12 C 275/2021 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná a obchodní společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutou jistinu vrátit spolu s úroky za dobu úvěru v pevné výši [částka] (úrok), s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka] (poplatek za poskytnutí úvěru), úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] (administrativní poplatek) a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka] (hotovostní inkaso), a to v 14 měsíčních splátkách po [částka], a to nejpozději dne [datum]. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině [částka], na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši [částka], na poplatku za poskytnutí úvěru [částka], na administrativním poplatku [částka] a na hotovostním inkasu splátek [částka]. Žalobkyně dále nárokuje zaplacení částky [částka] jako náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Tyto dlužné částky žalobkyni žalovaná neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. 2. Žalovaná se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žádný z účastníků se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř. 4. Vzhledem k tomu, že v této věci není proti rozsudku přípustné odvolání (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující [částka], soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 6. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úroky v pevné výši [částka], s úhradou za poskytnutí úvěru ve výši [částka], administrativním poplatkem ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši [částka], a to v 14 měsíčních splátkách po [částka] RPSN činí v případě splatnosti úvěru 14 měsíců 252,65 %. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou uvedená v seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 7. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval danou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky. 9. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle ust. § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 11. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi) 12. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena písemná smlouva o zápůjčce (která byla současně spotřebitelským úvěrem), na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované jistinu ve výši [částka] a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s poplatkem vrátit. Smlouvou o postoupení pohledávek byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. tato pohledávka byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky ve výši [částka] odpovídající nesplacené části jistiny včetně zákonných úroků z prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná ve smlouvě sjednaly pro případ prodlení žalované s uhrazením závazku smluvní pokutu, soud proto přiznal žalobkyni také právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka]. 14. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala se splněním své smluvní povinnosti do prodlení, přiznal soud žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovení nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V rámci příslušenství přiznal soud žalobkyni také právo na zaplacení smluvního úroku z dosud neuhrazené části jistiny úvěru. 15. Ohledně administrativního poplatku, poplatku za poskytnutí úvěru a poplatku za hotovostní inkaso soud uvádí, že jej posoudil toliko jako další formu sjednaných úroků, neboť v souvislosti s poskytnutím zápůjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok [částka], za poskytnutí jistiny [částka], která měla být vrácena ve splátkách po dobu 14 měsíců. V daném případě tak úroková sazba činí 70 % ročně. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa]), se pohybovaly v roce 2017 okolo 9 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než sedminásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Ujednání o úrocích tedy soud shledal absolutně neplatným dle ustanovení § 588 o. z. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na [webová adresa]). Soud proto s ohledem na shora uvedené, žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši [částka], zamítl. Soud dále nevyhověl požada