12 C 241/2021 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou, ve které se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši [částka]. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaný a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] [rok]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dle této smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit, a to v 13 měsíčních splátkách ve výši [částka] spolu s úroky ve výši 25,85 % a poplatky. Žalovaný se dostal s plněním smluvní povinnosti do prodlení, když řádně a včas neuhradil žádnou splátku. Dluh žalovaného činí [částka], z toho představuje [částka] jistinu, [částka] úroky, [částka] poplatek za správu a vyhodnocení úvěru, [částka] inkasní poplatek. Žalobkyně dále nárokuje zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] (0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum]). 2. Žalovaný se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní. 3. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žalobkyně sdělila, že s tímto postupem souhlasí, žalovaný se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř. 4. Soud na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění: 5. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. 3 2017, včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka], jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 25,85 % za dobu trvání zápůjčky, poplatek za správu úvěru ve výši [částka], poplatek za uzavření smlouvy ve výši [částka] a náklady za hotovostní režim splátek ve výši [částka], a to ve 13 měsíčních splátkách po [částka] Smluvní strany sjednaly pro případ prodlení žalovaného s hrazením splátek smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Svým podpisem žalovaný potvrdila převzetí peněžních prostředků ve výši [částka] v hotovosti. Dle článku IV smluvních podmínek činí RPSN 189,38 % /viz smlouvu o úvěru na č. l. 16 – 17 spisu, předpis splátek na č. l. 18 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], ta jí následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum] a současně vyzván k plnění před podáním žaloby /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 13 – 15 spisu, smlouvu o postoupení pohledávek v databázi [příjmení], oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvu na č. l. 28 spisu, podací lístky na č. l. 29 – 30 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu 6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 7. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úroky a poplatky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 8. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval danou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 9. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky. 11. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle ust. § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 13. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi) 14. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena písemná smlouva o zápůjčce (která byla současně spotřebitelským úvěrem), na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jistinu ve výši [částka] a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s poplatkem vrátit. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dluhu smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Smlouvou o postoupení pohledávek byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. tato pohledávka právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky ve výši [částka] odpovídající nesplacené části jistiny včetně zákonných úroků z prodlení. Soud dále přiznal žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] z nezaplacené jistiny úvěru ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] (výrok I. rozsudku). 16. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním své smluvní povinnosti do prodlení, přiznal soud žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovení nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V rámci příslušenství přiznal soud žalobkyni také právo na zaplacení smluvního úroku z dosud neuhrazené části jistiny úvěru. 17. Ohledně poplatků za správu úvěru, uzavření úvěrové smlouvy a hotovostní výběr splátek, soud uvádí, že jej posoudil toliko jako další formu sjednaných úroků, neboť v souvislosti s poskytnutím zápůjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok [částka], za poskytnutí jistiny [částka], která měla být vrácena ve splátkách po dobu 13 měsíců. V daném případě tak úroková sazba činí 67 % ročně. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa]), se pohybovaly v roce 2017 okolo 9 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než sedminásobku míry obvyklé v bankovním s