 000 Kč a celkově uhradil částku 144 288 Kč. Jelikož žalovaný přestal úvěr včas a řádně splácet, žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný po zesplatnění úvěru neuhradil již ničeho a zůstal žalobkyni dlužen celkovou částku 155 558,84 Kč sestávající se z dlužné jistiny 152 658,84 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném též zaplacení sjednaného úroku 27,88 % ročně kapitalizovaného za období od [datum] do [datum] částkou 152 658,84 Kč a dále od [datum] z dlužné jistiny do zaplacení a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za období od [datum] do [datum] částkou 5 178,20 Kč a dále od [datum] do zaplacení z dlužné jistiny, poplatků a smluvních pokut. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky. 2. K prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně uvedla a doplnila, že prostřednictvím svých odborných pracovníků posoudila příjmovou a výdajovou stránku žalovaného, zohlednila jeho věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení. Dále žalobkyně nahlédla do externích úvěrových registrů SOLUS? NRKI, [příjmení] a ISIR. Žalobkyně porovnávala příjem žalovaného 30 000 Kč a životním minimem členů domácnosti 3 860 Kč, splátkami jiným společnostem ve výši 1 995 Kč, dosavadní splátkami žalobkyni ve výši 3 574 Kč a s výší splátky schváleného úvěru 2 200 Kč, čímž dospěla ke zbývající částce 18 371 Kč. Pro celou domácnost připočetla příjem ostatních členů domácnosti 15 000 Kč, odečetla navíc minimální výdaje na bydlení ve výši 5 572 Kč a dospěla k částce 22 800 Kč. Dle potvrzení o výši příjmu dosahoval průměrný měsíční příjem žalovaného za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy částky 68 547 Kč. Žalovaný byl zaměstnán jako ředitel ve společnosti [právnická osoba] 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle §115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud též zdůrazňuje, že účastníky předem upozornil co do svého právního názoru (absolutní neplatnost smlouvy, posouzení nároku z titulu bezdůvodného obohacení), účastníci měli dostatečný prostor k doplnění tvrzení a předložení listinných důkazů a nařízení jednání ve věci samé by dle názoru soudu nevedlo k odlišnému rozhodnutí, naopak by znamenalo vznik dalších nákladů zejména pro žalobkyni. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu: 6. Z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] za pomoci prostředků komunikace na dálku úvěrovou smlouvu [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s limitem 160 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn opakovaně čerpat. Žalovaný se smlouvou zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 2,68 % z výše sjednaného úvěrového rámce, tj. 4 288 Kč se splatností každého 20. dne v měsíci. Součástí splátek byla úhrada úroku ve výši 27,88 % ročně. Žalovaný se dále zavázal k úhradě poplatků a pojištění ve výši 5,9 % z minimální splátky úvěru. Žalovaný při uzavírání smlouvy žalobkyni uvedl, že je ženatý, žije u rodičů, má vysokoškolské vzdělání. Žalovaný byl zaměstnán u [právnická osoba], s čistým měsíčním příjmem 68 000 Kč. Příjem ostatních členů domácnosti činil 38 000 Kč. Žalovaný měl dvě vyživovací povinnosti. 7. Z úvěrových podmínek soud zjistil, že tyto byly nedílnou součástí smlouvy a upravovaly práva a povinnosti účastníků smluvního vztahu neupravené smlouvou. 8. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný dne [datum] čerpal z úvěrového rámce celkovou částku 160 000 Kč. Sjednané splátky žalovaný včas a řádně nehradil, naposledy uhradil splátku dne [datum] Celkem žalovaný žalobkyni uhradil částku 144 288 Kč. 9. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] včetně podacího archu z následujícího dne soud zjistil, že žalobkyně úvěr dne [datum] zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celkové částky 172 200,71 Kč. 10. Z potvrzení o ověření bonity klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně při ověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy vycházela z údajů uvedených žalovaným ve smlouvě a z žalovaným uvedené výše výdajů domácnosti 25 000 Kč. 11. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, jaké má žalobkyně nastavené postupy k posouzení úvěruschopnosti jejích klientů. 12. Z úvěrové zprávy žalovaného soud zjistil, že žalovanému byla před uzavřením smlouvy s žalobkyní odmítnuta jedna žádost o poskytnutí úvěru, dvě žádosti byly odvolány, žalovaný měl čtyři existující úvěry a pět jich měl ukončeno. 13. Z potvrzení o výši příjmu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný měl společností [právnická osoba], potvrzeno, že je zde zaměstnán jako ředitel s čistým průměrným příjmem za poslední tři měsíce 68 547 Kč. 14. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu z následujícího dne soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzýval k zaplacení žalované částky. 15. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené úvěrové smlouvy peněžní prostředky ve výši 160 000 Kč a žalovaný žalobkyni vrátil částku 144 288 Kč. 16. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: <i>17. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>18. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>19. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>20. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>21. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>22. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>23. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>24. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>25. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za uje