17 C 220/2021-73 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 18 000 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], IČO [číslo], jejíž část závodu byla dne [datum] převedena na společnost [právnická osoba], [IČO]) uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 25 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úplatou, poplatky a smluvními úroky ve výši 28 % ročně z jistiny úvěru za období trvání smlouvy v 13 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 250 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni [datum]. Žalovaný úvěr čerpal, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Pohledávka byla dne [datum] společností [právnická osoba] postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku 18 000 Kč tvoří dlužná jistina, příslušenství se skládá ze zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 18 000 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 4. Žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], IČO [číslo], jejíž část závodu byla dne [datum] převedena na společnost [právnická osoba], [IČO] /viz smlouvu o prodeji části závodu/) po ověření úvěruschopnosti žalovaného úvěrovou smlouvu [číslo] včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše 25 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet společně s úroky ve výši 28 % z jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut (tedy v roční úrokové sazbě 25,85 %), poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 1 000 Kč, poplatkem za správu úvěru 5 500 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 4 750 Kč, celkem tedy spolu s poplatky ve výši 18 250 Kč (představujíc 63,36 % z poskytnuté jistiny ročně), a to v 13 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 250 Kč RPSN činila 189,38 %. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně /viz smlouvu o úvěru, standardní informace o spotřebitelském úvěru, předpis splátek ke smlouvě, listiny vztahující se ke zkoumání úvěruschopnosti/. Žalovaný úvěr čerpal, se splácením úvěrových splátek se však dostával do prodlení, uhradil celkem pouze 25 250 Kč, když neuhrazený úrok z úvěru, neuhrazený poplatek za sjednání úvěru, neuhrazený poplatek za vyhodnocení úvěru a neuhrazený inkasní poplatek za hotovostní výběr splátek vyčíslila žalobkyně částkou 0 Kč [právnická osoba] jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku včetně podacího lístku/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění nad rámec žalobkyní uvedených plateb uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné pro spor významné skutečnosti. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 6. Podle ust. § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Dle ust. § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Dle ust. § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 11. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 14. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena písemná smlouva o úvěru, která byla současně spotřebitelským úvěrem, na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jistinu ve výši 25 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s úrokem a poplatky vrátit. 15. Ohledně poplatku za uzavření smlouvy (1 000 Kč), poplatku za správu úvěru (5 500 Kč) a inkasního poplatku (4 750 Kč), soud uvádí, že je posoudil spolu se sjednanými úroky také jako další formu sjednaných úroků, neboť v souvislosti s poskytnutím půjčky představovaly úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. 16. Součet veškerých úroků (skládajících se ze sjednaných úroků, poplatku za uzavření smlouvy, poplatku za správu úvěru a inkasního poplatku) činí celkem 18 250 Kč, za poskytnutí jistiny 25 000 Kč po dobu splatnosti úvěru 13 měsíců tak činila výše celkového úroku 73 % za dobu trvání smlouvy, při přepočtu na roční bázi přibližně 67 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let dle měnových statistik [obec] národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa]), se pohybovaly ke dni uzavření smlouvy [datum] v průměrné výši 9,55 % ročně. Sjednaný celkový úrok je tak nutno považovat za lichevní a ve zjevném rozporu s dobrými mravy (srov. z mnohých např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21Cdo 141/2004, 33 Cdo [číslo] a další), ujednání o těchto smluvních úrocích z úvěru nelze proto hodnotit jinak, než jako absolutně neplatné ve smyslu § 588 o. z. Neplatnost ujednání o výši úroků přitom nevede současně k závěru o neplatnosti posuzované smlouvy jako celku, neboť toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy (§ 576 o. z., kupř. dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4498/2007). Závěr o absolutní neplatnosti ujednání o těchto smluvních úrocích z úvěru ovšem neznamená, že by žalobkyně pozbyla nárok na úrok z poskytnutého úvěru zcela. Smlouva o úvěru je co do své podstaty smlouvou úplatnou, kdy tuto úplatu za poskytnutí peněz představuje právě úrok z úvěru, který prezentuje jeden ze základních atributů smlouvy o úvěru (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 32 Cdo 3516/2009). Za stavu, kdy soud považuje smluvní ujednání o výši úroků z úvěru pro rozpor s dobrými za absolutně neplatné, je na místě na jejich výši nahlížet tak, jako by nebyla ujednána. Vzhledem k tomu, že výše úroků z úvěru není právním předpisem stanovena, je pak povinností žalovaného jakožto dlužníka zaplatit žalobkyni obvyklé úroky z úvěru, požadované bankami v místě bydliště nebo sídle dlužníka