16 C 15/2021-49 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout neúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši [částka] s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutý úvěr spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, tj. v celkové částce [částka], a to ve 14 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný však nesplnil závazek řádně a včas, ocitl se v prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaná částka je tvořena dlužnou jistinou úvěru ve výši [částka], dlužným úrokem ve výši [částka], dlužným poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši [částka], dlužným poplatkem za sjednání úvěru ve výši [částka] a dlužným inkasním poplatkem ve výši [částka]. Příslušenství sestává ze zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. K jednání soudu dne [datum] se řádně předvolaní žalobkyně a žalovaný bez omluvy nedostavili. Soud proto postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) projednal věc bez přítomnosti účastníků 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný coby úvěrovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala mu poskytnout hotovostní úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit včetně kapitalizovaného úroku ve výši [částka], poplatkem za sjednání úvěru ve výši [částka], poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši [částka] a inkasním poplatkem ve výši [částka], tj. celkem částku [částka], a to ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. Zápůjční úroková sazba při splatnosti ve 14 měsících činila 15 %, RPSN činilo 252,65 % /viz smlouva o úvěru na č. l. 33 V žádosti o úvěr je uvedeno, že žalovaný nemá žádnou vyživovací povinnost. Při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně zjistila následující skutečnosti. Žalovaný byl v době uzavření předmětné smlouvy zaměstnán u [právnická osoba] jako řezník na dobu neurčitou, s měsíční základní mzdou ve výši [částka], kde dosáhl čistého měsíčního příjmu v průměru [částka] za měsíce červenec a srpen 2017. Žalovaný uplatňoval daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Žalovaný bydlel s partnerkou [jméno] [příjmení] a jejich synem [celé jméno žalovaného], [datum narození], v podnájmu, v bytě o velikosti 2+k.. U měsíčních výdajů žalovaného je uvedena částka [částka] s poznámkou exekuce. /viz kopie občanského průkazu žalovaného na č. l. 22, pracovní smlouva na č. l. 23 - 26, výplatní pásky na č. l. 28 - 32, podnájemní smlouva na č.l. 20 – 21, informace pro spotřebitele na č. l. 18, ujednání o zpracování osobních údajů na č. l. 19, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 17, žádost o úvěr na č. l. 16 Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ze shora uvedené smlouvy na žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávky a příloha smlouvy o postoupení pohledávek v systému ISAS/. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svůj závazek a s úhradou se dostal do prodlení, žalobkyně jej vyzvala k plnění předžalobní výzvou /viz předžalobní výzva na č. l. 34 - 36 včetně podacího lístku /. Žalovaný netvrdil, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen„ ZoSÚ“). 6. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Dle ust. § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Dle odstavce 2 uvedeného ustanovení se považuje právní jednání za platné, nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání. 13. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 14. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 15. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Dle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Dle ust. § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 20. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě