12 C 340/2021-176 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] doplněnou podáním ze dne [datum] domáhala určení, že je vlastníkem části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] (dále budou pozemky uváděny bez uvedení katastrálního území, přičemž se má za to, že se jedná o k. ú. [obec]), obec Dobřeň, přiléhající k její parcele č. st. 3/2 v rozsahu 113 m², ohraničené v terénu kamennou zídkou tak, jak je vymezena ve vytyčovacím plánu [právnická osoba] [číslo] 2021 ze dne [datum] body 14, 71, 70, 3, 4, 5 (dále jen„ sporná část pozemku“). K odůvodnění svého návrhu uvedla, že na základě kupní smlouvy uzavřené v roce 1995 je vlastníkem pozemku parc. č. st. 3/2 o výměře 314 m² a na ní stojícího domu [adresa]. Převzetím nemovitostí do užívání se žalobkyně chopila i držby sporné části pozemku nacházející se při jižní straně rodinného domu, a to části, která je v terénu přirozeně ohraničena kamennou zídkou. Žalobkyně tuto spornou část pozemku v rozsahu 113 m² užívala v důvěře, že jde o její vlastnictví, protože tak hranici pozemku označil v terénu tehdejší prodávající a přirozeně toto uspořádání vyplývalo z terénu. Žalobkyně takto dům se spornou částí pozemku užívala v dobré víře od roku 1995 do roku 2020, kdy nemovitost darovala své dceři [celé jméno vedlejší účastnice]. Původní vlastník pozemku parc. [číslo] nikdy nenamítal užívání sporné části pozemku žalobkyní. Žalovaní pozemek parc. [číslo] nabyli v roce 2018, kdy sousedské spory stále eskalují. Žalovaní staví nelogické ploty, zvyšují míru hluku a emisí ve víkendových dnech, znemožňují užívání uživatelům domu dlouhodobé služebnosti při severní hranici pozemku. Žalovaní také odmítají respektovat přes dvacet let zavedenou praxi užívání pozemků a nemají zájem situaci řešit jinak. Žalobkyně má za to, že její držba sporné části pozemku byla oprávněná. Žalobkyně obhospodařovala zahradu, sekala trávu, vystavěla pergolu, užívala východ z rodinného domu přímo na tuto část zahrady. Jelikož žalovaní nemají zájem o smírné vypořádání sporu a svá práva vůči současné vlastnici (dceři žalobkyně) prosazují silou prostřednictvím svého právního zástupce, kdy žalovaní zamezili uživatelům přístup a následně je tak odřízli od užívání sporné části pozemku, kterou více než 20 let dobrovolně žalobkyně držela a užívala, nezbylo žalobkyni jinak než domáhat se svého právu u soudu. 2. V průběhu řízení žalobkyně doplnila, že umístění domu umožňuje, resp. přímo vyžaduje přístup k domu ze všech stran. [příjmení] u domu ohraničuje zastavěný prostor, do kterého vedou dveře, okna a vytváří přirozený prostor k užívání při péči o dům. Neboť dveře z domu vedou na spornou část pozemku, neměla pochyb o tom, že tato část patří k domu. Uvedla, že pergolu postavila v roce 2005 a užívala jí po dobu následujících patnáct let. Prodávající jí ujišťoval, že sporná část patří k domu. Žalobkyně dále doplnila, že žalovaní v červenci 2020 postavili plot při severní hranici pozemku a v březnu 2021 byl postaven plot při jižní hranici pozemku. Žalobkyně ani její dcera na pozemek parc. [číslo] za plotem už nemá přístup ani nemá přístup k domu z jižní strany, přičemž pergola byla odstraněna. Nemožnost spornou část pozemku užívat, ačkoliv jej žalobkyně dvacet let užívala jako vlastní, pociťuje žalobkyně jako újmu a současně jí tak svědčí naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva ke sporné části pozemku. Dále žalobkyně uvedla, že při jednání o koupi pozemku s manželi [příjmení] vycházela ze znaleckého posudku k hodnotě nemovitosti a s výpisem z katastru nemovitostí, nebo s katastrální mapou se neseznámila. Uvedla, že s ohledem na probíhající změny v evidenci nemovitostí a teprve začínajícímu katastru nemovitostí není neobvyklé, že v roce 1995 ověření velikosti pozemku v příslušné listinné mapě neprovedla. Potvrdila, že má právní vzdělání. Užívání sporné části pozemku stran žalobkyně nikdo nezpochybňoval, bylo to viditelné, na pozemku se nacházely drobné stavby nebo pískoviště pro děti. 3. Žalovaní ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedli, že odmítají, že by došlo k vydržení jakékoliv části předmětného pozemku. Na svou obranu žalovaní uvedli, že žalobkyně věděla a ví, že vlastníkem sporné části pozemku není a nikdy nebyla žalobkyně. Z katastrálních map je zřejmé, že hranice pozemku vždy vedla a i nadále vede souběžně s jižní stranou domu [adresa] umístěného na pozemku parc. č. st. 3/2, přičemž dům stojí na probíhající hranici. Každému, kdo by do katastrálních map v minulosti nahlédl, muselo být bez pochyb i z laického pohledu jasné, že sporných 113 m² směrem k zídce je už pozemek jiného vlastníka. [příjmení] není přirozenou ale umělou hranicí vybudovanou předchozím vlastníkem pozemku parc. č. st. 3/2. Žalovaní dále uvedli, že žalobkyně neuplatňovala vydržení sporné části pozemku ani při obnově katastrálního operátu v roce 2015, tudíž se nechovala jako domnělý vlastník. Žalovaní dále uvedli, že žalobkyně má právnické vzdělání, byla dlouholetou místostarostkou obce Lobeč a dnes je její starostkou, tedy je zcela zřejmé, že je jistě obeznámena se způsoby evidence vlastnictví v katastru nemovitostí. Žalovaní také sporovali tvrzení žalobkyně, že jejich právní předchůdce byl se stavem srozuměn a de facto na žalobkyni pohlížel jako na vlastníka sporné části pozemku, neboť podpisem kupní smlouvy o prodeji nemovitostí, kterým bylo vlastnictví převedeno na žalované, potvrdil svá vlastnická práva a uvedl, že neexistují vady těchto práv a dále přesně identifikoval pozemky a jejich výměry. Dne [datum] se dále uskutečnila schůzka žalobkyně s žalovanými, na níž žalobkyně uznala vlastnictví žalovaných ke sporné části pozemku, a bylo dohodnuto, že žalobkyně si pozemek okolo domu od žalovaných pronajme. Žalobkyně dokonce projevila zájem o možnost odkupu pozemku žalovaných. Žalovaní zastávají názor, že dobrá víra a poctivá držby netrvala kontinuálně až do [datum], kdy by mohly být splněny podmínky pro mimořádné vydržení. 4. V průběhu řízení žalovaní doplnili, že žalobkyně nemohla spornou část pozemku vydržet pro absenci právního důvodu. Zdůraznili, že žalobkyně kupní smlouvou, kterou nabyl vlastnické právo k nemovitostem, uzavírala žalobkyně jako profesionál, kdy od roku 1994 byla externím právníkem Úřadu práce. K zídce doplnili, že se nejedná o historickou zídku, ale tato byla pravděpodobně vystavěna někdy v letech 1993 1995 panem [příjmení]. Žalovaní jsou názoru, že jelikož v době uzavření kupní smlouvy žalobkyní bylo možné rozlohu a výměru nabývaných pozemků ověřit, bylo povinností žalobkyně tak učinit. Pokud tak neučinila, není možné z tohoto pro žalobkyni dovozovat výhodu. Ani ujištění prodávajícího nemohlo vyvolat účinky převodu, ani založit možnost jeho vydržení pro absenci dobré víry žalobkyně. Žalovaní také upozornili na skutečnost, že žalobkyně své domnělé vlastnictví ke sporné části pozemku nenamítala ani v žádné komunikaci s žalovanými. 5. V průběhu jednání dne [datum] do řízení jako vedlejší účastnice na straně žalobkyně přistoupila [celé jméno vedlejší účastnice], [datum narození]. 6. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutková zjištění: Výpisem z katastru nemovitostí k listu vlastnictví [číslo] se podává, že ke dni [datum] byl pozemek parc. č. st. 3/2 (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 314 m² a něm umístěna budova [adresa] (určena k bydlení) evidován na žalobkyni. Ve prospěch domu a pozemku ve vlastnictví žalobkyně bylo rozhodnutím pozemkového úřadu č. j. P [číslo] 1993 ze dne [datum] (právní moc ke dni [datum]) zapsáno věcné břemeno chůze a jízdy k povinnému pozemku parc. [číslo] to v šíři 4 m podél hranice pozemku parc. č. st. 3/2 až po severní roh domu [adresa] /viz první strana výpisu na č. l. 6 spisu/. 7. Oznámením obci o dokončení obnovy katastrálního operátu a jeho vyložení k veřejnému nahlédnutí ze dne [datum] vydaným Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník pod č. j. OO-4/2010-206 a samotným oznámením o dokončení obnovy katastrálního operátu, se podává, že katastrální operát obnovený přepracováním na digitalizovanou katastrální mapu v obci [obec], k. ú. [obec] bude předložen k veřejnému nahlédnutí ve dnech od [datum] do [datum] v budově Obecního úřadu Dobřen, a to s možností uplatnění námitek proti jeho obsahu /viz oznámení obci a oznámení na č. l. 35-36 spisu/ 8. Sdělením vydaným Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník ze dne [datum], kterým katastrální úřad reagoval na žádost žalovaného, se podává postup katastrálního úřadu při vyložení obnoveného katastrálního operátu a možnost vlastníků podat do 15 dnů ode dne skončení vyložení námitky proti jeho obsahu /viz sdělení na č. l. 37 spisu/. 9. Z informace pro placení daně z nemovitých věcí na zdaňovací období 2020 vydanou Finančním úřadem pro Středočeský kraj, soud zjišťuje, že žalovaným byla na rok 2020 stanovena daň z nemovitosti ve výši celkem 6 259 Kč, přičemž z informace neplyne, za jaké nemovitosti byla daň stanovena /viz informace na č. l. 38 spisu/. 10. Kupní smlouvou o převodu vlastnictví nemovitosti uzav