Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s ní uzavřela dne , datum, prostřednictvím e-mailové komunikace smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále též jen „smlouva“), na základě níž se žalobkyně zavázala žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši ve výši 68,35 % ročně a úhradou za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši , částka, splácet ve 48 měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy k 24. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem lednem 2025. Úvěruschopnost žalované žalobkyně prověřila z informací a dokladů poskytnutých jí žalovanou a lustrací žalované v databázích umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované, SOLUS, NRKI a insolvenčním rejstříku. Doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný. Na základě provedených zjištění žalobkyně došla k závěru, že lze žalované úvěr poskytnout. Žalobkyně úvěr vyplatila dne , datum, . Žalovaná uhradila žalobkyni v období od , datum, do , datum, ve splátkách celkovou částku , částka, . S úhradou dalších splátek se žalovaná ocitla v prodlení, v jehož důsledku vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši , částka, a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši , částka, . V důsledku prodlení žalované s úhradou splátky č. , hodnota, splatné dne , datum, o délce 65 dnů dle bodu 6.3 smlouvy došlo dne , datum, k zesplatnění úvěru. Dle bodu 6.4 smlouvy se dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny, která tak činila , částka, . Před zesplatněním úvěru byla žalovaná k úhradě dlužné splátky vyzvána s lhůtou k zaplacení do 30 dnů. Dle bodu 6. 5 smlouvy byla žalovaná po zesplatnění úvěru do zaplacení nové jistiny povinna platit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny. Žalovaná po zesplatnění úvěru žalobkyni neuhradila rovněž ničeho, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu. Žalobkyně proto požaduje po žalované zaplacení nové jistiny úvěru ve výši , částka, (původní jistina ve výši , částka, a přirostlé úroky ve výši , částka, ), smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy ve výši , částka, , náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlení žalované dle bodu 6.2 smlouvy ve výši , částka, , smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy za období od , datum, do sepisu žaloby ve výši , částka, , úrok ve výši 68,35 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, a dále od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok od , datum, dosáhne částky , částka, .2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Nařízeného jednání se bez omluvy nezúčastnila, ačkoliv byla řádně předvolána, o odročení jednání nežádala. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.3. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.4. Žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru a má od , datum, povolenou činnost spočívající v poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení (úplný výpis ze seznamu regulovaných subjektů finančního trhu).5. Žalobkyně uzavřela s žalovanou za pomoci prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (, Anonymizováno, _, Anonymizováno, ), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit jí úrok ve výši 68,34 % ročně společně s úhradou za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši , částka, v 48 měsíčních splátkách po , částka, splatných každého 24. dne v měsíci počínaje , datum, a konče , datum, . V bodu 6.1. smlouvy byla sjednána pro případ prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů smluvní pokuta ve výši , částka, za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však , částka, za každý kalendářní rok. V bodě 6.2. bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, , vzniklých v souvislosti s prodlením žalované s úhradou splátky o délce 15 dnů. V bodě 6.3. bylo sjednáno zesplatnění úvěru v případě prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů a v bodě 6.5. pro případ nezaplacení nové jistiny v den zesplatnění úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně dne , datum, odeslala na účet žalované č. , č. účtu, částku , částka, s poznámkou, v níž byl uveden podpisový kód a identifikace pro poskytnutí úvěru (návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, _, Anonymizováno, ze dne , datum, , příloha č. , hodnota, , dodatek, informace pro klienty o podpisu na dálku, splátkový kalendář, pojištění schopnosti splácet úvěr, zaslání SMS a potvrzení o platbě , částka, , prohlášení o pojištění).6. Schválení úvěru bylo žalované písemně oznámeno dopisem žalobkyně ze dne , datum, (oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru včetně dodejky od žalované).7. Žalobkyně před uzavřením smlouvy žalovanou seznámila s jejími právy a povinnostmi vyplývajícími jí z uzavírané smlouvy. Žalovaná podepsala prohlášení, kterým stvrdila zejména, že byla seznámena s údaji týkajícími se úvěru a s údaji týkajícími se zprostředkovatele (předsmluvní formulář, prohlášení klienta).8. Při poskytování úvěru žalobkyně vycházela z toho, že je žalovaná zaměstnána na dobu neurčitou, není ve výpovědní lhůtě, je rozvedená, bydlí ve vlastní nemovitosti. Příjmy žalované dosahovaly , částka, měsíčně, z nichž hradila výdaj na bydlení , částka, . Dále žalobkyně v měsíčních výdajích žalované zohlednila výši životního minima , částka, , vyživovací povinnost ke dvěma dětem ve výši , částka, a rezervu ve výši , částka, , čímž dospěla k částce volných zdrojů žalované ve výši , částka, (hodnocení klienta).9. Dne , datum, byla na účet žalované č. , č. účtu, připsána záloha na výplatu mzdy ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, (výpis z účtu).10. Žalovaná splácela v době žádosti úvěr ve výši , částka, a měla možnost čerpat úvěr s limitem , částka, . Žalovaná neměla žádný dluh po splatnosti. U jiných finančních institucí byly evidovány 4 jiné žádosti žalované o úvěr. Dle scoringu žalované bylo vyšší riziko, že žalovaná nebude úvěr splácet (výpis z nebankovních registrů a výpis ze SOLUS).11. Totožnost žalované žalobkyně ověřila jejím občanským průkazem (občanský průkaz žalované).12. Úvěr ve výši , částka, byl žalované vyplacen dne , datum, na její účet č. , č. účtu, , (doklad o vyplacení úvěru a základní informace o klientovi).13. Žalovaná uhradila žalobkyni ve splátkách uhrazených ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, celkovou částku , částka, (karta klienta).14. Žalobkyně žalovanou opakovaně upomínala o zaplacení dlužných splátek, oznámením o zesplatnění úvěru ze dne , datum, žalovanou vyzvala k zaplacení celkové částky , částka, (výzva k zaplacení ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, a oznámení o zesplatnění ze dne , datum, ).15. K zaplacení žalované částky do 15 dní od odeslání výzvy byla žalovaná vyzvána dopisem zástupkyně žalobkyně ze dne , datum, odeslaným téhož dne (předžalobní výzva ze dne , datum, včetně podacího archu z téhož dne).16. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.17. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalované částku , částka, , přičemž žalovaná žalobkyni z poskytnutých peněžních prostředků vrátila pouze částku 50 123. Žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované.18. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:19. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.20. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.21. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.22. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.23. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.24. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.25. Dle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.26. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.27. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.28. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.29. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.30. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.31. Mezi žalobkyní a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování a tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalobkyně poskytla žalované dle smluvních ujednání částku , částka, . Žalovaná žalobkyni vrátila pouze částku , částka, . Předloženými důkazy však žalobkyně neprokázala, že by řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, neboť vycházela z příjmů žalovanou uvedených, nikoliv doložených, které byly nesrovnatelně nižší, a nepokrývaly její výdaje, které sama žalovaná uvedla, tj. její výdaje na bydlení a výživu její a jejích dvou dětí. I z lustrace žalované v nebankovních registrech vyplývalo, že žalovaná s ohledem na výši svých závazků a množství dalších žádostí o úvěr nebude schopna úvěr splácet. Naopak bylo více než pravděpodobné, že žalovaná čerpá další úvěry na splátky svých dřívějších dluhů. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalované, a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru. Břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný. Nelze jinak než konstatovat, že žalobkyně nedostála své povinnosti uložené jí v době uzavření smlouvy platným a účinným ustanovením § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne , datum, ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK.32. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu, neboť porušením povinností dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky).33. Jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Soud proto v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú. shledal smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka , částka, , jako neplatnou. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje rozdíl jistiny úvěru ve výši , částka, , kterou žalobkyně žalované poskytla, a částky , částka, , kterou žalovaná žalobkyni již vrátila, tj. částka , částka, , kterou žalovaná žalobkyni doposud nevrátila. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky , částka, i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. z nesplacené jistiny od , datum, do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení byla přiznána v žalobkyní požadované, která nepřekračuje sazbu stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádána. Žalobkyně vyzvala žalovanou upomínkou ze dne , datum, , aby dlužnou částku uhradila nejpozději do 15 dnů. Žalovaná však ničeho neuhradila, proto se dnem , datum, dostala do prodlení.34. Co do zbývající žalované částky , částka, , tj. jistiny a smluvní pokuty, a žalovaného příslušenství pak byla žaloba pro neplatnost smlouvy o úvěru zamítnuta, neboť neplatné ujednání nemohlo žalovanou zavázat.35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci byl téměř totožný, a soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.31. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.