20 C 223/2021-79 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 16 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 000 Kč od [datum] do zaplacení a částky 5 584 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky v celkové výši 16 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného nahlížením do veřejných registrů a databází, např. do insolvenčního rejstříku, své interní databáze, databáze neplatných dokladů. Žalovaný čerpal v hotovosti úvěr ve výši 10 000 Kč a k dalšímu čerpání úvěru ve výši 6 000 Kč došlo bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se celkovou částku ve výši 16 000 Kč zavázal uhradit jednorázově do [datum]. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit i smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a dále náhradu výdajů spojených s upomínáním (sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku byla 50 Kč). Žalobce tak v rámci žalobního nároku požaduje uhrazení jistiny ve výši 16 000 Kč, poplatku za upomínky ve výši 150 Kč a smluvní pokuty kapitalizované ke dni [datum] ve výši 5 584 Kč. Pohledávka byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] převedena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky žalobkyní, na svůj dluh však ničeho neuhradil. 2. Žalobkyně následně podáním ze dne [datum] vzala žalobu v rozsahu zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 000 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 16 000 Kč od [datum] do zaplacení, částky 5 584 Kč na smluvní pokutě a částky 150 Kč na poplatku zpět a navrhla zastavení řízení v této části. Žalovaný nevyslovil se zpětvzetím nesouhlas. Soud částečnému zpětvzetí návrhu vyhověl a řízení podle § 96 odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) výrokem I. tohoto rozsudku co do této části zastavil. 3. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 4. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne [datum] sestavila právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o úvěru [číslo] ve které právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala jako věřitel a žalovaný jako klient. Dle této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout spotřebitelský bezúčelový a bezúročný úvěr ve výši 10 000 Kč se splatností do 30 dnů ode dne poskytnutí finančních prostředků s RPSN ve výši 0 % (celkově k vrácení tak byla sjednána částka ve výši 10 000 Kč). Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z 10 000 Kč se splatností následující po dni prodlení, úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, paušální poplatek za každou jinou písemnou upomínku ve výši 50 Kč Smlouva obsahuje podpis žalovaného a strojově napsaný název právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že jako čerpání úvěru převzal v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč/viz smlouva o úvěru ze dne [datum] na č. l. 15 – 16 spisu a obchodní podmínky uložené v elektronickém systému CEPR/. Dále právní předchůdkyně žalobkyně vygenerovala dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] kterou změnila a doplnila podmínky téže smlouvy ze dne [datum]. Dle této nové verze smlouvy činila aktuální výše jistiny 16 000 Kč, splatnost byla stanovena na 30 dní, úroková sazba činila stále 0 %. Zbylá jistina ve výši 6 000 Kč byla žalovanému poskytnuta převodem na jeho účet č. [bankovní účet] /viz smlouva o úvěru ze dne [datum] na č. l. 17 – 18 spisu/. Dne [datum] byla z účtu [číslo] na výše uvedený účet žalovaného odeslána pod [variabilní symbol] částka ve výši 6 000 Kč. Dále dne [datum] byla na účet [číslo] připsána tzv. verifikační platba ve výši 0,10 Kč z výše uvedeného účtu žalovaného /viz výpis z účtu na č. l. 19 - 20 spisu, výpis z databáze na č. l. 21-22, sdělení banky na č. l. 56 spisu, výpis z účtu na č. l. 68 – 70 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně vygenerovala výzvy k úhradě dlužné částky /viz upomínka na č. l. 23 spisu, opakovaná výzva k úhradě na č. l. 24 spisu, předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu na č. l. 25 spisu/. Dne [datum] podepsaly žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni /viz Smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 38 - 44 spisu včetně přílohy [číslo] na č. l. 46 spisu, potvrzení o připsání úplaty na č. l. 45 spisu, výpis z OR na č. l. 14 spisu/. Zástupce žalobkyně zaslal dne [datum] žalovanému před podáním žaloby předžalobní upomínku /viz předžalobní upomínka na č. l. 26 spisu a poštovní podací arch na č. l. 27 spisu/. 5. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně na základě podepsané smlouvy o úvěru předala žalovanému dne [datum] v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč a dále dne [datum] bezhotovostně částku ve výši 6 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně upomínán k úhradě dluhu před podáním žaloby. 6. Soud zamítl návrhy na doplnění dokazování interním dokladem pošty o doručování zásilky dle podacího archu, výpisy z interní databáze právní předchůdkyně žalobkyně, výpisem z insolvenčního rejstříku, výpisem platných dokladů, výpisem z účtu banky žalovaného, výpisy z bankovních a nebankovních registrů a registru SOLUS, neboť ačkoliv je žalobkyně k důkazu označila, ani přes poskytnutou lhůtu je soudu nepředložila. Soud rovněž neshledal důvod k účastnickému výslechu žalovaného, když se jedná o podpůrný důkaz, nelze-li skutečnosti prokázat jiným způsobem. Jelikož žalobkyně označené důkazy nepředložila, ani neodůvodnila, proč tak neučinila, nebyly splněny zákonné důvody k provedení takového výslechu. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 11. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému v