9 C 67/2020 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou, ve které se po žalované domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Uplatněný nárok žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka], jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši celkem [částka], odměnu za zpracování a doručování ve výši [částka] a administrativní poplatek ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině [částka] a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na inkaso) částku [částka]. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaná neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. Žalobkyně požaduje v rámci příslušenství kapitalizovaný úrok ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši 29 % ročně z částky [částka], kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši 8,05 % ročně z částky [částka], úrok ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, přestože k tomu byla soudem vyzvána. 3. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žádný z účastníků se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř. 4. Soud učinil na základě listin založených ve spise následující skutková zjištění: 5. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka], jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši [částka], administrativní poplatek ve výši [částka] a poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení, a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí zápůjčky ve výši [částka] v hotovosti. Smluvní strany sjednaly RPSN ve výši 241,97 % /viz smlouvu o úvěru na č. l. 9 – 10 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované uvedená v příloze [číslo] seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 16 – 20 spisu, oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 11 spisu/. Žalovaná byla předžalobní výzvou vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu založenou v databázi [příjmení], podací lístek na č. l. 12 spisu/. 6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 7. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalované částku ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala vrátit v pravidelných týdenních splátkách spolu s úrokem, administrativním poplatkem a poplatkem za zpracování, doručení a flexibilní splácení. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni. 8. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval danou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 9. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky. 10. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. 12. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že byla mezi účastníky uzavřena písemná smlouva o zápůjčce (která byla současně spotřebitelským úvěrem), na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované jistinu a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s poplatkem vrátit. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. tato pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku [částka] odpovídající nesplacené části jistiny včetně zákonných úroků z prodlení (výrok I. rozsudku). Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala se splněním své smluvní povinnosti do prodlení, přiznal soud žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovení nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to částečně v běžící a částečně v kapitalizované výši. 14. Ohledně administrativního poplatku a poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení soud uvádí, že jej posoudil toliko jako další formu sjednaných úroků, neboť v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok [částka], za poskytnutí jistiny [částka], která měla být vrácena ve splátkách po dobu 60 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých 60 týdnů, činila by výše úroku 89 % jistiny ročně. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 60 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží ostatně i výše roční procentní sazby nákladů, která činila 241,97 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách