9 C 188/2024-22 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu neoprávněně vyplacené mzdy za přečerpanou dovolenou, krácenou v důsledku neomluveně zmeškaných směn a chybějících hodin, včetně povinných odvodů na zdravotní pojištění, srážek za stravování a pokrytí mzdy za chybějící hodiny. Žalobkyně uvedla, že dne , datum, uzavřela jakožto zaměstnavatel s žalovaným jakožto zaměstnancem pracovní smlouvu, kterou se žalovaný zavázal pro žalobkyni vykonávat práci na pozici operátor výroby. Pracovní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, přičemž žalovaný byl zařazen do tarifní skupiny J. Předmětná pracovní smlouva byla následně opakovaně měněna. Poprvé dohodou o změně pracovní smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, tak, že byl žalovaný zařazen do tarifní skupiny 10. Posléze dohodou o změně pracovní smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, tak, že byl žalovaný zařazen do tarifní skupiny I. Následně byl s žalovaným pracovní poměr na základě okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne , datum, ke dni , datum, ukončen, a to z důvodu neomluvené absence v práci ve dnech od , datum, do , datum, , od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, , tedy celkem žalovaný neomluveně zmeškal 31 dnů, tj. 232,5 hodin na pracovišti. Žalovaný však čerpal ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , od , datum, do , datum, , od , datum, do , datum, a , datum, dovolenou celkem v délce 90 hodin, za které mu byla vyplacena náhrada mzdy v celkové výši , částka, (za měsíc březen 2023 v částce , částka, , za měsíc duben 2023 v částce , částka, , za měsíc červen 2023 v částce , částka, a za měsíc červenec 2023 v částce , částka, ). Z důvodu neomluvené absence, přečerpané dovolené, povinných odvodů na zdravotní pojištění (, částka, ), srážek za stravování (, částka, ) a pokrytí mzdy za chybějící hodiny (, částka, ) vznikl žalovanému vůči žalobkyni dluh v celkové výši , částka, . Ten byl však ponížen o čistý příjem žalovaného za měsíc červen 2023 v částce , částka, a o čistý příjem žalovaného za měsíc září 2023 v částce , částka, . Ke dni podání žaloby činila celková pohledávka žalobkyně celkem , částka, . Interní předpis žalobkyně, konkrétně organizační norma č. ON.1.020 platná od , datum, , v bodě 5.2.2 stanovuje, že za každou neomluveně zmeškanou směnu (pracovní den) se dovolená krátí o dva dny. O tom, zda jde o neomluvené zmeškání práce, rozhoduje vedoucí v dohodě s příslušnou dílenskou organizací odborů. Žalovaný žalobkyni na dlužnou pohledávku v celkové výši , částka, ničeho nezaplatil, přestože k tomu byl ze strany žalobkyně opakovaně vyzván, naposledy dne , datum, prostřednictvím právního zástupce.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoli mu výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k níže uvedenému závěru o skutkovém stavu, a to na základě předložených listinných důkazů, přičemž důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech:5. Žalobkyně jako zaměstnavatel a žalovaný jako zaměstnanec uzavřeli dne , datum, pracovní smlouvu, dle níž žalovaný ode dne , datum, vykonával práci na pozici operátor výroby (prokázáno pracovní smlouvou ze dne , datum, ); dále žalobkyně uzavřela se žalovaným změnu pracovní smlouvy ze dne , datum, a změnu pracovní smlouvy ze dne , datum, (prokázáno dohodou o změně pracovní smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, a dohodou o změně pracovní smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, ).6. Dopisem ze dne , datum, , doručeným žalovanému dne , datum, žalobkyně ukončila pracovní poměr žalovaného pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k žalovaným vykonávané práci, a to zvlášť hrubým způsobem, kterého se žalovaný dopustil tím, že se od , datum, nedostavil do zaměstnání, aniž by tuto absenci omluvil (prokázáno okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne , datum, a doručenkou ze dne , datum, ).7. Žalobkyně spolu s odborovou organizací rozhodla o tom, že zameškání práce žalovaným v době od , datum, do , datum, v rozsahu 22,5 hodin, od , datum, do , datum, , od , datum, do , datum, bylo neomluveným zameškáním práce (prokázáno zápisy z jednání o neomluveném zameškání práce, docházkovým listem za srpen a září 2023).8. Žalovaný čerpal v březnu 2023 celkem , hodnota, den dovolené (náhrada mzdy ve výši , částka, ), v dubnu 2023 celkem , hodnota, den dovolené (náhrada mzdy ve výši , částka, ), v červnu celkem , hodnota, den dovolené (náhrada mzdy ve výši , částka, ), v červenci celkem , hodnota, dnů dovolené (náhrada mzdy ve výši , částka, )(prokázáno vyúčtováním mzdy za březen 2023, duben 2023, červen 2023 a červenec 2023). Žalobkyně eviduje za žalovaným nedoplatek ve výši , částka, (prokázáno vyúčtováním mzdy za měsíc říjen 2023).9. Dle čl. 5.1.1 organizační normy č. ON.1.020 platné od , datum, (dále jen „organizační norma“) činí délka dovolené zaměstnanců žalobkyně za kalendářní rok 5 týdnů. Dle čl. 5.2.2 organizační normy se za každou neomluveně zameškanou směnu (pracovní den) krátí dovolená o 2 dny. O tom, zda jde o neomluvené zameškání práce, rozhoduje vedoucí v dohodě s příslušnou dílenskou organizací odborů (prokázáno organizační normou č. ON.1.020);10. Žalobkyně vyzvala žalovaného z titulu neomluvené absence, přečerpané dovolené a nesplnění fondu pracovní doby k úhradě dlužné částky, která činila , částka, , nejpozději do , datum, (prokázáno žádostí o úhradu přeplatku ze dne , datum, ).11. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného prostřednictvím právního zástupce k úhradě dlužné částky , částka, , žalovaný však tuto částku neuhradil (prokázáno poslední upomínkou před soudním vymáháním ze dne , datum, a podacím archem z téhož dne).12. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne , datum, platně uzavřena pracovní smlouva, na základě které se žalovaný stal zaměstnancem žalobkyně a vykonával pro ni práci na pozici operátor výroby. Žalovaný čerpal v průběhu roku 2023 celkem , hodnota, hodin dovolené, za což mu žalobkyně vyplatila náhradu mzdy v celkové výši , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil své pracovní povinnosti tím, že v srpnu a září 2023 neomluveně zameškal práci v rozsahu 232,5 hodin, žalobkyně mu zkrátila dovolenou o 2 dny dovolené za každou zameškanou směnu. V důsledku toho žalovaný pozbyl právo na náhradu mzdy, která mu byla za čerpanou dovolenou vyplacena a vznikla mu povinnost neoprávněně vyplacenou náhradu mzdy žalobkyni vrátit, což neučinil ani po výzvách žalobkyně.13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:14. Podle § 4a odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“), nesmí být odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné.15. Podle § 212 odst. 1 zákoníku práce činí výměra dovolené nejméně 4 týdny v kalendářním roce.16. Podle § 222 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Podle odstavce 4 téhož ustanovení je zaměstnanec povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo.17. Podle § 223 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel může dovolenou krátit jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat.18. Podle § 348 odst. 3 zákoníku práce zda se jedná o neomluvené zameškání práce, určuje zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací.19. Podle § 331 zákoníku práce vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty.20. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Po aplikování citované právní úpravy na zjištěný skutkový stav soud zjistil oprávněnost žalobní