18 C 195/2022-55 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 117 465 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 117 465 Kč od [datum] do zaplacení, zaplacení pohledávky ve výši 14 392,68 Kč, úroku ve výši 64,71 % ročně z částky 100 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 4 147,68 Kč, úroku ve výši 64,71 % ročně z částky 100 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 4 147,68 Kč, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 100 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 305 424 Kč. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 64,71 % ročně splácet ve 42 měsíčních splátkách ve výši 6 060 Kč. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného (pravdivost údajů žalovaný stvrdil svým podpisem), databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů, zejména z dokladů o příjmech, výpisu z bankovního účtu a prohlášení žalovaného. Z těchto údajů bylo zjištěno, že žalovaný měl dostatek volných zdrojů ke splácení úvěru. Žalobkyně rovněž ověřila úvěrovou historii žalovaného v databázích SOLUS a v nebankovním registru klientských informací NRKI. Žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající s žalovaným doporučil úvěr ke schválení. Výdaje žalovaného byly zkoumány z informací poskytnutých samotným žalovaným. Žalobkyně uvedla, že nemá možnost, jak si výdaje žalovaného ověřit, tj. zda má další dluhy u jiných společností, ani jaké jsou výdaje na bydlení žalovaného, a musí tak vycházet z prohlášení žalovaného. Žalovaný řádně neplnil své závazky ze smlouvy, na svůj dluh do data zesplatnění celého úvěru ničeho neuhradil. Před zesplatněním vznikl žalobkyni nárok na úhradu smluvních pokut ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou byl žalovaný v prodlení o délce 30 dnů, tj. v celkové výši 998 Kč za dvě splátky. Žalobkyni dále vzniklo právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného (za každou splátku, s níž je žalovaný v prodlení, ve výši 200 Kč), tj. v celkové výši 400 Kč Náklady představují jednotkové mzdové náklady zaměstnanců podílející se na předžalobním vymáhání ve výši 43,94 Kč, jednotkové provozní náklady interního call centra ve výši 6,99 Kč, jednotkové náklady provize externí vymáhací společnosti ve výši 93,42 Kč, jednotkové náklady (provize inkasní sítě) ve výši 59,84 Kč a ostatními provozní náklady collection department ve výši 1,64 Kč. V důsledku prodlení došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, čímž se součástí jistiny stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru. [ulice] jistina tak odpovídala částce 116 067,49 Kč. [příjmení] jistinu byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru, tj. dne [datum]. Jelikož žalovaný novou jistinu v den zesplatnění neuhradil (na svůj dluh neuhradil ničeho), měla žalobkyně dále nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny od [datum] do zaplacení, když žalobou je požadována smluvní pokuta toliko ke dni vyhotovení žaloby, tj. k [datum], ve výši 14 392,68 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil. 2. Žalovaný k žalobě uvedl, že je pravdou, že s žalobkyní tvrzenou smlouvu o úvěru skutečně uzavřel, a to dne [datum] Smlouva byla uzavírána přes internet, resp. smlouva byla domlouvána přes telefon, kdy byly telefonicky sděleny osobní údaje včetně majetkových poměrů žalovaného. Zástupkyně žalobkyně při sjednávání smlouvy poskytovala informace, co je třeba předložit. Předkládal své příjmy z nemocnice, kde si přivydělával a zároveň příjem z invalidního důchodu. Příslušné listiny zasílal přes„ WhatsApp“. To, že nedošlo k placení dluhu, bylo chybou žalovaného. Smlouva v písemné podobě byla poté žalovanému zaslána poštou a přes internet, smlouva byla podepisována přes internet, zasláním příslušného kódu. Žalovanému bylo skutečně vyplaceno 100 000 Kč, avšak na svůj dluh ničeho neuhradil. Od roku 2007 je v invalidním důchodu. Má nádor na páteři. Ten se však projevil až před třemi lety a musel kvůli tomu podstoupit příslušné léčebné zákroky, tyto zdravotní problémy má cca od roku 2019. V době sjednávání smlouvy měl příjem z invalidního důchodu ve výši cca 16 000 Kč a dále vypomáhal jako zdravotník na [obec] s příjmem cca 23 700 Kč, jak je uvedeno v Hodnocení klienta. Tehdy byl zaměstnán na plný úvazek, což však již v současnosti není, dnes je již zaměstnán na poloviční ze zdravotních důvodů s příjmem aktuálně cca 18 000 Kč měsíčně. Pracuje, aby uhradil příslušné dluhy. Bydlel a v současnosti bydlí se svoji matkou, které přispívá měsíčně cca 5 000 Kč. Rovněž v té době měl vyživovací povinnost a stále má ke svému synovi ve výši 4 000 Kč. V době sjednání úvěru měl další dluhy u Komerční banky, GE Money Bank, u žalobkyně. Žádná exekuce na něj vedena nebyla a není. Měl a má výdaje s cestou do práce, které jsou však nízké vzhledem k tomu, že je důchodce, resp. v době uzavření úvěru hradil poloviční výši na cestovné, ale v současnosti má doklad ZTP. Neví, z čeho vycházely výdaje na bydlení ve výši 2 603 Kč uvedené v Hodnocení klienta. V té době, jakož i dnes má výdaje rovněž s léky cca 1 500 Kč měsíčně. Už neví, z jakého důvodu si bral příslušný úvěr, potřeboval finanční prostředky. U jiných poskytovatelů úvěru se na možnost úvěru neptal, s žalobkyní měl dobrou zkušenost. Je si vědom, že mu byly zasílány výzvy k úhradě dluhu, nereagoval na to, měl psychické problémy s ohledem na další zdravotní problémy a vzniklou finanční situaci. Aktuálně má příjem jako invalidní důchodce asi 18 700 Kč a dále má příjem z nemocnice ve výši 17 – 18 000 Kč. Výdaje na bydlení má stejné, platí za telefon, internet a splácí další dluhy, výživné na syna, celkově tak jeho výdaje můžou činit měsíčně 25 000 Kč. K tomu, aby byl schopen pokrýt nezbytné výdaje a splácet další dluhy by byl schopen na dluh žalobkyně splácet cca 2 – 3 000 Kč měsíčně. 3. Žalobkyně při jednání navrhla vydání rozsudku pro uznání. Soud neshledal, že by pro tento postup byly splněny zákonné podmínky ve smyslu § 153a ve spojení s § 99 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Nárok, který je žalobkyní v žalobě uplatňován, tak jak by jej žalovaný uznal, je v rozporu s kogentními předpisy směřujícími k ochraně žalovaného uzavírajícího smlouvu jako spotřebitel, tj. v postavení slabší strany, neboť ve věci se jedná o nárok žalobkyně vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Soud v řízení shledal, že žalobkyně při poskytování úvěru postupovala v rozporu s § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), což způsobuje dle § 87 odst. 1 neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní (k tomu srov. zejména bod 17 tohoto odůvodnění). Soud proto takový návrh žalobkyně zamítl (výrok I. tohoto rozsudku). 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaný a žalobkyně prostřednictvím telefonu sjednali dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému dne [datum], na účet uvedený ve smlouvě, bezúčelový úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 42 měsíčních splátkách po 6 060 Kč splatných vždy nejpozději 17. dne každého kalendářního měsíce, počínaje dnem kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen, tj. dnem [datum]. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila dle části A) smlouvy o úvěru 254 520 Kč, úroková sazba 64,70 % p. a. byla dohodnuta jako pevná na celou dobu splácení úvěru. RPSN na úvěr činilo 87,8 %. Bod 2.. části B) smlouvy o úvěru stanovil, že úrok běží i po zesplatnění úvěru, kdy i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, a to až do doby její úplné úhrady s tím, že žalobkyně byla oprávněna na úrocích, které přirostou po zesplatnění, požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou měl žalovaný zaplatit, tj. maximálně 305 424 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů zakotvila smlouva o úvěru, ve své části B) v bodu 6.1., povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou byl žalovaný v prodlení o délce 30 dnů s tím, že tato smluvní pokuta je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení a že souhrn veškerých smluvních pokut, které je žalobkyně opráv