Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 348

§ 348 zákoník práce – Co se považuje za výkon práce

Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 10. 2023 · Pracovní právo · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 348 zákoníku práce definuje, co se považuje za výkon práce pro určité účely, a to i v době, kdy zaměstnanec fakticky nepracuje, a stanovuje, kdy se tato definice nepoužije. Doba, kdy zaměstnanec nepracuje kvůli překážkám v práci (např. nemoc, návštěva lékaře), se obecně považuje za výkon práce. (§ 348 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 10. 2023)

Klíčová fakta

  • Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
  • Odkazuje na: § 216
  • Judikatura: na § 348 odkazuje 15 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
  • Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Za výkon práce se považuje doba

a) kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,

b) dovolené,

c) kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,

d) kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí.

(2) Ustanovení odstavce 1 a § 216 odst. 2 a 3 se nepoužijí pro účely práva na mzdu nebo plat a odměnu z dohody, náhrady výdajů v souvislosti s výkonem práce a náhrady nákladů spojených s výkonem práce na dálku.

(3) Zda se jedná o neomluvené zameškání práce, určuje zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Doba, kdy zaměstnanec nepracuje kvůli překážkám v práci (např. nemoc, návštěva lékaře), se obecně považuje za výkon práce.
  • Dovolená a náhradní volno za práci přesčas nebo ve svátek jsou také považovány za výkon práce.
  • Pokud zaměstnanec nepracuje kvůli svátku, za který mu náleží náhrada mzdy nebo se mu mzda nekrátí, považuje se to za výkon práce.
  • Tato pravidla se nepoužijí pro výpočet mzdy, platu, odměny z dohody, náhrad výdajů souvisejících s prací nebo nákladů na práci na dálku.

Na co si dát pozor

  • Za výkon práce se nepovažuje doba pracovního volna, pokud bylo předem sjednáno jeho napracování.
  • Za výkon práce se nepovažuje doba, po kterou byla práce přerušena kvůli nepříznivým povětrnostním vlivům.
  • O tom, zda se jedná o neomluvené zameškání práce, rozhoduje zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 348

15
NS
Nejvyšší soud
11. 11. 2024
NS
Nejvyšší soud
23. 1. 2024
NS
Nejvyšší soud
16. 1. 2019
NSS
Krajský soud v Ústí nad Labem
21. 4. 2020
NSS
Nejvyšší správní soud
20. 2. 2019
NSS
Nejvyšší správní soud
6. 12. 2018

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 348 zákona 262/2006 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 348

Podle ustanovení § 348 odst. 1 zák. práce za výkon práce se považuje doba a) kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy, b) dovolené, c) kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za …

21 Cdo 2964/2023 · Nejvyšší soud · 11. 11. 2024

… do 31. 1. 2017, kdy žalovaná nepřidělovala žalobkyni práci, neboť se domnívala, že pracovní poměr mezi nimi již netrvá, vznikl žalobkyni za uvedené období nárok na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část, protože uvedené období překážek v práci na straně zaměstnavatele se považuje za výkon práce podle § 348 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.

21 Cdo 1220/2023 · Nejvyšší soud · 23. 1. 2024

Zdůraznil, že výpověď byla v souladu s ustanovením § 61 zák. práce projednána s odborovou organizací a „stanovení neomluvených absencí žalobkyně bylo provedeno postupem dle ust. § 348 odst. 3 zák. práce“, přičemž okolnost, že žalobkyně byla v době doručení výpovědi opět v pracovní neschopnosti, nezakládá její neplatnost, neboť v případě výpovědi pro porušení pracovní kázně „se neuplatní ustanovení § 53 zák. práce o zákazu výpovědi“.

21 Cdo 862/2018 · Nejvyšší soud · 16. 1. 2019

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Právní otázky

6

Související

§ 102a PĚSTOUNI, KTEŘÍ VYKONÁVAJÍ PĚSTOUNSKOU PÉČI V (Vyhláška Ministerstva práce a sociálních)§ 123 SOCIÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ (Zákon o státní službě)§ 103 Dovolená a dodatková dovolená (Zákon o státní službě)§ 45 Přechodná ustanovení (Zákon o inspekci práce)§ 1 PŮSOBNOST ZÁKONÍKU PRÁCE (Zákoník práce)