20 C 109/2026-26 – Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem včetně jeho doplnění domáhala na žalované zaplacení částek uvedených ve výrocích I. a II. tohoto z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou účastníci uzavřeli elektronicky prostřednictvím klientské zóny dne 13. 6. 2025. Na základě citované smlouvy byla žalovaná oprávněna čerpat peněžní do výše úvěrového rámce 50 000 Kč. Úvěruschopnost žalované žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru ověřila. Žalovaná načerpala částku 50 000 Kč, a zavázala se ji vrátit v minimálních měsíčních částkách splatných k 15. dni měsíce, poslední splátka byla vypočtena částkou 2 500 Kč. Svůj dluh však žalovaná řádně a včas nesplácela, když se dostala do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 1. 2026. K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzývána výzvami z 20. 1. 2026 a 5. 2. 2026. Žalobkyně za tyto výzvy účtovala v souladu se smluvními podmínkami žalované celkovou částku 1 000 Kč. Jelikož k úhradě nedošlo, žalobkyně úvěr v souladu se smlouvou ke dni 21. 4. 2026 zesplatnila. Dle smluvního ujednání byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. K úhradě dlužné částky do 5. 5. 2026 byla žalovaná žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou zaslanou jí dne 21. 4. 2026. Žalobkyně po žalované požaduje uhrazení dlužné částky 49 433 Kč spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 7 068,38 Kč, úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 56 501,38 Kč od 6. 5. 2026 do zaplacení, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, smluvní pokutou ve výši 247,17 Kč.2. Žalovaná sdělila, že věc chce vyřešit smírnou cestou, s tím, že již kontaktovala právního zástupce žalobkyně a je ochotna dluh ve splátkách splatit. Navržený smír soud z důvodu rozporu s hmotným právem neschválil (viz rozhodnutí ze dne 3. 6. 2026 č. j. , spisová značka, ).3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Přestože žaloba byla ve výroku II. rozsudku částečně zamítnuta, rozhodnutí věci bez nařízení jednání zamítavému výroku nebrání, je-li výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 13. 6. 2025 se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , kterou se zavázala žalované poskytnout úvěr až do výše úvěrového rámce 50 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 57,99 % ročně, s tím, že se žalovaná zavázala uhradit poskytnuté peněžní prostředky do 72 měsíců od okamžiku čerpání poslední tranše úvěru. Ve smlouvě bylo sjednáno oprávnění žalobkyně účtovat si částku 500 Kč za první písemnou upomínku k úhradě dlužné částky prostřednictvím e-mailové adresy a 500 Kč za druhou písemnou upomínku k úhradě dlužné částky. V případě zesplatnění úvěru byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z vyčíslené dlužné částky (smlouva o úvěru č. , hodnota, ze 13. 6. 2025, předsmluvní informace, potvrzení o elektronickém podpisu, žádost o čerpání tranše revolvingového úvěru).5. Před poskytnutím částky žalobkyně lustrovala žalovanou v lustraci neplatných dokladů, insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, interní databázi a v databázi SOLUS, přičemž žalovaná lustracemi neprocházela. Dále vycházela z příjmu na účtu žalované 26 460 Kč, nákladů na bydlení 8 000 Kč (náklady nalezené na bankovním účtu + minimální částka nákladů), nákladů na potraviny a běžné zboží 6 000 Kč (když náklady nalezené na bankovním účtu s náklady z jiných zdrojů činily 4 376 Kč), ze závazků žalované 2 767 Kč (nalezených na bankovním účtu). Žalobkyně založila výpis z účtu žalované za období od 15. 12. 2024 do 16. 6. 2025, dle kterého byly ověřovány příjmy a výdaje žalované (příloha č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze 13. 6. 2025, výpis z účtu , č. účtu, za období od 15. 12. 2024 do 13. 6. 2025).6. Na účet žalované č. , č. účtu, byla poukázána dne 14.6.2026 platba ve výši 16 500 Kč a dne 16.6.2025 platba 33 447,50 Kč (potvrzení o přijetí okamžité platby 1 Kč a potvrzení o provedení transakcí).7. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána upomínkou z 20. 1. 2026 (upomínka z 20. 1. 2026 a e-mail z 20. 1. 2026) a dále upomínkou z 5. 2. 2026 (upomínka z 5. 2. 2026 a e-mail z 5. 2. 2026). Výzvou z 21. 4. 2026, odeslanou téhož dne, byla žalovaná informována o zesplatnění úvěru a současně vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby do 5. 5. 2026 (předžalobní výzva z 21. 4. 2026 včetně podacího lístku z 21. 4. 2026). Žalovaná nerozporovala, že žalobkyni ničeho neuhradila.8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.9. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.11. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.15. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.16. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.18. Mezi žalobkyní a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované celkem částku 49 947,5 Kč skutečně poskytla. Soud však dospěl k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti nebylo řádné. Z výsledků zkoumání úvěruschopnosti vyplynulo, že žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje za období od 15. 12. 2024 do 13. 6. 2025 zejména na základě výpisu z účtu žalované. Tvrzené lustrace v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, registru SOLUS soudu předložena nabyla, nebyla tak ověřena skutečnost, zda žalovaná nemá další závazky. Za takové situace nebylo na místě dospět k závěru, že žalovaná je schopna úvěr řádně splatit. Žalobkyně tak ned