13 C 59/2021-123 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne [datum], domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] jejíž součásti byly též Produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty a Všeobecné obchodní podmínky, Úrokový lístek a Sazebník. Žalovanému byl na základě této smlouvy poskytnut úvěrový rámec ve výši [částka] a kreditní karta, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti do výše úvěrového rámce. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v měsíčních minimálních splátkách, které sestávajících ze sjednané procentuální výše 2,00 % z částky, která byla čerpána v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Konkrétní výše měsíční splátky tedy nebyla konstantní a byla vždy uvedena ve výpisu ke kreditní kartě spolu s datem její splatnosti. Před sjednáním smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti ověřila jeho schopnost úvěr splácet. Zkontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, tj. v bankovních a nebankovních registrech klientských informací, insolvenčním rejstříku, databázi MVČR a v dalších. Žalovaným byl uveden průměrný čistý měsíční ve výši [částka], měsíční příjem domácnosti měl činit [částka]. Žalovaný dále uvedl, že je ženatý, má 3 vyživovací povinnosti a bydlí v pronajatém bytě/domě. Jako zaměstnavatele žalovaný uvedl, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba], [IČO] jako dělník/řemeslník. Měsíční náklady žalovaný uvedl ve výši [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně dále zjistila, že má jiné závazky, na které měsíčně platí částku [částka] a jsou mu prováděny srážky ze mzdy ve výši [částka]. Žalovaný průběžně čerpal peněžní prostředky prostřednictvím poskytnuté kreditní karty. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. V důsledku porušení smluvních povinností, spočívající v prodlení s úhradami splátek úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a dne [datum] smlouvu ukončila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Ke dni ukončení smlouvy činila dlužná částka celkem [částka]. Aktuální výše úrokové sazby pak činila 22,99 % ročně. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ve stanovené lhůtě uhrazena, právní předchůdkyně žalobkyně dále úročila jistinu úrokem ve výši 25,08 % a úrokem z prodlení v zákonné výši. Celá pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně tak v tomto řízení požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], úroků z úvěru ve výši 957,58 kapitalizovaných ke dni [datum], úroků z prodlení ve výši [částka] kapitalizovaných ke dni [datum], úroků z úvěru ve výši 22,99 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní naposledy písemně vyzván k úhradě dlužné částky, dopisem ze dne [datum]. 2. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř., tedy na jistině [částka] (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 3. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenska. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaný měl ke dni zahájení tohoto řízení na adrese uvedené shora adresu dlouhodobého přechodného pobytu /viz výpis z centrální evidence obyvatel na č. l. 31 spisu/ a písemnosti jsou mu na tuto adresu doručovány. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů). 4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo]. Dle této smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem [částka] Součástí smlouvy byly dále Produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty a Všeobecné obchodní podmínky, Úrokový lístek a Sazebník. V žádosti o revolvingový úvěr a vydání a užívání kreditní karty žalovaný mj. uvedl, že jeho průměrný čistý měsíční je [částka], měsíční příjem celé domácnosti pak [částka] s tím, že celá domácnost má jen jeden pravidelný příjem. Žalovaný dále uvedl, že je ženatý, má 3 vyživovací povinnosti a bydlí v pronajatém bytě/domě. Měsíční náklady žalovaný uvedl ve výši [částka], s tím, že žalobkyně vycházela z výdajů odhadnutých na základě historických dat z ČSÚ. Právní předchůdkyně žalobkyně dále zjistila, že má žalovaný další externí závazky, na které měsíčně platí částku [částka] a dále jsou mu prováděny srážky ze mzdy ve výši [částka]. Žalovaný úvěr čerpal, avšak nehradil předepsané splátky řádně a včas, proto se rozhodla právní předchůdkyně žalobkyně ke dni [datum] celý úvěr zesplatit s tím, že k tomuto datu činil celkový dluh [částka] a úroková sazba činila 22,99 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně následně celou pohledávku za žalovaným postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný naposledy vyzván k úhradě svého dluhu, který mu byl odeslán téhož dne. 5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne [datum] Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty, dle které žalovaný čerpal finanční prostředky až do výše [částka]. Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky bylo na jistině vyčerpáno a neuhrazeno [částka], jak v řízení tvrdila žalobkyně. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by na svůj dluh něčeho uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen„ ZoSÚ“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení