19 C 86/2021-54 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 8. 3. 2021 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 23 695,80 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 23. 11. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s celkovým poplatkem ve výši 12 283 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši 2 504 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 3 888 Kč a poplatek za administrativní činnost komfortní splácení v hotovosti ve výši 5 891 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 439 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne 17. 1. 2019, což je termín poslední splátky, právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla dne 20. 1. 2020 postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny 14 000 Kč a částky 9 695,80 Kč představující souhrn kapitalizovaného úroku za dobu řádného trvání smlouvy, odměny za zpracování a doručení a poplatku za administrativní činnost (dále i v souhrnu jen jako„ poplatek“). Příslušenství sestává z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 150,22 Kč (tj. ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 14 000 Kč od 18. 1. 2019 do data postoupení), smluvního úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 000 Kč od 21. 1. 2020 (tj. ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky) do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 175,06 Kč (tj. ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny 14 000 Kč od 3. 4. 2018 do data postoupení) a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 000 Kč od 21. 1. 2020 (tj. ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky) do zaplacení. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. 2. Dne 2. 7. 2021 žalobce soudu doručil doplnění žaloby, v němž žalobce vzal žalobu částečně zpět, a to co do částky ve výši 364,09 Kč představující část úroku z prodlení, který žalobkyně původně požadovala přiznat v kapitalizované podobě ve výši 2 175,06 (tj. ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny 14 000 Kč od 3. 4. 2018 do 20. 1. 2020), neboť při sepisu žaloby došlo k početní chybě. Nadále tak žalobkyně požaduje uhradit kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 810,97 Kč (tj. ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny 14 000 Kč od 3. 4. 2018 do 20. 1. 2020). 3. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 4. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno do věznice, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne 23. 11. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 12 283 Kč, kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši celkem 2 504 Kč, odměna za zpracování a doručení ve výši 3 888 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 5 891 Kč, a to v 59 týdenních splátkách po 439 Kč a poslední 60. splátce ve výši 382 Kč RPSN činilo 236,25 %. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí zápůjčky ve výši 14 000 Kč v hotovosti /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 12-13 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela z formuláře nazvaného karta zákazníka, v němž je uvedeno, že žalovaný coby svobodný bydlel s rodiči, nečerpal spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, dosáhl základního vzdělání, měl jednu vyživovací povinnost. Žalovaný byl zaměstnán jako pomocná síla ve společnosti [právnická osoba], [IČO], a to na plný pracovní úvazek. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného činil 9 713 Kč, ostatní příjmy činily 7 000 Kč. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného představovaly celkem částku 5 000 Kč /viz karta zákazníka na č. l. 42 spisu/. Žalovaný na svůj dluh za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení ničeho neuhradil /viz tabulka umoření na č. l. 17 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 20. 1. 2020 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného uvedená v příloze [číslo] seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz smlouvu o postoupení pohledávek a seznam postoupených pohledávek v elektronické databázi soudu CEPR/. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem /viz dopis na č. l. 14 včetně podacího archu lístku na č. l. 15 spisu/. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu na č. l. 18-19, včetně podacího lístku na č. l. 16 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval danou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Dle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 10. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Dle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. 12. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Soud nejprve vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby postupo