10 C 196/2021-46 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka], jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29,00 % ročně ve výši celkem [částka], administrativní poplatek (částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení) ve výši [částka] a náklady za hotovostní inkaso (částku za administrativní činnosti a komfortní splácení spočívající ve výběru splátek v hotovosti v místě bydliště žalovaného) ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, když uhradil celkem pouze [částka]. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině [částka] a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na inkaso) částku [částka]. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 4. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně po posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka], jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29,00 % ročně ve výši [částka], administrativní poplatek ve výši [částka] a náklady za hotovostní inkaso ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí zápůjčky ve výši [částka] v hotovosti. RPSN činí v případě splatnosti zápůjčky 60 týdnů 230,58 % /viz smlouvu o zápůjčce včetně smluvních podmínek/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného uvedená v příloze [číslo] seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz smlouvu o postoupení pohledávek/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému oznámeno dopisem /viz dopis včetně podacího archu/. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu včetně podacího lístku/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval danou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 6. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky. 7. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Dle ust. § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 10. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 13. Ze smlouvy o zápůjčce vyplývá, že se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně mimo poskytnutou jistinu též sjednaný úrok, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso splátek (ve smlouvě též souhrnně označeny jako„ poplatek za zápůjčku“). Soud však tyto uvedené poplatky posoudil toliko jako další formu sjednaných úroků, neboť v souvislosti s poskytnutím zápůjčky představovaly úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]), v tomto případě předem kapitalizovaného za období předpokládaného trvání smlouvy. 14. Dle názoru soudu i s přihlédnutím na koncepci a znění smlouvy o zápůjčce jako celku nelze administrativní ani inkasní poplatek považovat za sjednanou odměnu za samostatná poskytnutá plnění (služby), neboť tyto přímo a neoddělitelně souvisejí toliko s poskytnutím peněžních prostředků žalovanému. Uvedené činnosti (za které mají být jednotlivé poplatky hrazeny) představují vzniklé náklady s poskytnutím a správou pohledávky, včetně zajišťování řádného výběru jednotlivých splátek, tedy činnosti prováděné primárně v zájmu právní předchůdkyně žalobkyně. Soud nikterak nepopírá, že právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s touto činností vznikají určité náklady, které však jsou hrazeny v rámci sjednaného celkového úroku jakožto odměny právní předchůdkyně žalobkyně za poskytování zápůjčky, když poskytování zápůjček jakožto spotřebitelských úvěrů představuje podnikatelskou činnost právní předchůdkyně žalobkyně. Úrok je úplatou za poskytnutí zápůjčky, která má v sobě z povahy věci zahrnovat i veškeré ostatní náklady, stejně jako cena za zakoupené zboží v obchodě musí zahrnovat všechny náklady na výrobu, distribuci, prodej i zisk prodejce. Současná praxe některých úvěrových institucí, které rozdělují částky, jež má spotřebitel celkem zaplatit do různých kategorií, je pouhou snahou skrýt skutečnou výši ceny za poskytnutí zápůjčky (tj. úroku). Soud proto s ohledem na výše uvedené shledává uvedené požadované poplatky (úroky, administrativní poplatek a poplatek za hotovostní inkaso splátek) pouze jako různě nazvané úroky z poskytnuté jistiny. 15. Soud se dále zaobíral výší sjednaného celkového úroku z pohledu souladu s dobrými mravy. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité (zá) půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o (zá) půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo (zá) půjček. V daném případě činil celkový kapitalizovaný úrok [částka], za poskytnutí jistiny [částka], která měla být vrácena ve splátkách po dobu 60 týdnů (420 dnů). Dle smlouvy o zápůjčce činí úroková sazba 29 % ročně a RPSN 230,58 %, dle přepočtu soudu (s ohledem na závěr o celkovém úroku) tento činí 86 % za dobu trvání smlouvy, na roční bázi 75 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu (fixace od 1 roku do 5 let) dle měnových statistik [obec] národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa]), se pohybovaly v době uzavření smlouvy ([datum]) okolo 8,30 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než trojnásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Soud proto shledal sjednání smlouvy o