9 C 267/2023-37 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobou na vydání elekotrnického platebního rozkazu doručenou Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi (jen soud) dne [datum] se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení částky 28 692,26 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně – společnost [právnická osoba] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně; společnost [právnická osoba]) s poukazem zejména na následující skutečnosti: právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal získanou částku spolu s náklady spotřebitelského úvěru splácet 14 měsíčními splátkami po 3 984 Kč. Žalovaný sjednané splátky včas a řádně neuhradil, když uhradil pouze částku 23 484 Kč, která odpovídá 5 měsíčním splátkám. V důsledku nesplácení se ke dni [datum] stal splatným celý dluh žalovaného. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 18 000,16 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 040,72 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8 510,69 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 614,05 Kč a inkasního poplatku ve výši 3 126,38 Kč, smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 4 394,01 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 416,71 Kč, účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, smluvní pokuty ve výši 10 692,10 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena. 3. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť žalobkyně, ani žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřili (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 5. Z Žádosti o úvěr ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný požádal společnost [právnická osoba] o finanční prostředky v částce 30 000 Kč. Uvedl, že je zaměstnancem společnosti [právnická osoba], k tomuto předložil Dohodu o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] a Výpisy z bankovního účtu č. [bankovní účet]. Příjem uvedl v částce 16 005 Kč měsíčně a výdaje na bydlení a energie v částce 4 410 Kč měsíčně. Neuvedl bližší údaje ke způsobu bydlení. Výpis z účtu za období [datum] – [datum] obsahoval platbu [obec] správy sociálního zabezpečení v částce 16 864 Kč označenou„ nemocenská“. Výpis z účtu za období [datum] – [datum] obsahoval platbu označenou„ mzdy“ v částce 13 394,10 Kč. Výpis z účtu za období [datum] – [datum] obsahoval platbu označenou„ mzdy“ v částce 9 980,50 Kč a platbu [obec] správy sociálního zabezpečení v částce 7 775 Kč označenou„ nemocenská“ s exekuční srážkou. 6. Ze Smlouvy [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] Financial Services a.s žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč v hotovosti. Žalovaný měl dle smlouvy úvěr, tj. zapůjčené prostředky, úrok, úhradu za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, splácet 14 měsíčními splátkami po 3 984 Kč. 7. Z Rámcové smlouvy ze dne [datum] spolu s Dílčí smlouvou o postoupení Pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] Financial Services a.s postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným vzniklou ze smlouvy [číslo]. 8. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] žalovanému oznámila postoupení jeho pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo]. 9. Z dopisu ze dne [datum] spolu s podacím archem bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému oznámila postoupení jeho pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] současně ho vyzvala k uhrazení dlužné částky. 10. Z výzvy ze dne [datum] spolu s podacím archem bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení dlužné částky ze smlouvy [číslo]. 11. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným na základě jeho žádosti ze dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v částce 30 000 Kč v hotovosti, žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr 14 pravidelnými měsíčními splátkami po 3 984 Kč. Žalovaný splatil celkem 23 484 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni a žalovanému toto oznámily dopisem ze dne [datum], resp. [datum]. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 18 000,16 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 040,72 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8 510,69 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 614,05 Kč a inkasního poplatku ve výši 3 126,38 Kč, smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 4 394,01 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 416,71 Kč, účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, smluvní pokuty ve výši 10 692,10 Kč. Žalovaný po postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní dne [datum] písemně vyzván k úhradě dlužné částky. 12. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě údajů získaných od žalovaného. Žalovaný v Žádost o úvěr uvedl své údaje, číslo občanského průkazu, příjmy, výdaje, zaměstnání. Žalovaný byl povinen při žádosti o úvěr uvést o své osobě pravdivé, správné a úplné údaje, což stvrdil svým podpisem. S ohledem na výši příjmů a výši úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru ve výši 30 000 Kč. Za období od [datum] do [datum] předložil žalovaný výpisy z bankovního účtu obsahující příjmy v částce 16 864 Kč označené„ nemocenská“, v částce 13 394,10 Kč označené„ mzdy“, v částce 9 980,50 Kč označené„ mzdy“ v částce 7 775 Kč označené„ nemocenská“ s exekuční srážkou v nečitelné výši. 13. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení: 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 21. Podle § 2993