13 C 66/2021-113 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, ve které se po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaný a [právnická osoba], a.s., [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřeli dne [datum] pomocí prostředků komunikace na dálku (internet) smlouvu o úvěru č. [anonymizováno]. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to bezhotovostním bankovním převodem. Žalovaný se zavázal tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a s úrokem ve výši 12 % ročně, a to v 12 měsíčních splátkách po [částka]. Dále žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně úvěr poskytla prostřednictvím webového rozhraní, za pomoci prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný doručil společnosti [právnická osoba] žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o úvěru, ta prověřila jeho totožnost, kladně posoudila jeho úvěruschopnost a na základě tohoto zhodnocení mu zaslala nabídku k uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný potvrdil, že se s textem smlouvy seznámil a vyjádřil svou vůli akceptovat nabídku tak, že do příslušného pole na webových stránkách vložil unikátní verifikační podpisový kód, který mu byl zaslán na telefonní číslo, jež uvedl v rámci registrace, kliknul na příslušnou ikonu a potvrdil, že má zájem být vázán smlouvou o úvěru. Odesláním akceptace nabídky na základě vložení unikátního identifikačního kódu, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalovaného, došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem [částka]. Ke dni podání žaloby činí celková dlužná částka [částka], kdy tato představuje pouze nesplacenou jistinu. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. 2. Žalovaný žádal zamítnutí žaloby s tím, že by se spojil se žalobce a zkusil by vše zaplatit. 3. Soud na základě listinných důkazů založených ve spise učinil následující skutková zjištění: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu č. [anonymizováno], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžité plnění ve výši [částka] a to bezhotovostním bankovním převodem na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož majitelem byl v té době právě žalovaný /viz sdělení banky na č. l. 102-103 spisu, potvrzení o platbě na č. l. 46 spisu /. Totožnost žalovaného byla ověřena na základě předložení [číslo obč. průkazu]. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumala prostřednictvím prověření klienta dle vnitřních kritérií poskytovatele zápůjčky, kterými jsou mj. zkoumání závazků u jiných věřitelů, lustrace v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku včetně lustrace v databázích inkasních agentur, a dále uvedením příjmů a výdajů. Předmětná smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní a to vložením unikátního verifikačního podpisového kódu (nahrazující vlastnoruční podpis žadatele), který byl na základě žádosti žalovaného zaslán na jeho telefonní číslo a žalovaný následně tento kód vložil do příslušného pole na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný se zavázal tyto poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a s úrokem ve výši 12 % ročně a to v 12 měsíčních splátkách po [částka] /viz smlouva o úvěru s přílohami na č. l. 13 – 22, 24 spisu, splátkový kalendář na č. l. 36, 37- 39 spisu/. Žalovaný svůj dluh hradil pouze částečně a to ve výši [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. O této skutečnosti byl žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dluhu naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz smlouvu o postoupení pohledávky a jejích příloh na č.l. 33 – 35, 44 spisu, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvu na č. l. 21 spisu, podací lístek na č. l. 23 spisu/. 4. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen„ ZoSÚ“). 5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Dle odstavce 2 uvedeného ustanovení se považuje právní jednání za platné, nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání. 10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 11. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Dle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatelka úvěru, splnila svou zákonnou povinnost (viz výše) řádně a s odbornou péčí zkoumat před uzavřením smlouvy o úvěru úvěruschopnost žadatele. V tomto směru nelze než uzavřít, že žalobkyně břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že její právní předchůdkyně své povinnosti ve smyslu § 86 ZoSÚ dostála, neunesla. Žalobkyně skutečn