Žalobkyně se návrhem podaným u zdejšího soudu dne , datum, včetně jeho doplnění domáhala na žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, uzavřené prostřednictvím webového portálu žalobkyně www., Anonymizováno, .cz, na kterém si žalovaná nastavila splatnost a výši zápůjčky, vyplnila žádost o poskytnutí zápůjčky a následně PIN kódem zaslaným na její telefonní číslo , tel. číslo, elektronicky smlouvu o zápůjčce. Před poskytnutím zápůjčky byla řádně prověřována úvěruschopnost žalované ze strany žalobkyně. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, převodem na její účet č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, do , datum, ve třech měsíčních splátkách, avšak tuto svoji povinnost žalovaná řádně a včas nesplnila, celkem uhradila částku , částka, . Žalobkyně proto požadovala po žalované kromě nesplacené jistiny a poplatku i zaplacení sjednaných sankcí, a to smluvní pokuty ve výši 0,10 % z dlužné částky za každý den prodlení od , datum, do , datum, , tj. , částka, , a dále účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením ve výši , částka, za 4 písemné výzvy zaslané prostřednictvím pošty (dle čl. 2.3 smlouvy žalobkyně požadovala za každou zaslanou upomínku částku ve výši , částka, ). Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, .2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Přestože žaloba byla ve výroku II. rozsudku částečně zamítnuta, rozhodnutí věci bez nařízení jednání zamítavému výroku nebrání, je-li výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěné, že žalobkyně s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout na její bankovní účet č. , č. účtu, částku , částka, a žalovaná se ji zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, v pravidelných třech měsíčních splátkách po , částka, . Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Pro případ prodlení s plněním svých závazků dle smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, dále úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady žalobkyně ve výši , částka, za písemnou upomínku (smlouva o zápůjčce, všeobecné obchodní podmínky žalobkyně). Dne , datum, provedla žalobkyně ze svého bankovního účtu ve prospěch účtu žalované platbu ve výši , částka, (výpis z účtu žalobkyně). Žalobkyně naúčtovala žalované , částka, za písemné výzvy ze dne , datum, , , datum, , , datum, (dopisem ze dne , datum, byla žalovaná informována též o zesplatnění úvěru) a ze dne , datum, (písemné výzvy z , datum, , , datum, , , datum, a ze dne , datum, ). Dopisem z , datum, odeslaným téhož dne, vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanou k zaplacení dluhu do tří dnů. (předžalobní výzva z , datum, , podací lístek z , datum, ) Žalovaná nijak nerozporovala, že na svůj dluh ničeho neuhradila.5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.8. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.10. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.13. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.14. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.16. Mezi žalobkyní a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované částku , částka, skutečně poskytla, při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když neověřila její faktické příjmy a výdaje. Nadto žalobkyně neprovedla lustraci žalované v bankovních a nebankovních registrech z důvodu zjištění případných závazků žalované, resp. soudu nebyl doložen jediný důkaz prokazující, že by žalobkyně úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru řádně zkoumala. Žalobkyně tak nemohla znát finanční situaci žalované, jak jí to ukládá § 86 ZoSÚ, když součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).17. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne , datum, ve věci C 679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).18. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalované v posuzovaném případě představuje částka , částka, .19. Žalovaná je povinna žalobkyni uhradit vedle dlužné jistiny též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího splatnosti dluhu, tj. od , datum, , když splatnost nastala dne , datum, .20. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2, podle kterého by procesně úspěšnější žalovaná měla vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, jelikož jí však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.22. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.