6 C 184/2016-624 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou se vůči 1. žalovanému [celé jméno žalovaného] a 2. žalované domáhala zrušení spoluvlastnictví k nemovitostem, a to k pozemkům parc. [číslo] zahrada, o výměře 1652 m2 a parc. [číslo] ovocný sad, o výměře 3304 m2, vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Mělnické Vtelno a obec Mělnické Vtelno (dále i„ předmětné nemovitosti či předmětné pozemky“), jíž jsou účastníci řízení podílovými spoluvlastníky, žalobkyně se spoluvlastnickým podílem o velikosti 1/2, 1. žalovaný [celé jméno žalovaného] se spoluvlastnickým podílem o velikosti 2/5 a 2. žalovaná se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo]. Tvrdila, že spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem nabyla žalobkyně od svých rodičů [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně] darovací smlouvou ze dne [datum], vklad práva zapsán ve veřejném seznamu na základě [anonymizováno] Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, pod č. j. V-1668/2016-206, s právními účinky vkladu ke dni [datum], 1. žalovaný usnesením soudu o schválení dědické dohody ze dne 27. 5. 2003, č.j. D 880/2002-58, které nabylo právní moci dne [datum] a darovací smlouvou ze dne [datum], vklad práva zapsán ve veřejném seznamu na základě [anonymizováno] Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, pod č. j. V-7133/2011-206, s právními účinky vkladu ke dni [datum] a 2. žalovaná usnesením soudu o schválení dědické dohody ze dne 27. 5. 2003, č.j. D 880/2002-58, které nabylo právní moci dne [datum]. Na základě ústně uzavřené dohody právních předchůdců žalobkyně a žalovaných o užívání těchto pozemků, užívali historicky (více než 40 let) část pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] (část situovanou blíže k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa]) rodiče žalobkyně a část pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] (část situovanou dále od pozemku parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa]) právní předchůdci žalovaných. Žalobkyně tuto část pozemků užívá a užívala před i po převodu vlastnictví k předmětným pozemkům v její prospěch společně se svými rodiči, když vykonává zahradnické, sadařské a chovatelské práce (pěstování zeleniny a ovoce, sekání trávy, chov drobného domácího zvířectva, exotických ptáků a včelstva), údržbu této části pozemků, včetně obdělávání půdy, péče o trvalé porosty (ovocné stromy) a údržby a oprav drobných staveb (králikárny, voliéry, úly) na nich situovaných. Druhou část pozemků, a to pouze přední část, užívá matka žalovaných [celé jméno svědkyně]. Tuto část se svojí matkou užívá 1. žalovaný, ovšem výjimečně (občas pouze poseká trávu) . 2. žalovaná neužívá předmětné pozemky vůbec. V roce 2008 postavili žalovaní na části pozemku parc. [číslo] (ve vzdálenější části od domu [adresa]) bez souhlasu právních předchůdců žalobkyně (rodičů) stavbu pro zemědělství a další stavby tohoto typu nepodléhající stavebním předpisům. Tyto stavby jsou v užívání matky žalovaných za účelem chovu slepic. Na části pozemku parc. [číslo] vyznačeném v geometrickém plánu pro rozdělení pozemků, číslo plánu [číslo] 2015, ověřeným oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. [jméno] [příjmení] (dále i„ geometrický plán“), jako pozemek parc. [číslo] vybudovali žalovaní bez souhlasu rodičů žalobkyně přístavbu k domu [adresa]. Žalovaní části pozemků určených historickou dohodou k jejich užívání, zejména pak část pozemku vyznačenou v geometrickém plánu jako pozemek parc. [číslo] neudržují a neobhospodařují (nepečují o zemědělskou půdu ani o porosty, nesekají trávu, půda je znehodnocena. 1. žalovaný vybudoval na této části pozemku oplocení pro chov ovcí. Vzhledem k tomu, že společné užívání předmětných pozemků vede k neshodám mezi účastníky a žalobkyni, resp. ani jejím rodičům v předcházejícím období, se nepodařilo se žalovanými domluvit na způsobu vypořádání spoluvlastnictví, navrhla žalobkyně vypořádání spoluvlastníků formou reálného rozdělení pozemků. Žalobkyně, obdobně jako její rodiče, předložila žalovaným návrh na uzavření mimosoudní dohody. Žalovaní se zrušením spoluvlastnictví souhlasí, ovšem na předložené návrhy na způsob vypořádání nepřistoupili. Proto se žalobkyně obrátila na soud a navrhovala, aby došlo ke zrušení spoluvlastnictví a vypořádání spoluvlastníků formou reálného rozdělení předmětných pozemků dle geometrického plánu a to přikázáním nově vytvořených pozemků žalobkyni a žalovaným dle potřeb jednotlivých spoluvlastníků a dle stavu odpovídajícího způsobu užívání příslušných částí těchto pozemků žalobkyní, žalovanými a jejich právními předchůdci v intencích dohody o užívání, kterou ústně uzavřeli právní předchůdci žalobkyně a žalovaných. 2. Rovněž oba žalovaní měli zájem na zrušení spoluvlastnictví, neboť vzájemné vztahy mezi účastníky jsou závažným způsobem narušeny. Od počátku souhlasili s reálným rozdělením pozemků. Zprvu vystupovali oba žalovaní v řízení ve shodě a s konkrétním návrhem žalobkyně na rozdělení pozemků nesouhlasili. Sporovali využití pozemků žalobkyní tak, jak je jí tvrzeno. Namítali, že předchozími vlastníky předmětných pozemků byli rodiče žalobkyně, kteří vlastnictví k těmto pozemkům převedli na žalobkyni zcela účelově (rovněž v průběhu řízení napadali převod podílu na přiléhajícím pozemku parc. č. st. 86 na žalobkyni) tak, aby bylo zamezeno možnosti reálného dělení navrhovaného žalovanými, tj. aby spoluvlastnictví k předmětným pozemkům bylo řešeno společně s pozemkem parc. č. st. 86. Tvrdili, že mají spoluvlastnické podíly rovněž na pozemku parc. [číslo] přičemž v domu [adresa] bydlí trvale jejich maminka [celé jméno svědkyně] (dále jen„ matka žalovaných“), která má vchod do domu zbudován směrem na pozemek parc. [číslo]. Proto je pro žalované určující, aby přístup na pozemky parc. [číslo] resp. na pozemek, jenž jim v rámci vypořádání připadne, byl umožněn přímo z pozemku parc. [číslo] tj. vchodu do bytu jejich matky v domě [adresa]. 3. Postoj žalovaných ke konkrétnímu způsobu rozdělení pozemků se v průběhu řízení několikrát měnil. Poté co, 1. žalovaný ztratil dne [datum] způsobilost být účastníkem řízení, jeho právní nástupkyní se na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 27. 1. 2021, č. j. 6 C 184/2016 - 496 stala [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované], která navrhovala, aby soud v zásadě vyhověl podané žalobě, spoluvlastnictví zrušil a mezi účastnicemi vypořádal reálným rozdělením dle návrhu žalobkyně. 4. Závěrem 2. žalovaná navrhla rozdělení pozemků tak, že by měl být zachován historický charakter užívání těchto pozemků ze strany rodiny žalobkyně a žalovaných. Žalovaní dlouhodobě užívají předmětných pozemků část odlehlejší od domu [adresa], avšak na tyto se dostávají pěšmo přes přední část uvedených pozemků, kdy na místě je vychozena cestička od přístavby domu k zařízení na uvedených pozemcích (králíkárna apod.). Žalobkyně a její rodiče obhospodařují části pozemků přiléhající k domu [adresa], avšak až v určitém odstupu od stávající přístavby k domu [adresa]. Ideálně by tak bylo možno dle 2. žalované rozdělit pozemky právě dle tohoto historického užívání, neboť na pozemek přiléhající k domu [adresa] lze přistupovat rovněž přes pozemek parc. č. st. [číslo]. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně je aktuálně rovněž spoluvlastnicí pozemku parc. č. st. [číslo], je možno takto předmětné pozemky rozdělit. Takovým postupem by bylo spoluvlastnictví k pozemkům rozděleno zcela v souladu s historickým užíváním a zejména by byla zajištěna práva 2. žalované na přístup k vodovodní přípojce a kanalizační přípojce (včetně jímací šachty) do přístavby domu [adresa], který užívá její rodina (když postupem dle žalobního návrhu by se tyto, zejména jímací šachta kanalizace, dostaly zcela nekontrolovatelně na pozemek žalobkyně a žalovaná by se musela svých práv opět domáhat u soudu). Ve věci tak není žádný prostor pro rozhodnutí, aby 2. žalovaná měla odepřen přímý přístup na nově zřízený pozemek na předmětných pozemcích z domu [adresa] resp. na něj musela chodit přes veřejnou komunikaci (oproti žalobkyni, která by tak činit nemusela) a fakticky by tak byl významně znehodnocen spoluvlastnický podíl žalované 2 na domu [adresa]. 5. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů, ze závěrů znaleckého posudku, doplněných o výslech znalce, jakož i ze shodných tvrzení účastníků (srov. § 120 odst. 3 o. s. ř.; zde soud poznamenává, že skutková tvrzení nevyžadují důkazu nejen tehdy, pokud i druhá strana sporu výslovně tvrdí totéž, nýbrž i za situace, že tvrzení zůstane protistranou nepopřeno), dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 6. Ve věci zůstalo skutkově mimo spor a vyplývá i z dále uvedených důkazů, že žalobkyně, 1. žalovaná a 2. žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 1652 m2 a parc. [číslo] ovocný sad, o