Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného nadepsanému soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, byla mezi právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti Secapital S.á.r.l. se sídlem v Lucembursku, a žalovaným uzavřena splátková dohoda, na jejímž základě se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit dluh vyplývající z úvěrové smlouvy č. , hodnota, v celkové výši , částka, s tím, že první splátka ve výši , částka, byla splatná dne , datum, . Žalovaný však žalobkyni ničeho nezaplatil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni od jejího právního předchůdce, tj. společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , sídlem , adresa, . Žalobkyně proto požaduje úhradu částky , částka, spolu s úrokem ve výši 6 % ročně z pohledávky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 8,05 %. Žalovaný ničeho nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně.2. Přípisem zdejšího soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dnů od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěru schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a dále, aby označila důkazy k doplněným tvrzením. Žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti doplnila podáním ze dne , datum, tak, že uvedla, že s žalovaným dne , datum, uzavřela splátkovou dohodu, ve které žalovaný uznal svůj dluh ze smlouvy o úvěru z roku 2009, a to co do důvodu i výše, a zavázal se jej splácet. Úvěrová smlouva byla uzavřena ještě před účinností zákona o spotřebitelském úvěru (č. 145/2010 Sb.), takže tehdy neexistovala povinnost věřitele posuzovat úvěruschopnost dlužníka. Splátková dohoda nepřinesla žádné navýšení dluhu, pouze potvrdila existující závazek a jeho trvání. Žalobkyně má za to, že pohledávka byla uplatněna řádně a není nutné doplňovat další skutečnosti, protože uznáním dluhu došlo k posílení její právní pozice.3. K další výzvě soudu ze dne , datum, , kdy byla žalobkyně vyzvána k prokázání své aktivní legitimace k podání žaloby, tj. doložení nepřerušeného řetězce postoupení pohledávek za žalovaným od původního věřitele, společnosti , právnická osoba, včetně oznámení žalovanému a seznamů postoupených pohledávek, doložení úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, a doložení (ne)vědomosti žalovaného o promlčení pohledávky, žalobkyně reagovala podáním ze dne , datum, , ve kterém uvedla, že svou aktivní legitimaci k vymáhání pohledávky dostatečně prokázala, neboť pohledávka byla postupně postoupena ze společnosti , právnická osoba, na společnost SECAPITAL S.á.r.l., následně na InvestCapital LTD, , právnická osoba, . a nakonec na žalobkyni. Za zásadní důkaz považuje splátkovou dohodu uzavřenou dne , datum, , kterou žalovaný podle jejího názoru písemně uznal svůj dluh, čímž vznikla vyvratitelná právní domněnka existence a výše závazku a důkazní břemeno přešlo na žalovaného. Žalobkyně proto namítá, že není povinna prokazovat vznik původního závazku ani převod pohledávky z , právnická osoba, na společnost SECAPITAL S.á.r.l., dokud žalovaný neprokáže opak. Současně uvádí, že nedisponuje dalšími důkazy o oznámení postoupení pohledávky žalovanému ani o tom, že žalovaný při podpisu splátkové dohody věděl o promlčení původního dluhu, avšak má za to, že tyto skutečnosti nemají vliv na platnost a účinnost uznání závazku. Dále argumentuje judikaturou Nejvyššího soudu a odbornou literaturou, podle nichž uznání dluhu zakládá vyvratitelnou domněnku existence pohledávky, a proto považuje pohledávku za dostatečně prokázanou co do důvodu i výše. Na tomto základě navrhuje, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní.5. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil soud následující skutkový stav:7. Ze splátkové dohody ze dne , datum, bylo zjištěno, že tuto dohodu uzavřel (snad) žalovaný, neboť nebyla jakkoliv ověřena totožnost dlužníka, podpis dlužníka je nečitelný, není zde možnost porovnat podpis s původním kontraktem společnosti , právnická osoba, z roku 2009 s kontraktem se společností Secapital S.á.r.l. se sídlem v Lucembursku, přičemž tato společnost měla pohledávku za žalovaným nabýt smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, od své právní předchůdkyně, společnosti , právnická osoba, Pohledávka za žalovaným má činit částku , částka, a vznikla ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Nic dalšího ohledně této úvěrové smlouvy nebylo z dohody zjištěno (např. fakticky zapůjčená částka, výše úroků, RPSN či splatnost). Předmětem splátkové dohody bylo uznání tohoto dluhu (snad) žalovaným co do důvodu a výše dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. (psáno drobným nezvýrazněným písmem), které se (snad) žalovaný zavázal uhradit ve splátkách po , částka, měsíčně, přičemž první splátka byla splatná již 10 dní před vlastním podpisem uvedené splátkové dohody, tj. nejpozději dne , datum, . Dále se kontraktor - dlužník zavázal uhradit zprostředkovateli splátkové dohody, společnosti , právnická osoba, poplatek ve výši , částka, z titulu smluvních úroků odpovídajících úrokové sazbě, tj. ve výši 6 % p.a. a RPSN činilo 6,16 %. Splátková dohoda byla uzavřena na dobu určitou od , datum, do , datum, . V dohodě se výslovně uvádí, že tato dohoda má charakter spotřebitelského úvěru poskytovaného ve formě odložené platby dle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a na tento zákon opakovaně odkazuje. Pro případ prodlení dlužníka se splácením nejméně dvou splátek, byla sjednána ztráta výhody splátek, kdy měl věřitel možnost celý dluh okamžitě zesplatnit a oznámit to dlužníkovi. Zcela v závěru dohod v drobném nijak nezvýrazněném textu je uvedeno, že se dojednává prodloužení promlčecí doby nad deset let ode dne, kdy právo věřitele vyplývající z dohody mohlo být uplatněno poprvé. K dohodě je přiložen formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru dle ZoSÚ, ve kterém jsou opakovány ve splátkové dohodě specifikované parametry poskytnutého úvěru. Jak sama splátková dohoda ze dne , datum, , tak formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru opakovaně odkazují na zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru – cituji z čl. 2 této dohody věta čtvrtá: „Smluvní strany berou na vědomí, že tato Dohoda má charakter spotřebitelského úvěru poskytovaného ve formě odložené platby (dále jen „Úvěr“) v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb. ….“ Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla dána § 9 odst. 1 citovaného zákona pod sankcí neplatnosti, a to absolutní. S ohledem na skutečnost, že nebyl předložen původní kontrakt, nebylo možné posoudit, zda zde došlo k významnému navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru či nikoliv.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , sídlem , adresa, žalobkyni.9. Z oznámení žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně poštovního podacího archu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky ze společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , sídlem , adresa, žalobkyni a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky , částka, . Uvedená částka se skládala z částky jistiny ve výši , částka, , z částky smluvního úroku ve výši , částka, , částka smluvního úroku (KRUK) ve výši , částka, a z částky zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, .10. Z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, ze dne , datum, včetně vrácené zásilky bylo zjištěno, že postoupení pohledávky za žalovaným z úvěrové smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne , datum, na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno.11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že společnost Secapital S.á.r.l. se sídlem v Lucembursku uzavřela se společností InvesdtCapittal Ltd. uvedenou smlouvu, avšak není přiložen seznam postoupených pohledávek, tj. nebylo prokázáno, že mezi kontraktory touto smlouvou došlo právě k postoupení pohledávky za žalovaným. Nebylo též prokázáno oznámení tohoto postoupení pohledávky žalovanému.12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že společnost InvesdtCapittal Ltd. uzavřela se společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, uvedenou smlouvu, ale není přiložen seznam postoupených pohledávek (ze seznamu postoupených pohledávek, který byl jediný přiložen k postupní smlouvě mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní, neboť je totožný, není zřejmé, zda se tento seznam váže i k této postupní smlouvě se váže). Tj. nebylo prokázáno, že mezi kontraktory došlo právě k postoupení pohledávky za žalovaným. Nebylo též prokázáno oznámení tohoto postoupení pohledávky žalovanému.13. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, včetně vrácené zásilky bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomenut o úhradu částky , částka, , a to do 7 dnů od doručení výzvy.14. Žalovaný tvrzení žalobkyně ohledně důvodu vzniku a výši dlužné částky nijak nesporoval.15. Z výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu:16. Žalobkyně dovozuje existenci pohledávky za žalovaným z úvěrové smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne , datum, se společností , právnická osoba, Existence a konkrétní obsah této původní úvěrové smlouvy však nebyly v řízení prokázány, neboť smlouva nebyla soudu předložena. Nebylo tak možné ověřit základní parametry úvěrového vztahu, zejména výši poskytnuté jistiny, sjednané úroky, RPSN, splatnost ani rozsah případného nesplaceného dluhu. Jediným listinným podkladem vztahujícím se k původnímu závazku je splátková dohoda ze dne , datum, uzavřená mezi společností Secapital S.á r.l. a osobou označenou jako žalovaný. Z této dohody vyplývá, že měla být evidována pohledávka ve výši , částka, pocházející z uvedené úvěrové smlouvy z roku 2009 a že tato pohledávka měla být na společnost Secapital S.á r.l. postoupena dne , datum, společností , právnická osoba, Samotná splátková dohoda obsahuje prohlášení o uznání dluhu co do důvodu a výše a sjednává jeho úhradu ve splátkách. Soud však z této listiny nemohl spolehlivě ověřit, zda ji skutečně podepsal žalovaný, neboť jeho totožnost při podpisu nebyla nijak ověřena, podpis je nečitelný a nebyl k dispozici žádný srovnávací materiál umožňující posouzení autenticity podpisu. Dohoda současně odkazuje na zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, a deklaruje svůj charakter jako spotřebitelského úvěru poskytovaného formou odložené platby. Dále bylo prokázáno, že dne , datum, uzavřela společnost , právnická osoba, ., se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž ze seznamu postoupených pohledávek vyplývá, že mezi postoupenými pohledávkami byla uvedena i pohledávka vůči žalovanému. Žalovanému bylo následně oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a byl vyzván k úhradě částky , částka, . Naopak nebylo prokázáno, že pohledávka byla před tímto postoupením platně převedena ze společnosti Secapital S.á r.l. na společnost InvestCapital Ltd., ani následně ze společnosti InvestCapital Ltd. na společnost , právnická osoba, . U obou předložených smluv o postoupení pohledávek chyběly přílohy či seznamy převáděných pohledávek, z nichž by bylo možné jednoznačně zjistit, že jejich předmětem byla právě pohledávka za žalovaným. Nebylo rovněž prokázáno, že by tato postoupení byla žalovanému oznámena. Žalovaný dlužnou částku nijak nesporoval. Tato okolnost však sama o sobě neodstranila důkazní nedostatky týkající se existence původního závazkového vztahu a nepřerušeného řetězce postoupení pohledávky na žalobkyni.17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:18. Dle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen o. s. ř.) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu.19. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.20. Podle ustanovení § 3 písm. k) zákona č. 145/ 2010 Sb. o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí celkovou výší spotřebitelského úvěru souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici.21. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.22. Podle ustanovení § 558 č. 40/1964 Sb. obč. zák., uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení.23. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná24. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).25. Žaloba byla zamítnuta v plném rozsahu jako nedůvodná z důvodu neprokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že na žalobkyni přešla pohledávka vůči žalovanému na základě nepřerušeného řetězce postoupení od původního věřitele, společnosti , právnická osoba, , přestože sama žalobkyně odvozuje existenci uplatněné pohledávky z úvěrové smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne , datum, . Za dostačující důkaz o postoupení pohledávky nelze považovat pouhé prohlášení právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti Secapital S.à r.l., že předmětnou pohledávku nabyla od společnosti , právnická osoba, Žalobkyně nepředložila listiny, z nichž by bylo možné jednoznačně dovodit převod této konkrétní pohledávky z původního věřitele na společnost Secapital S.à r.l. Soudu byly sice předloženy smlouvy o postoupení pohledávek mezi dalšími právními předchůdci žalobkyně, konkrétně smlouva o postoupení pohledávek ze společnosti Secapital S.à r.l. na společnost InvestCapital Ltd. a následně ze společnosti InvestCapital Ltd. na společnost , právnická osoba, ., avšak k oběma těmto smlouvám chyběly přílohy či seznamy postoupených pohledávek. Nebylo proto možné ověřit, zda předmětem těchto převodů byla právě pohledávka vůči žalovanému. Jediný seznam postoupených pohledávek byl soudu předložen až ve vztahu ke smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní. Současně nebyla soudu předložena ani oznámení o postoupení pohledávky adresovaná žalovanému ze strany jednotlivých postupitelů. Za této situace žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně prokázání nepřerušeného řetězce převodů pohledávky od původního věřitele až na svou osobu, a neprokázala tak svou aktivní věcnou legitimaci k uplatnění žalovaného nároku. Z tohoto důvodu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.26. Nad rámec uvedeného lze dále uvést, že i pokud by žalobkyně v řízení prokázala svou aktivní věcnou legitimaci a nepřerušený řetězec postoupení pohledávky od původního věřitele až na svou osobu, nebylo by to samo o sobě dostačující pro její úspěch ve věci. Ze skutkových zjištění totiž vyplývá, že žalobkyně i její právní předchůdkyně účelově kombinují jednotlivá ustanovení různých právních úprav (obč. zákoník 1964, obč. zákoník 2012, obchodní zákoník) tak, aby z nich vyvozovaly pouze pro sebe příznivé důsledky, aniž by současně respektovaly kogentní ustanovení na ochranu spotřebitele. V situaci, kdy žalovaný nehradil ani původní, a jistě již promlčený, závazek z úvěru poskytnutého mu právní předchůdkyní žalobkyně, by zodpovědný věřitel měl dostupnými prostředky ověřit, zda je plnění sjednaných podmínek v možnostech dlužníka. Předloženou splátkovou dohodou žalovaný pouze v rozporu se zákonem významně zhoršil své postavení, když právně předchůdkyně žalobkyně nepochybně využila své pozice silnějšího, práva znalého kontraktora, proti slabšímu a právu neznalému účastníku právních vztahů. Na jedné straně žalobkyně argumentuje tím, že původní úvěrová smlouva byla uzavřena v roce 2009, tedy před účinností zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, a z toho dovozuje, že na původní úvěrový vztah nelze aplikovat povinnost posuzovat úvěruschopnost spotřebitele. Na straně druhé však sama splátková dohoda ze dne , datum, výslovně uvádí, že má charakter spotřebitelského úvěru poskytovaného ve formě odložené platby podle zákona č. 145/2010 Sb., opakovaně na tento zákon odkazuje, obsahuje předsmluvní informace podle tohoto zákona, stanoví RPSN, úrokovou sazbu i další náležitosti typické pro spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se tak nemůže dovolávat výhod této právní úpravy a současně odmítat použití jejích kogentních ustanovení na ochranu spotřebitele. Nadto nelze přehlédnout, že ochrana spotřebitele byla v právním řádu zakotvena již před rokem 2009. Již tehdy bylo nutné aplikovat ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (obou občanských zákoníků), princip dobrých mravů, zákaz zneužití práva a požadavek smluvní rovnováhy. Soud je navíc povinen z úřední povinnosti přezkoumávat, zda smluvní ujednání uzavřená se spotřebitelem nezakládají významnou nerovnováhu práv a povinností v jeho neprospěch. V projednávané věci přitom byly zjištěny okolnosti, které vyvolávají závažné pochybnosti o férovosti a transparentnosti splátkové dohody. Uznání dluhu dle zákona č. 89/2012 Sb. bylo skryto v drobném a nijak nezvýrazněném textu, první splátka byla splatná ještě před podpisem dohody, součástí dohody bylo ujednání o prodloužení promlčecí doby na dobu přesahující deset let, rovněž uvedené nenápadným způsobem, a nebyly předloženy ani základní podklady umožňující posoudit původní rozsah a podmínky úvěrového závazku z roku 2009. Za této situace nelze uzavřít, že spotřebitel měl reálnou možnost posoudit dosah všech právních následků, které pro něj podpis dohody znamenal. Soud by proto ani za situace, kdy by byla aktivní legitimace žalobkyně prokázána, nemohl bez dalšího vycházet z vyvratitelné domněnky existence dluhu založené uznáním závazku podle § 2053 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Vzhledem ke zjištěným pochybnostem o transparentnosti smluvního procesu, k absenci původní úvěrové dokumentace a k možnému rozporu smluvních ujednání s pravidly ochrany spotřebitele by bylo nutné existenci, výši i splatnost původní pohledávky samostatně prokázat. Nebylo by tedy možné považovat existenci pohledávky ke dni uznání za prokázanou pouze na základě splátkové dohody a z ní plynoucí zákonné domněnky. Takový výklad žalobkyně by snad bylo možno hodnotit až jako obcházení zákona.27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal tuto náhradu žádnému z účastníků, neboť úspěšnému žalovanému, dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.